MF Dnes: Obyvatelé Javornice se obávají, že se k nim vrátí těžaři kamene
16.5.2005 | JAVORNICE | MF Dnes | Martin Filip |
Když se před osmi lety zastavila těžba kamene v lomu v Javornici na Rychnovsku, lidé si oddychli. Zbavili se tak neustálého hluku, prachu i otřesů, které jim ničily domy.
Firma, která nyní lom vlastní, chce však těžbu v těsné blízkosti obce obnovit a dobývat více než dvojnásobné množství kamene.
Javornice se staví proti. „Kdo nezažil žít v těsné blízkosti lomu, ten nám neporozumí,“ říká Adolf Rais, obyvatel obce a člen zastupitelstva. K obavám z těžby vedou místní zejména minulé zkušenosti. „Celé okolí lomu bylo pokryté prachem, protože odprašovací zařízení nefungovalo tak, jak mělo. Při velkém odstřelu padaly drobnější kameny až na silnici a občas dokonce dopadly velké kameny na zahradu a silnici uprostřed obce,“ líčí předchozí těžbu starosta.
Javornici trápí také praskliny na domech v obci, které minulé odstřely v lomu způsobily. „Když skončila těžba, spravili jsme poslední praskliny a od té doby nemáme problémy. Nyní to ale má začít znovu,“ obává se Adolf Rais.
Firma prý plánuje, že se počet odstřelů do roka zvýší. Mnohonásobně naroste i nákladní doprava, která bude těžený štěrk odvážet. „Studie vlivu na životní prostředí, kterou firma předložila, počítá až se sto deseti auty denně. Težit chtějí sto dvacet až dvě stě tisíc tun ročně, těžilo se tady přitom šedesát tisíc tun,“ upozorňuje Rais. Dodává, že nárůst nákladní dopravy dalším zdrojem hluku a splodin a zničí již tak rozbitou silnici.
Nákladní vozy by sice neměly kámen odvážet středem obce, jezdit však budou po přístupové cestě, která vede přímo na náves šest kilometrů dlouhé Javornice. Je to přitom úzká silnice s nezpevněnou krajnicí plná nesčetných děr. „Pokud by mělo k těžbě dojít, je generální oprava silnice naprostou nutností. Správa silnic však říká, že nemá peníze a v jejím pořadníku jsme až na dalekém dvacátém sedmém místě,“ upozorňuje starosta Serbousek.
V blízkosti cesty i ve středu obce přitom javorničtí plánují novou výstavbu. Kamenolom však může takový záměr zničit. „V budoucnu by se obec mohla rožšířit nejméně o třicet rodinných domů. Potřebujeme, aby k nám lidé přišli bydlet,“ říká starosta.
Zástupce společnosti Českomoravské štěrkovny, která lom vlastní, Karel Norek prý obavy javornických občanů chápe. „Samozřejmě je to kamenolom, kde se kámen musí střílet a drtit a to s sebou nese nemalý hluk. Ale vše podléhá velmi přísným normám, které musíme a dokážeme splnit,“ namítá Norek.
Firma se prý chce vyvarovat chyb svého předchůdce. „Těžit bychom chtěli formou mobilní technologické linky, která bude mít veškeré náležitosti zabrňující prašnosti. Linka bude uprostřed lomu a nebude vyčnívat jako dříve do silnice, což přinášelo hluk do obce,“ vysvětluje Norek.
Javornický lom prý skrývá velice kvalitní tvrdý kámen granodiorit využitelný ve všech oborech stavebnictví. „Jedná se o ložisko, které je majetkem státu, a je v zájmu surovinové politiky již otevřené ložisko racionálně vydobýt,“ říká Norek.
Obci by měla těžba přinést i výhody, kromě dostupnosti stavebního materiálu i kompenzace od firmy. „Částka sto tisíc korun ročně, kterou nám nabízejí, je směšná,“ míní Adolf Rais.
Negativa těžby prý podle zastupitelstva i občanů silně převažují. Vyjádřili to i v petici, kterou zaslali na referát životního prostředí krajského úřadu. Ten má totiž o případném povolení těžby rozhodnout.
Starosta se však obává, že proti silné firmě, která je členem nadnárodního koncernu a lom již vlastní, vede obec nerovný boj.
reklama
Javornice se staví proti. „Kdo nezažil žít v těsné blízkosti lomu, ten nám neporozumí,“ říká Adolf Rais, obyvatel obce a člen zastupitelstva. K obavám z těžby vedou místní zejména minulé zkušenosti. „Celé okolí lomu bylo pokryté prachem, protože odprašovací zařízení nefungovalo tak, jak mělo. Při velkém odstřelu padaly drobnější kameny až na silnici a občas dokonce dopadly velké kameny na zahradu a silnici uprostřed obce,“ líčí předchozí těžbu starosta.
Javornici trápí také praskliny na domech v obci, které minulé odstřely v lomu způsobily. „Když skončila těžba, spravili jsme poslední praskliny a od té doby nemáme problémy. Nyní to ale má začít znovu,“ obává se Adolf Rais.
Firma prý plánuje, že se počet odstřelů do roka zvýší. Mnohonásobně naroste i nákladní doprava, která bude těžený štěrk odvážet. „Studie vlivu na životní prostředí, kterou firma předložila, počítá až se sto deseti auty denně. Težit chtějí sto dvacet až dvě stě tisíc tun ročně, těžilo se tady přitom šedesát tisíc tun,“ upozorňuje Rais. Dodává, že nárůst nákladní dopravy dalším zdrojem hluku a splodin a zničí již tak rozbitou silnici.
Nákladní vozy by sice neměly kámen odvážet středem obce, jezdit však budou po přístupové cestě, která vede přímo na náves šest kilometrů dlouhé Javornice. Je to přitom úzká silnice s nezpevněnou krajnicí plná nesčetných děr. „Pokud by mělo k těžbě dojít, je generální oprava silnice naprostou nutností. Správa silnic však říká, že nemá peníze a v jejím pořadníku jsme až na dalekém dvacátém sedmém místě,“ upozorňuje starosta Serbousek.
V blízkosti cesty i ve středu obce přitom javorničtí plánují novou výstavbu. Kamenolom však může takový záměr zničit. „V budoucnu by se obec mohla rožšířit nejméně o třicet rodinných domů. Potřebujeme, aby k nám lidé přišli bydlet,“ říká starosta.
Zástupce společnosti Českomoravské štěrkovny, která lom vlastní, Karel Norek prý obavy javornických občanů chápe. „Samozřejmě je to kamenolom, kde se kámen musí střílet a drtit a to s sebou nese nemalý hluk. Ale vše podléhá velmi přísným normám, které musíme a dokážeme splnit,“ namítá Norek.
Firma se prý chce vyvarovat chyb svého předchůdce. „Těžit bychom chtěli formou mobilní technologické linky, která bude mít veškeré náležitosti zabrňující prašnosti. Linka bude uprostřed lomu a nebude vyčnívat jako dříve do silnice, což přinášelo hluk do obce,“ vysvětluje Norek.
Javornický lom prý skrývá velice kvalitní tvrdý kámen granodiorit využitelný ve všech oborech stavebnictví. „Jedná se o ložisko, které je majetkem státu, a je v zájmu surovinové politiky již otevřené ložisko racionálně vydobýt,“ říká Norek.
Obci by měla těžba přinést i výhody, kromě dostupnosti stavebního materiálu i kompenzace od firmy. „Částka sto tisíc korun ročně, kterou nám nabízejí, je směšná,“ míní Adolf Rais.
Negativa těžby prý podle zastupitelstva i občanů silně převažují. Vyjádřili to i v petici, kterou zaslali na referát životního prostředí krajského úřadu. Ten má totiž o případném povolení těžby rozhodnout.
Starosta se však obává, že proti silné firmě, která je členem nadnárodního koncernu a lom již vlastní, vede obec nerovný boj.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
