MF Dnes: Obce bojují proti železnici
5.4.2007 | ZLÍN | MF Dnes | Milan Libiger |
Oživení starých Baťových plánů na prodloužení železnice z Vizovic do Valašské Polanky se nelíbí mnoha lidem z regionu. Nejvíce proti stavbě jsou obyvatelé Ubla.
Důchodce Jan Juráň bydlí v Uble přes třicet let. Bohužel pro něho v rodinném domě u paty náspu, po jehož vrcholu vede asfaltová cesta. Tu mají totiž v budoucnu vystřídat koleje. A pokud se to stane, tak se pro šestasedmdesátiletého muže i slunečný den na zahradě změní v noční můru.
„Kdyby tudy jezdily vlaky, tak by určitě nadělaly hluk. Možná, že by nám taky poškodily domek. Těžko říct,“ zamýšlí se Jan Juráň.
O výstavbě železnice v Uble nemá zatím žádné konkrétní informace. Ostatně stejně jako ostatní obyvatelé obce. Proto o smělých Baťových plánech mluví spíše z toho historického pohledu.
„Vím, že val začal stavět Baťa. Svaz mládeže ho pak dokončil, na tom jsem se dokonce podílel. Pak na něm udělalo JZD asfaltovou cestu,“ vypráví muž. Když přechází v myšlenkách do přítomnosti, zvážní. „Přes cestu chodíme do obchodu. A když místo ní budou koleje, tak kudy budeme chodit,“ ptá se.
Lidé se bojí, že zůstanou stranou
Starosti dělá plánovaná železnice i manželce Jana Juráně Jarmile. Klid jí nedodá ani fakt, že koleje se nezačnou pokládat letos ani příští rok.
„To víte, že jsem proti tomu, aby tady železnice byla. Co ale zmůžeme? Zatím se o tom s námi nikdo nebavil, a kdo ví, jestli vůbec někdy bude,“ říká Jarmila Juráňová.
Podobné obavy s ní sdílejí i další. „Mám strach, aby nás z celé věci nevyřadili. Doufám, že se k tomu ještě budeme moci vyjádřit, že nás úřady neobejdou. Já osobně jsem zásadně proti. A když to bude potřeba, jsem připravena zorganizovat petici,“ slibuje Hana Srněnská z Ubla.
„Jestli by železnice měla mít nějaké negativní důsledky, tak by se mi to asi moc nelíbilo,“ přidala se žena, která v Uble roznáší poštu.
Zdejší obec s necelými třemi stovkami obyvatel patří mezi vůbec nejklidnější lokality na Vizovicku. Nevede tudy žádná železnice, ani frekventovaná cesta. To má ale i nevýhody, je jí špatná dopravní dostupnost. „Když se tady postaví koleje, tak budeme mít po klidu. Většina našich lidí proto nemá o železnici zájem,“ tvrdí starosta Ubla Jaroslav Šimek.
Kraj: Železnice bude potřeba
Zlínský kraj železnici prosazuje. Opírá se přitom o předpoklad, že význam železniční dopravy bude stále narůstat. Tudíž bude nutné Zlín jako krajské město propojit železnicí s východem regionu. Tím se zrychlí i cestování na Slovensko.
„Celý kraj se dá po železnici krásně objet, ale mělo by tady fungovat železniční spojení napříč z Otrokovic přes Zlín do Valašské Polanky,“ je přesvědčen krajský radní Petr Hradecký, který má oblast dopravy ve své kompetenci. Říká, že prodloužení železnice je v dlouhodobém výhledu kraje. Až za elektrifikací trati z Otrokovic do Zlína či výstavbou silnice z Hulína na Slovensko, tudíž se nebude stavět v horizontu nejméně pěti, pravděpodobně však i více let.
Aco by mohla nová železnice přinést cestujícím? Zřejmě hodně. Jako příklad lze uvést, že cesta vlakem ze Zlína do Valašského Meziříčí by po nových kolejích mohla trvat jen 53 minut. Do Vsetína dokonce pouhých sedmatřicet minut.
Tyto údaje jsou obsaženy ve studii o prodloužení železniční trati z Vizovic do Valašské Polanky, v níž se také mimo jiné jasně říká, že je tato možnost technicky řešitelná. Ze tří variant se jeví jako ta nejvýhodnější, která počítá s využitím stávajícího valu postaveného Baťou.
„Bylo by dobré ho využít,“ souhlasí Hradecký.
Počítá se i s tím, že by na této trati jezdily v pravidelných intervalech moderní elektrické osobní vlaky, které lze vidět už nyní například na Karlovarsku a na okolních německých tratích.
Tyto vlaky by pro cestující tvořily základní kapacitní dopravní prostředek ve spojení Zlína s Vizovicemi, Vsetínem, Valašským Meziříčím, Bystřicí pod Hostýnem, Holešovem, Hulínem, Kroměříží a Otrokovicemi. Problémem ale je, že osobní doprava výstavbu železnice zřejmě ekonomicky neopodstatní. Proto po ní budou jezdit především nákladní vlaky.
„Nákladní doprava je lidem trnem v oku,“ přiznává Hradecký.
Trasa je už zanesena do územního plánu Zlínského kraje. Proto by v jejím nejbližším okolí měla platit stavební uzávěra.
Vybudování přibližně sedmnácti kilometrů jednokolejné elektrifikované železniční trati by přišlo v dnešních cenách i s daní asi na více než 5,5 miliardy korun. Tolik peněz nikdo nemá, proto kraj počítá s dotacemi z fondů Evropské unie. Chce o ně ale žádat až po roce 2013.
reklama
„Kdyby tudy jezdily vlaky, tak by určitě nadělaly hluk. Možná, že by nám taky poškodily domek. Těžko říct,“ zamýšlí se Jan Juráň.
O výstavbě železnice v Uble nemá zatím žádné konkrétní informace. Ostatně stejně jako ostatní obyvatelé obce. Proto o smělých Baťových plánech mluví spíše z toho historického pohledu.
„Vím, že val začal stavět Baťa. Svaz mládeže ho pak dokončil, na tom jsem se dokonce podílel. Pak na něm udělalo JZD asfaltovou cestu,“ vypráví muž. Když přechází v myšlenkách do přítomnosti, zvážní. „Přes cestu chodíme do obchodu. A když místo ní budou koleje, tak kudy budeme chodit,“ ptá se.
Lidé se bojí, že zůstanou stranou
Starosti dělá plánovaná železnice i manželce Jana Juráně Jarmile. Klid jí nedodá ani fakt, že koleje se nezačnou pokládat letos ani příští rok.
„To víte, že jsem proti tomu, aby tady železnice byla. Co ale zmůžeme? Zatím se o tom s námi nikdo nebavil, a kdo ví, jestli vůbec někdy bude,“ říká Jarmila Juráňová.
Podobné obavy s ní sdílejí i další. „Mám strach, aby nás z celé věci nevyřadili. Doufám, že se k tomu ještě budeme moci vyjádřit, že nás úřady neobejdou. Já osobně jsem zásadně proti. A když to bude potřeba, jsem připravena zorganizovat petici,“ slibuje Hana Srněnská z Ubla.
„Jestli by železnice měla mít nějaké negativní důsledky, tak by se mi to asi moc nelíbilo,“ přidala se žena, která v Uble roznáší poštu.
Zdejší obec s necelými třemi stovkami obyvatel patří mezi vůbec nejklidnější lokality na Vizovicku. Nevede tudy žádná železnice, ani frekventovaná cesta. To má ale i nevýhody, je jí špatná dopravní dostupnost. „Když se tady postaví koleje, tak budeme mít po klidu. Většina našich lidí proto nemá o železnici zájem,“ tvrdí starosta Ubla Jaroslav Šimek.
Kraj: Železnice bude potřeba
Zlínský kraj železnici prosazuje. Opírá se přitom o předpoklad, že význam železniční dopravy bude stále narůstat. Tudíž bude nutné Zlín jako krajské město propojit železnicí s východem regionu. Tím se zrychlí i cestování na Slovensko.
„Celý kraj se dá po železnici krásně objet, ale mělo by tady fungovat železniční spojení napříč z Otrokovic přes Zlín do Valašské Polanky,“ je přesvědčen krajský radní Petr Hradecký, který má oblast dopravy ve své kompetenci. Říká, že prodloužení železnice je v dlouhodobém výhledu kraje. Až za elektrifikací trati z Otrokovic do Zlína či výstavbou silnice z Hulína na Slovensko, tudíž se nebude stavět v horizontu nejméně pěti, pravděpodobně však i více let.
Aco by mohla nová železnice přinést cestujícím? Zřejmě hodně. Jako příklad lze uvést, že cesta vlakem ze Zlína do Valašského Meziříčí by po nových kolejích mohla trvat jen 53 minut. Do Vsetína dokonce pouhých sedmatřicet minut.
Tyto údaje jsou obsaženy ve studii o prodloužení železniční trati z Vizovic do Valašské Polanky, v níž se také mimo jiné jasně říká, že je tato možnost technicky řešitelná. Ze tří variant se jeví jako ta nejvýhodnější, která počítá s využitím stávajícího valu postaveného Baťou.
„Bylo by dobré ho využít,“ souhlasí Hradecký.
Počítá se i s tím, že by na této trati jezdily v pravidelných intervalech moderní elektrické osobní vlaky, které lze vidět už nyní například na Karlovarsku a na okolních německých tratích.
Tyto vlaky by pro cestující tvořily základní kapacitní dopravní prostředek ve spojení Zlína s Vizovicemi, Vsetínem, Valašským Meziříčím, Bystřicí pod Hostýnem, Holešovem, Hulínem, Kroměříží a Otrokovicemi. Problémem ale je, že osobní doprava výstavbu železnice zřejmě ekonomicky neopodstatní. Proto po ní budou jezdit především nákladní vlaky.
„Nákladní doprava je lidem trnem v oku,“ přiznává Hradecký.
Trasa je už zanesena do územního plánu Zlínského kraje. Proto by v jejím nejbližším okolí měla platit stavební uzávěra.
Vybudování přibližně sedmnácti kilometrů jednokolejné elektrifikované železniční trati by přišlo v dnešních cenách i s daní asi na více než 5,5 miliardy korun. Tolik peněz nikdo nemá, proto kraj počítá s dotacemi z fondů Evropské unie. Chce o ně ale žádat až po roce 2013.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Kdo o to stojí? - 8. 4. 2007 - DanaA je to opravdu nutné - stavět železnici v oblasti, kde o to nikdo z místních nestojí, naopak mají obavy, že to bude znamenat nikoliv zlepšení, ale naopak zhoršení jejich života? Poněkud ztrácím smysl pojmu "veřejný zájem". |
