MF Dnes: Obce zajímá topení biomasou
5.10.2005 | PLZEŇ | MF Dnes
Alternativní zdroje energie zatím na západě Čech nejsou příliš rozšířeny. Získávat elektřinu, teplo a teplou vodu jinak než z uhlí a plynu chce ale čím dál více měst a podniků. Je to šetrnější k přírodě.
Piliny a dřevní odpad ve Žluticích
Zatím nejúspěšnějším projektem na využití energie z přírodních zdrojů je v Karlovarském kraji teplárna ve Žluticích. Od roku 2001 se v tamních kotlích spalují piliny, dřevní odpad, naštěpované klestí po těžbě dřeva nebo štěpku z náletových dřevin. Sláma je vhodná jakákoliv obilná, řepková, pokusně spalovali balíky takzvaného energetického šťovíku.
Jak informují webové stránky teplárny, vlastní výtopna má osazeny čtyři kotle, které spalují dřevní odpad, či kombinaci s balíky slámy, nebo jen samotnou slámu. Konstrukčně jsou všechny kotle stejné, liší se tedy jen podle paliva.
Spalování biomasy se děje v kotlích, které nejdříve palivo v prostoru hořáku zplyní a vzniklé plyny dohořívají v systému dohořívacích komor. Tím, že plyny vzniklé zplyněním biomasy ještě dále dohořívají, je zaručena vysoká účinnost spalovacího procesu a velice příznivé složení spalin. Aby spaliny vycházející komíny teplárny skutečně minimálně zatěžovaly ovzduší v okolí, je každý kotel ještě opatřen cyklonem, ve kterém dochází k eliminaci tuhého úletu.
Sláma a kůra v Plané
Obyvatelé sídlišť v Plané budou mít v letošní zimě teplo a teplou vodu v domácnostech ještě díky hnědému uhlí. Příští rok už jim ale byty bude vyhřívat sláma a kůra.
„Stará kotelna na uhlí dosluhuje. Mohli jsme ji modernizovat, aby spalovala uhlí nebo aby byla na plyn, ale myslíme si, že bychom se všichni měli snažit přejít na obnovitelné zdroje energie, které máme na dosah ruky,“ říká starosta Plané Karel Vrzala. Radnice se rozhodla, že v kotelně bude spalovat slámu a kůru. „Uhlí jednou vytěžíme, kdežto sláma tady bude vždy. Peníze, které za ni dáme zemědělcům, zůstanou v regionu,“ dodává.
Planá už má na přestavbu kotelny za více než čtyřicet milionů korun přislíbenu dotaci. Sláma a kůra se mají v kotelně spalovat už příští rok na podzim.
Ekologické vytápění budou mít také lidé v Plzni. Plzeňská teplárenská připravuje stavbu bloku spalujícího dřevní odpad z lesů. Plzeňská teplárenská spolu s Plzeňskou energetikou dnes spaluje ročně 1,1 milionu tun hnědého uhlí.
Rozšíření brání vysoké ceny kotlů
Svytápěním hnědýmuhlím chtějí skončit také v Kašperských Horách na Šumavě. „Budeme vytápět dřevní štěpkou,“ říká starostka Věra Balounová. Většímu rozšíření alternativních zdrojů energie mezi firmami i obyvateli rodinných domků zatím brání vysoké pořizovací náklady. U domácností se pohybují ve statisících, u velkých kotelen v desítkách milionů korun.
„Na alternativní energii se ale dá hodně ušetřit. Když jsme zavedli do muzea na Dobré Vodě tepelné čerpadlo, klesly náklady na elektřinu na pětadvacet procent původních nákladů,“ pochvaluje si hartmanický starosta Jiří Jukl.
Nižší náklady na vytápění a také bezstarostný provoz přivedly Miloslava Egera z Kašperských Hor k tomu, že i on si před dvěma roky pořídil tepelné čerpadlo.
„Náklady na pořízení jsou vysoké, ale pak topíte prakticky zadarmo. Peníze se vrátí,“ vysvětloval Miloslav Eger.
reklama
Zatím nejúspěšnějším projektem na využití energie z přírodních zdrojů je v Karlovarském kraji teplárna ve Žluticích. Od roku 2001 se v tamních kotlích spalují piliny, dřevní odpad, naštěpované klestí po těžbě dřeva nebo štěpku z náletových dřevin. Sláma je vhodná jakákoliv obilná, řepková, pokusně spalovali balíky takzvaného energetického šťovíku.
Jak informují webové stránky teplárny, vlastní výtopna má osazeny čtyři kotle, které spalují dřevní odpad, či kombinaci s balíky slámy, nebo jen samotnou slámu. Konstrukčně jsou všechny kotle stejné, liší se tedy jen podle paliva.
Spalování biomasy se děje v kotlích, které nejdříve palivo v prostoru hořáku zplyní a vzniklé plyny dohořívají v systému dohořívacích komor. Tím, že plyny vzniklé zplyněním biomasy ještě dále dohořívají, je zaručena vysoká účinnost spalovacího procesu a velice příznivé složení spalin. Aby spaliny vycházející komíny teplárny skutečně minimálně zatěžovaly ovzduší v okolí, je každý kotel ještě opatřen cyklonem, ve kterém dochází k eliminaci tuhého úletu.
Sláma a kůra v Plané
Obyvatelé sídlišť v Plané budou mít v letošní zimě teplo a teplou vodu v domácnostech ještě díky hnědému uhlí. Příští rok už jim ale byty bude vyhřívat sláma a kůra.
„Stará kotelna na uhlí dosluhuje. Mohli jsme ji modernizovat, aby spalovala uhlí nebo aby byla na plyn, ale myslíme si, že bychom se všichni měli snažit přejít na obnovitelné zdroje energie, které máme na dosah ruky,“ říká starosta Plané Karel Vrzala. Radnice se rozhodla, že v kotelně bude spalovat slámu a kůru. „Uhlí jednou vytěžíme, kdežto sláma tady bude vždy. Peníze, které za ni dáme zemědělcům, zůstanou v regionu,“ dodává.
Planá už má na přestavbu kotelny za více než čtyřicet milionů korun přislíbenu dotaci. Sláma a kůra se mají v kotelně spalovat už příští rok na podzim.
Ekologické vytápění budou mít také lidé v Plzni. Plzeňská teplárenská připravuje stavbu bloku spalujícího dřevní odpad z lesů. Plzeňská teplárenská spolu s Plzeňskou energetikou dnes spaluje ročně 1,1 milionu tun hnědého uhlí.
Rozšíření brání vysoké ceny kotlů
Svytápěním hnědýmuhlím chtějí skončit také v Kašperských Horách na Šumavě. „Budeme vytápět dřevní štěpkou,“ říká starostka Věra Balounová. Většímu rozšíření alternativních zdrojů energie mezi firmami i obyvateli rodinných domků zatím brání vysoké pořizovací náklady. U domácností se pohybují ve statisících, u velkých kotelen v desítkách milionů korun.
„Na alternativní energii se ale dá hodně ušetřit. Když jsme zavedli do muzea na Dobré Vodě tepelné čerpadlo, klesly náklady na elektřinu na pětadvacet procent původních nákladů,“ pochvaluje si hartmanický starosta Jiří Jukl.
Nižší náklady na vytápění a také bezstarostný provoz přivedly Miloslava Egera z Kašperských Hor k tomu, že i on si před dvěma roky pořídil tepelné čerpadlo.
„Náklady na pořízení jsou vysoké, ale pak topíte prakticky zadarmo. Peníze se vrátí,“ vysvětloval Miloslav Eger.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
