MF Dnes: Obří větrník se zvedl ze země
25.7.2006 | PAVLOV | MF Dnes | Petra Marková |
Na Vysočině od víkendu stojí první větrná elektrárna. K nebi vyrostla u Pavlova na Jihlavsku a ojedinělou událost si nenechaly ujít stovky zvědavců.
„Odhaduji, že se přišlo podívat asi pět set lidí,“ řekl v sobotu odpoledne David Jozefy z firmy KV Venti, jež stavbu větrných elektráren pro anonymního českého investora zajišťuje.
Už v pátek vztyčovala těžká technika, mimo jiné jeřáb vysoký úctyhodných sto dvacet metrů, obrovitý ocelový tubus elektrárny. Samotný sloup je celkem sto pět metrů vysoký a váží 231 tun.
V sobotu se pak na něj za pomoci dvou jeřábů usazovala vrtule. Rotor elektrárny má úctyhodný průměr devadesát metrů a váží přes šestatřicet tun.
„Jde to dopředu, ale máme asi hodinové zpoždění. Vliv na to má lidský činitel a teplota. Je tu pětatřicet stupňů,“ referoval z místa výstavby před pátou odpolední David Jozefy.
V tu chvíli měla firma už celou vrtuli elektrárny smontovanou dohromady a dodělávaly se jenom poslední těsnicí operace silikonovým tmelem.
Už v sobotu ráno jeřáby vyzdvihly strojovnu elektrárny.
Celkem je výška historicky prvního vysočinského větrníku sto padesát metrů, pavlovská elektrárna tak bude největší v zemi.
„Ve středu 26. července půjde elektrárna pod proud a kolem 10. srpna by měla dodat poprvé vyrobenou energii do sítě,“ řekl Jozefy. Poblíž první elektrárny v Pavlově začne okamžitě vyrůstat i druhá, stejně vysoká větrná elektrárna. A i ta začne elektřinu vyrábět už v srpnu.
Oba obrovité větrníky jsou typu Vestas V90 a jejich výstavba přijde podle slov Jozefyho na asi sto padesát milionů korun. Návratnost investice je do osmi let.
Energie z obou dvoumegawattových pavlovských elektráren dokáže zásobit asi čtyři a půl tisíce čtyřčlenných domácností.
V Pavlově, který dal vrtulím zelenou a do jehož obecní kasy přinese větrná energie i peníze, ještě letos přibudou další dva větrníky: tentokrát budou 65 metrů vysoké s průměrem vrtule 52 metrů.
reklama
Už v pátek vztyčovala těžká technika, mimo jiné jeřáb vysoký úctyhodných sto dvacet metrů, obrovitý ocelový tubus elektrárny. Samotný sloup je celkem sto pět metrů vysoký a váží 231 tun.
V sobotu se pak na něj za pomoci dvou jeřábů usazovala vrtule. Rotor elektrárny má úctyhodný průměr devadesát metrů a váží přes šestatřicet tun.
„Jde to dopředu, ale máme asi hodinové zpoždění. Vliv na to má lidský činitel a teplota. Je tu pětatřicet stupňů,“ referoval z místa výstavby před pátou odpolední David Jozefy.
V tu chvíli měla firma už celou vrtuli elektrárny smontovanou dohromady a dodělávaly se jenom poslední těsnicí operace silikonovým tmelem.
Už v sobotu ráno jeřáby vyzdvihly strojovnu elektrárny.
Celkem je výška historicky prvního vysočinského větrníku sto padesát metrů, pavlovská elektrárna tak bude největší v zemi.
„Ve středu 26. července půjde elektrárna pod proud a kolem 10. srpna by měla dodat poprvé vyrobenou energii do sítě,“ řekl Jozefy. Poblíž první elektrárny v Pavlově začne okamžitě vyrůstat i druhá, stejně vysoká větrná elektrárna. A i ta začne elektřinu vyrábět už v srpnu.
Oba obrovité větrníky jsou typu Vestas V90 a jejich výstavba přijde podle slov Jozefyho na asi sto padesát milionů korun. Návratnost investice je do osmi let.
Energie z obou dvoumegawattových pavlovských elektráren dokáže zásobit asi čtyři a půl tisíce čtyřčlenných domácností.
V Pavlově, který dal vrtulím zelenou a do jehož obecní kasy přinese větrná energie i peníze, ještě letos přibudou další dva větrníky: tentokrát budou 65 metrů vysoké s průměrem vrtule 52 metrů.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
