MF Dnes: Obce v regionu zápasí s rekordním suchem
4.12.2003 | LIBEREC | MF Dnes | Jan Sůra |
Loni se lidé obraceli k nebesům, aby přestalo pršet, teď naopak vyhlížejí každý mrak s nadějí, že z něj spadnou kapky. Extrémně suchý rok zažívají lidé v Libereckém kraji na vlastní kůži. Problémy mají hlavně se zásobováním vodou, vrásky dělá ale také zemědělcům nebo lesníkům. Bez vody jsou v kraji již stovky domácností, které nejsou dosud napojeny na vodovod. Studně, na které jsou napojené, jsou po letních vedrech bez deštů téměř prázdné. "Nikdo tady takové sucho nepamatuje," říká starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta. Podobně mluví starostové jiných obcí, kde jsou lidé bez vody.
Studně vyschly, lidé jsou závislí na cisternách
Samozřejmé otočení kohoutkem a následný průtok vody se staly pro stovky rodin luxusem. Vystřídalo je nošení vody v kbelících od cisteren s pitnou vodou, nákup balených vod, shromažďování dešťové vody nebo odběr z poloprázdných potoků. Často jsou odkázáni, například u praní, na pomoc svých známých. Některé obce proto dokonce uvažují o vytvoření místní prádelny. "Pokud lidé budou chtít, koupíme společnou pračku," řekla starostka Višňové Marie Matušková. Bez vody jsou ve Višňové tři stovky lidí.
Podle vodáren ale nemusí lidé napojení na veřejné vodovody mít strach. "Nevíme o žádných problémech. Zásoby jsou dostatečné a nemuseli jsme dělat žádná krizová opatření," řekla mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací Iveta Kardianová.
Podobně mluví i Josef Dobiáš z Frýdlantského vodárenského sdružení. "Všichni napojení na vodovod nemají problémy, ale vozíme vodu do spousty obcí, kde mají lidé jen studny," dodal Dobiáš. Vodohospodáři si ale pro jistotu začali měřit hloubku spodních vod ve všech vrtech, které používají. "Problém je s povrchovými vodami, průtoky potoků jsou malé, ale zatím to zvládáme," připustil Dobiáš.
Podle krajského radního pro životní prostředí Radima Ziky dosud žádná obec nepožádala o pomoc na zajištění dodávek pitné vody. "Takové věci by šly pokrýt z havarijního fondu, který spravuje hejtman," dodal Zika.
Extrémní sucho by mohlo nastartovat výstavbu nových vodovodů, které by napojily na pitnou vodu i lidi, kteří jsou odkázáni na své studny a dnes spíše na cisterny. O jejich výstavbě uvažuje například Hrádek nad Nisou nebo Višňová.
Nový vodovod již staví Lomnice nad Popelkou do Rváčova, kde studny vysychaly často a radnice musela kvůli tomu platit desetisíce za rozvoz vody v cisternách. Ne vždy se ale lidé vodovodu dočkají. Některé části jsou tak odlehlé, že by bylo příliš drahé a neekonomické napojovat je na veřejnou vodu. Například Hrádek proto uvažuje, že lidem v osadě Dolní Suchá přispěje raději na hloubkový vrt.
Zájem o vodovod mají po suchu i lidé, kteří ho mají v těsné blízkosti, ale dosud dávali přednost studně, která je zadarmo. "Lidé se chtějí narychlo připojit, ale není to tak jednoduché, musí si vyřídit stavební povolení," dodal Josef Dobiáš.
Znepokojeni dlouhodobým suchem jsou vodohospodáři z Povodí Labe. "Přehrady jsou hodně prázdné a bude muset spadnout hodně srážek, aby se zaplnily. Alespoň, že není teď teplo a voda se tak neodpařuje," řekl ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek. Příliš plné nejsou ani jizerskohorské přehrady, které pitnou vodou zásobují Liberec a Jablonec. "Na Souši je hladina o čtyři metry níže, než jindy. V nádrži je jen asi šedesát procent její kapacity," dodal Jaroušek. O mnoho plnější není ani josefodolská přehrada.
Sucho nesvědčí ani vodním tokům. "Průtoky jsou hodně nízké, což není pro řeku vůbec dobré. Hodně za plánem jsou například vodní elektrárny," doplnil Jaroušek. Některé elektrárny se musely zastavit úplně. Přesto na suchém a zatím nezvykle teplém podzimu našli vodohospodáři jedno plus: mohou pokračovat ve výstavbě protipovodňových opatření, která se začala až v létě kvůli nedostatku financí.
Zemědělci: Snad už začne pršet
Sucho způsobilo škody zemědělcům již v létě, kdy se nedostatek vláhy podepsal na úrodě. Prot věří, že přijdou konečně srážky. "Problémy mají hlavně chovatelé dobytka, kteří používají studny. Ty jsou často úplně prázdné a zemědělci musí nákladně vodu vozit.
Sucho škodí také lesům. Zvláště smrky jsou kvůli rezavějícímu jehličí oslabené. "Stromy hůře rostou a kvůli tomu jsou i v horším zdravotním stavu," dodal Oto Kučera z frýdlantské lesní správy.
reklama
Samozřejmé otočení kohoutkem a následný průtok vody se staly pro stovky rodin luxusem. Vystřídalo je nošení vody v kbelících od cisteren s pitnou vodou, nákup balených vod, shromažďování dešťové vody nebo odběr z poloprázdných potoků. Často jsou odkázáni, například u praní, na pomoc svých známých. Některé obce proto dokonce uvažují o vytvoření místní prádelny. "Pokud lidé budou chtít, koupíme společnou pračku," řekla starostka Višňové Marie Matušková. Bez vody jsou ve Višňové tři stovky lidí.
Podle vodáren ale nemusí lidé napojení na veřejné vodovody mít strach. "Nevíme o žádných problémech. Zásoby jsou dostatečné a nemuseli jsme dělat žádná krizová opatření," řekla mluvčí Severočeských vodovodů a kanalizací Iveta Kardianová.
Podobně mluví i Josef Dobiáš z Frýdlantského vodárenského sdružení. "Všichni napojení na vodovod nemají problémy, ale vozíme vodu do spousty obcí, kde mají lidé jen studny," dodal Dobiáš. Vodohospodáři si ale pro jistotu začali měřit hloubku spodních vod ve všech vrtech, které používají. "Problém je s povrchovými vodami, průtoky potoků jsou malé, ale zatím to zvládáme," připustil Dobiáš.
Podle krajského radního pro životní prostředí Radima Ziky dosud žádná obec nepožádala o pomoc na zajištění dodávek pitné vody. "Takové věci by šly pokrýt z havarijního fondu, který spravuje hejtman," dodal Zika.
Extrémní sucho by mohlo nastartovat výstavbu nových vodovodů, které by napojily na pitnou vodu i lidi, kteří jsou odkázáni na své studny a dnes spíše na cisterny. O jejich výstavbě uvažuje například Hrádek nad Nisou nebo Višňová.
Nový vodovod již staví Lomnice nad Popelkou do Rváčova, kde studny vysychaly často a radnice musela kvůli tomu platit desetisíce za rozvoz vody v cisternách. Ne vždy se ale lidé vodovodu dočkají. Některé části jsou tak odlehlé, že by bylo příliš drahé a neekonomické napojovat je na veřejnou vodu. Například Hrádek proto uvažuje, že lidem v osadě Dolní Suchá přispěje raději na hloubkový vrt.
Zájem o vodovod mají po suchu i lidé, kteří ho mají v těsné blízkosti, ale dosud dávali přednost studně, která je zadarmo. "Lidé se chtějí narychlo připojit, ale není to tak jednoduché, musí si vyřídit stavební povolení," dodal Josef Dobiáš.
Znepokojeni dlouhodobým suchem jsou vodohospodáři z Povodí Labe. "Přehrady jsou hodně prázdné a bude muset spadnout hodně srážek, aby se zaplnily. Alespoň, že není teď teplo a voda se tak neodpařuje," řekl ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek. Příliš plné nejsou ani jizerskohorské přehrady, které pitnou vodou zásobují Liberec a Jablonec. "Na Souši je hladina o čtyři metry níže, než jindy. V nádrži je jen asi šedesát procent její kapacity," dodal Jaroušek. O mnoho plnější není ani josefodolská přehrada.
Sucho nesvědčí ani vodním tokům. "Průtoky jsou hodně nízké, což není pro řeku vůbec dobré. Hodně za plánem jsou například vodní elektrárny," doplnil Jaroušek. Některé elektrárny se musely zastavit úplně. Přesto na suchém a zatím nezvykle teplém podzimu našli vodohospodáři jedno plus: mohou pokračovat ve výstavbě protipovodňových opatření, která se začala až v létě kvůli nedostatku financí.
Zemědělci: Snad už začne pršet
Sucho způsobilo škody zemědělcům již v létě, kdy se nedostatek vláhy podepsal na úrodě. Prot věří, že přijdou konečně srážky. "Problémy mají hlavně chovatelé dobytka, kteří používají studny. Ty jsou často úplně prázdné a zemědělci musí nákladně vodu vozit.
Sucho škodí také lesům. Zvláště smrky jsou kvůli rezavějícímu jehličí oslabené. "Stromy hůře rostou a kvůli tomu jsou i v horším zdravotním stavu," dodal Oto Kučera z frýdlantské lesní správy.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
