Právo: O nás bez nás už ne
25.10.2003 | PRAHA | Právo | Libor Ambrozek, autor je ministr životního prostředí |
Řada obcí se v poslední době kriticky vyslovuje k návrhům na prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách a stavbu jaderné elektrárny na severu Moravy. Názor občanů a příslušných zastupitelstev bude samozřejmě hrát významnou roli při nadcházející vládní diskusi o státní energetické politice. Obavy některých obcí, že s nimi stát bude nakládat jako s nesvéprávnými, proto považuji za liché.
V roce 1991 vláda ve spolupráci se zastupitelstvy připravila a schválila usnesení o územních limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Poprvé tak garantovala severočeským obcím perspektivnější možnosti rozvoje než pouze dosavadní - a dočasnou - těžbu uhlí. Stavební uzávěry padly a obce začaly jako zázrakem ožívat.
Jak jsem se měl osobně možnost přesvědčit, rozkvetla i obec Horní Jiřetín. Do plánů obce na další ekonomický rozvoj, nové podnikatelské investice, nová pracovní místa a zvelebování okolí ale nepříjemně zasáhla zpráva o připravovaném zrušení územních limitů pro těžbu hnědého uhlí a následném "vyuhlení" obcí Horní Jiřetín a Černice i krajiny kolem. Obec se brání. Dvě třetiny jejích obyvatel už podepsalo petici proti zničení své obce.
Podobně znepokojeni se cítí být představitelé obcí na Novojičínsku. Projekt jaderné elektrárny v Blahutovicích je skutečně neslučitelný s mnoha jinými způsoby rozvoje místního podnikání - zejména s těmi, které jsou vázány na oblast cestovního ruchu. Lidé, kteří zde žijí, proto stavbu odmítají. V dlouhodobé perspektivě jim jejich volba zřejmě přinese vyšší prosperitu než jaderná elektrárna. Především si ale místní starostové nemyslí, že by v tak klíčové otázce za ně mělo rozhodovat některé ministerstvo či vláda.
Ta může v této situaci reagovat dvojím způsobem - jasně vyjádřený názor zmíněných severočeských a severomoravských obcí při schvalování příslušné koncepce zohlednit, nebo jej ignorovat a naplánovat lidem budoucnost, s níž nesouhlasí. Samotné ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo několik různých scénářů.
Ministerstvo životního prostředí předložilo vlastní variantu energetické politiky, která dlouhodobě pokrývá energetickou spotřebu, aniž by bylo nutné prolamovat územní limity těžby či stavět nové jaderné zdroje. Stejnou cestou se ostatně vydává i drtivá většina Evropy. Z expertního srovnání navíc vyplývá další podstatný přínos - přijetí varianty MŽP by znamenalo nejen méně škodlivin, ale také efektivnější, a tedy úspěšnější ekonomiku a více pracovních příležitostí, než nabízejí scénáře ministerstva průmyslu. Možností, kudy by se mohla vydat energetická politika státu, je tedy celá řada.
O konečné podobě státní energetické politiky vláda rozhodne až po široké veřejné diskusi. Všichni, kdo se jí chtějí účastnit, najdou na webových stranách obou ministerstev příslušné informace. Věřím, že "o nás bez nás" se u nás už rozhodovat nebude.
reklama
Jak jsem se měl osobně možnost přesvědčit, rozkvetla i obec Horní Jiřetín. Do plánů obce na další ekonomický rozvoj, nové podnikatelské investice, nová pracovní místa a zvelebování okolí ale nepříjemně zasáhla zpráva o připravovaném zrušení územních limitů pro těžbu hnědého uhlí a následném "vyuhlení" obcí Horní Jiřetín a Černice i krajiny kolem. Obec se brání. Dvě třetiny jejích obyvatel už podepsalo petici proti zničení své obce.
Podobně znepokojeni se cítí být představitelé obcí na Novojičínsku. Projekt jaderné elektrárny v Blahutovicích je skutečně neslučitelný s mnoha jinými způsoby rozvoje místního podnikání - zejména s těmi, které jsou vázány na oblast cestovního ruchu. Lidé, kteří zde žijí, proto stavbu odmítají. V dlouhodobé perspektivě jim jejich volba zřejmě přinese vyšší prosperitu než jaderná elektrárna. Především si ale místní starostové nemyslí, že by v tak klíčové otázce za ně mělo rozhodovat některé ministerstvo či vláda.
Ta může v této situaci reagovat dvojím způsobem - jasně vyjádřený názor zmíněných severočeských a severomoravských obcí při schvalování příslušné koncepce zohlednit, nebo jej ignorovat a naplánovat lidem budoucnost, s níž nesouhlasí. Samotné ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo několik různých scénářů.
Ministerstvo životního prostředí předložilo vlastní variantu energetické politiky, která dlouhodobě pokrývá energetickou spotřebu, aniž by bylo nutné prolamovat územní limity těžby či stavět nové jaderné zdroje. Stejnou cestou se ostatně vydává i drtivá většina Evropy. Z expertního srovnání navíc vyplývá další podstatný přínos - přijetí varianty MŽP by znamenalo nejen méně škodlivin, ale také efektivnější, a tedy úspěšnější ekonomiku a více pracovních příležitostí, než nabízejí scénáře ministerstva průmyslu. Možností, kudy by se mohla vydat energetická politika státu, je tedy celá řada.
O konečné podobě státní energetické politiky vláda rozhodne až po široké veřejné diskusi. Všichni, kdo se jí chtějí účastnit, najdou na webových stranách obou ministerstev příslušné informace. Věřím, že "o nás bez nás" se u nás už rozhodovat nebude.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
