Právo: Obce vládě: Mostecká uhelná podporuje celý region, prodejte jí Severočeské doly
13.1.2004 | ÚSTÍ NAD LABEM | Právo | Šárka Tonarová |
Mostecká uhelná společnost (MUS) věnovala v loňském roce Mostecku a okolí bezmála jedenačtyřicet miliónů korun. Vděčné obce se nyní rozhodly, že ji na oplátku podpoří v boji o státní podíl v konkurenčních Severočeských dolech (SD).
Města Most, Litvínov, Meziboří a Lom napsala vládě dopis s požadavkem, aby státní podíl v dolech prodala MUS. "MUS je významným sponzorem. Finančně podporuje aktivity měst a obcí. Je zároveň největším zaměstnavatelem v regionu," vysvětlují města, proč by měla vláda těžební firmu zvýhodnit.
Postoupily tři firmy
Privatizaci SD odstartoval kabinet na začátku loňského srpna. Zájem projevila více než desítka firem, do užšího výběru postoupily tři. Kromě vlastníka MUS, společnosti Appian Group, jde o finanční skupiny Penta a J&T. Komise doporučila vládě slovenskou J&T, s níž by se v krajním případě vyrovnali i severočeští horničtí odboráři. Ti proti privatizaci od začátku protestují, protože je podle nich holý nesmysl prodávat zavedenou firmu, která vydělává miliardu ročně. "Překvapuje mě, že města ten dopis napsala, aniž by znala nabídky ostatních firem," reagoval na informaci o dopise předseda severočeských hornických odborů Miroslav Tlapák. "Nikdo za námi nepřišel, a tak záměry ostatních ani nemůžeme znát. Známe jen MUS a s ní máme dobré zkušenosti," hájí města mostecký primátor Vladimír Bártl (ODS). K dopisu vládě je podle něj vyprovokoval postoj odborů. Ty své argumenty tak dlouho podepíraly stávkovou pohotovostí, až jim premiér Vladimír Špidla slíbil, že při privatizaci vezme jejich požadavky v úvahu. "Dlouho jsme zvažovali, zda je vhodné se v tomto případě angažovat. Už třeba proto, že se nám například nelíbil postoj odborů. Nakonec jsme se dohodli, že bychom měli aspoň konstatovat, jaké zkušenosti s MUS máme," uvedl. "Na našem postoji se nic nezměnilo, od samého začátku tvrdíme to samé. Je nesmysl prodávat úspěšnou společnost s ročním ziskem miliard korun. Během tří až čtyř let je schopná státu vydělat cenu, za kterou ji chce prodat. Nám jde skutečně o lidi, o zaměstnanost v regionu," rozhořčil se Tlapák. Zástupci odborů SD se nikdy netajili obavami z propojení MUS a chomutovské společnosti. Obávají se okamžitého propouštění z provozů, které by MUS po sloučení měla dvojmo. "I šéf Appian Group Antonín Koláček připustil, že propouštění je nezbytné," řekl už dříve šéf odborů dceřiných firem SD Šimon Vohar. O práci může podle odborových analýz přijít kolem 2000 lidí.
Požadují záruky
Odbory proto požadují po vládě záruky, že privatizace nebude mít negativní dopad ani na zaměstnanost, ani na region. Sepsaly okruh garancí, které chtějí prosadit do smlouvy. "Podnikatelský záměr není záruka, že se nezačne hned po prodeji propouštět. Chceme závazné dokumenty. Potřebujeme také garanci investic," informoval Tlapák. Majetek SD se podle odborů pohybuje kolem sedmnácti miliard korun, dalších deset miliard představují volné finanční prostředky. Společnost není zadlužena a ročně produkuje zhruba miliardový zisk. Podle neoficiálních informací za ni Appian Group nabídla 4,78 miliardy korun, Penta 5,36 miliardy a J&T 6,83 miliardy. Česko-slovenská skupina Penta se rozhodla zvýšit cenu na zhruba sedm miliard korun.
reklama
Postoupily tři firmy
Privatizaci SD odstartoval kabinet na začátku loňského srpna. Zájem projevila více než desítka firem, do užšího výběru postoupily tři. Kromě vlastníka MUS, společnosti Appian Group, jde o finanční skupiny Penta a J&T. Komise doporučila vládě slovenskou J&T, s níž by se v krajním případě vyrovnali i severočeští horničtí odboráři. Ti proti privatizaci od začátku protestují, protože je podle nich holý nesmysl prodávat zavedenou firmu, která vydělává miliardu ročně. "Překvapuje mě, že města ten dopis napsala, aniž by znala nabídky ostatních firem," reagoval na informaci o dopise předseda severočeských hornických odborů Miroslav Tlapák. "Nikdo za námi nepřišel, a tak záměry ostatních ani nemůžeme znát. Známe jen MUS a s ní máme dobré zkušenosti," hájí města mostecký primátor Vladimír Bártl (ODS). K dopisu vládě je podle něj vyprovokoval postoj odborů. Ty své argumenty tak dlouho podepíraly stávkovou pohotovostí, až jim premiér Vladimír Špidla slíbil, že při privatizaci vezme jejich požadavky v úvahu. "Dlouho jsme zvažovali, zda je vhodné se v tomto případě angažovat. Už třeba proto, že se nám například nelíbil postoj odborů. Nakonec jsme se dohodli, že bychom měli aspoň konstatovat, jaké zkušenosti s MUS máme," uvedl. "Na našem postoji se nic nezměnilo, od samého začátku tvrdíme to samé. Je nesmysl prodávat úspěšnou společnost s ročním ziskem miliard korun. Během tří až čtyř let je schopná státu vydělat cenu, za kterou ji chce prodat. Nám jde skutečně o lidi, o zaměstnanost v regionu," rozhořčil se Tlapák. Zástupci odborů SD se nikdy netajili obavami z propojení MUS a chomutovské společnosti. Obávají se okamžitého propouštění z provozů, které by MUS po sloučení měla dvojmo. "I šéf Appian Group Antonín Koláček připustil, že propouštění je nezbytné," řekl už dříve šéf odborů dceřiných firem SD Šimon Vohar. O práci může podle odborových analýz přijít kolem 2000 lidí.
Požadují záruky
Odbory proto požadují po vládě záruky, že privatizace nebude mít negativní dopad ani na zaměstnanost, ani na region. Sepsaly okruh garancí, které chtějí prosadit do smlouvy. "Podnikatelský záměr není záruka, že se nezačne hned po prodeji propouštět. Chceme závazné dokumenty. Potřebujeme také garanci investic," informoval Tlapák. Majetek SD se podle odborů pohybuje kolem sedmnácti miliard korun, dalších deset miliard představují volné finanční prostředky. Společnost není zadlužena a ročně produkuje zhruba miliardový zisk. Podle neoficiálních informací za ni Appian Group nabídla 4,78 miliardy korun, Penta 5,36 miliardy a J&T 6,83 miliardy. Česko-slovenská skupina Penta se rozhodla zvýšit cenu na zhruba sedm miliard korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
