Právo: Obce šíří protestní petici proti dolům v Beskydech
1.12.2004 | VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ | Právo | (rs) |
Petici za zrušení dolů v Beskydech mohou přímo na radnici podepsat obyvatelé Valašského Meziříčí. Její text a podpisové archy jsou se souhlasem radních k dispozici na recepci městského úřadu v Soudní ulici.
"Otázka životního prostředí a zachování přírodního a kulturního dědictví Valašska je úzce spjata s Beskydami," uvedl Marian Žárský, místopředseda občanského sdružení Naše Beskydy, které petici iniciovalo.
"Uvažovaná těžba zemního plynu a černého uhlí na úpatí Radhoště se tak bezprostředně týká i občanů Valašského Meziříčí," vysvětlil důvody, proč se sdružení obrací i ke zdejším obyvatelům.
Petice vyzývá k tomu, aby zákonodárci i občanská veřejnost jednou provždy zabránili jakékoli těžbě nerostných surovin v Dole Frenštát, jehož dobývací prostor zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Dosud jsme ověřili okolo 11 800 podpisů, množství archů na to ještě čeká. Odhaduji, že jsme dosud získali na 15 tisíc hlasů z Beskyd a Valašska, ale například i z Brna a Prahy," řekl Žárský.
Černouhelný důl byl v Beskydech vyhlouben v 80. letech minulého století. Od té doby zůstává zakonzervován.
Společnost Ostravsko-karvinské doly platí ročně za jeho údržbu padesát miliónů korun a usiluje o to, aby ho mohla využít k těžbě uhlí nebo zemního plynu. Zástupci beskydských obcí se však obávají, že by zahájení těžby znamenalo devastaci celého kraje.
reklama
"Uvažovaná těžba zemního plynu a černého uhlí na úpatí Radhoště se tak bezprostředně týká i občanů Valašského Meziříčí," vysvětlil důvody, proč se sdružení obrací i ke zdejším obyvatelům.
Petice vyzývá k tomu, aby zákonodárci i občanská veřejnost jednou provždy zabránili jakékoli těžbě nerostných surovin v Dole Frenštát, jehož dobývací prostor zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
"Dosud jsme ověřili okolo 11 800 podpisů, množství archů na to ještě čeká. Odhaduji, že jsme dosud získali na 15 tisíc hlasů z Beskyd a Valašska, ale například i z Brna a Prahy," řekl Žárský.
Černouhelný důl byl v Beskydech vyhlouben v 80. letech minulého století. Od té doby zůstává zakonzervován.
Společnost Ostravsko-karvinské doly platí ročně za jeho údržbu padesát miliónů korun a usiluje o to, aby ho mohla využít k těžbě uhlí nebo zemního plynu. Zástupci beskydských obcí se však obávají, že by zahájení těžby znamenalo devastaci celého kraje.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
