MF Dnes: Obří kanál z Pardubic zůstává v mapě kraje
22.6.2005 | PARDUBICE | MF Dnes | Pavel Dosoudil |
Jaderná elektrárna u obce Tetov zřejmě z územního plánu kraje definitivně zmizí, jiná komunistická vymoženost, kanál Dunaj Odra - Labe, tam ovšem figuruje dodnes.
Děti ze Stradouně u Vysokého Mýta pozorují mohutnou nákladní loď, která převáží na Moravu uhlí. Že tu žádná velká řeka neteče? Co na tom, pro socialistické plánovače nebylo nic nepřekonatelné. Kanál Dunaj - Odra - Labe dodnes figuruje v územním plánu několika krajů, i když megalomanské dílo nejspíš nikdy nevznikne. Průplav měl říční dopravou propojit Severní, Baltské a Černé moře. Myšlenku rozpracovali komunističtí budovatelé a udržuje se v plánech ze setrvačnosti dodnes. Mimo jiné i na základě mezinárodních dohod, které stát kdysi uzavřel.
„Nemůžeme kanál jednoduše z územního plánu kraje vypustit. K záměru existuje několik usnesení vlády,“ říká vedoucí oddělení územního plánování Pardubického kraje Bohumil Burdych. Naposledy vláda potvrdila územní ochranu pro průplav v roce 1996.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že vznik kanálu není aktuální. „V návrhu Dopravní politiky na léta 2005 až 2013 se o problematice kanálu nehovoří. Máme ale k zemím Evropské unie mezinárodní závazky a k těm také patří, že v případě celoevropského zájmu jsme ochotni poskytnout území pro liniové stavby, kam patří také vodní cesty,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová.
Na obrovský kanál nejsou peníze
Švejnohová současně ujišťuje, že Česko se samo do výstavby průplavu nikdy nepustí. „Na takové projekty nemáme prostředky. Na druhou stranu, pokud budou k dispozici evropské peníze, je naším úkolem spolupracovat,“ dodává Švejnohová.
Podle krajského radního pro dopravu Ivo Tomana kanál nikdy nevznikne. „Je to chiméra. Kanál vůbec neuznával fyzikální zákony a to, že voda teče z kopce. Muselo by se na něm postavit mnoho zdymadel. Vývoj ale jasně říká, že lodní doprava asi nebude priorita žádné vlády. Drtivá většina nákladů jede po silnici nebo železnici,“ míní Toman.
Čáru na mapě vedli socialističtí plánovači z Labe u Pardubic kolem Černé za Bory, Hostovic, Kostěnic, Moravan, Slepotic, Městce, Ostrova, Vinar, Vraclavi, Zámrsku, mezi Slatinou a Vysokým Mýtem, nedaleko Voděrad, Řetové, mezi Dlouhou a Českou Třebovou, nad Třebovicemi k Damníkovu, severně od Starého Města, jižně k Městečku Trnávka. Dál průplav opouští kraj a míří k hradu Bouzov.
Kvůli této trase však musí stavební úřady stále udržovat v okolí případného průplavu takzvané ochranné pásmo, které dosahuje rozlohy několika tisíc hektarů. To může komplikovat život lidem a firmám, kteří by chtěli v dané oblasti vybudovat rodinný dům nebo výrobní závod. „Stavební úřady by se na to měly ohlížet,“ říká Burdych.
reklama
„Nemůžeme kanál jednoduše z územního plánu kraje vypustit. K záměru existuje několik usnesení vlády,“ říká vedoucí oddělení územního plánování Pardubického kraje Bohumil Burdych. Naposledy vláda potvrdila územní ochranu pro průplav v roce 1996.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že vznik kanálu není aktuální. „V návrhu Dopravní politiky na léta 2005 až 2013 se o problematice kanálu nehovoří. Máme ale k zemím Evropské unie mezinárodní závazky a k těm také patří, že v případě celoevropského zájmu jsme ochotni poskytnout území pro liniové stavby, kam patří také vodní cesty,“ uvedla mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová.
Na obrovský kanál nejsou peníze
Švejnohová současně ujišťuje, že Česko se samo do výstavby průplavu nikdy nepustí. „Na takové projekty nemáme prostředky. Na druhou stranu, pokud budou k dispozici evropské peníze, je naším úkolem spolupracovat,“ dodává Švejnohová.
Podle krajského radního pro dopravu Ivo Tomana kanál nikdy nevznikne. „Je to chiméra. Kanál vůbec neuznával fyzikální zákony a to, že voda teče z kopce. Muselo by se na něm postavit mnoho zdymadel. Vývoj ale jasně říká, že lodní doprava asi nebude priorita žádné vlády. Drtivá většina nákladů jede po silnici nebo železnici,“ míní Toman.
Čáru na mapě vedli socialističtí plánovači z Labe u Pardubic kolem Černé za Bory, Hostovic, Kostěnic, Moravan, Slepotic, Městce, Ostrova, Vinar, Vraclavi, Zámrsku, mezi Slatinou a Vysokým Mýtem, nedaleko Voděrad, Řetové, mezi Dlouhou a Českou Třebovou, nad Třebovicemi k Damníkovu, severně od Starého Města, jižně k Městečku Trnávka. Dál průplav opouští kraj a míří k hradu Bouzov.
Kvůli této trase však musí stavební úřady stále udržovat v okolí případného průplavu takzvané ochranné pásmo, které dosahuje rozlohy několika tisíc hektarů. To může komplikovat život lidem a firmám, kteří by chtěli v dané oblasti vybudovat rodinný dům nebo výrobní závod. „Stavební úřady by se na to měly ohlížet,“ říká Burdych.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
