MF Dnes: Ochránci hlídají své hory shůry
24.8.2005 | ORLICKÉ HORY | MF Dnes | Martin Filip |
Uzdravují se lesy na hřebenech Orlických hor, nebo stále více usychají? Neobjevila se někde černá skládka odpadu? Nezarůstají horské louky keři?
Pohádkář by si mohl dovolit říci, že odpovědi na takové otázky znají více ptáci než lidé. Pravdou je, že z pohledu ptáků si dokáží lidé o krajině vytvořit daleko ucelenější představu. Pro ptačí perspektivu se proto rozhodli pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Za pomoci ultralehkého letadla a dvoumístného rogala nafotili stovky snímků, ze kterých si nyní obrázek stavu hor skládají dohromady. "Základním účelem leteckého fotografování je dokumentace krajiny. Objevíme přitom ale také každou skládku odpadů. Viditelná je jakákoliv zástavba. U lesních porostů vidíme velmi dobře, jak lesy regenerují nebo zda některé partie usychají, zda je poškozují námrazy, usychají-li vršky stromů," říká vedoucí správy chráněné krajinné oblasti Jan Mocek, který záběry v uplynulých měsících pořídil.
Na lesy na hřebenech je smutný pohled
Podle Mocka se v horách projevuje stále intenzivnější péče lesníků o hřebenové partie. "Snaží se lesní porosty díky dotační podpoře obnovit. Daří se to však jen postupně, je to běh na dlouhou trať," říká Mocek.
Správa chráněné krajinné oblasti usiluje o to, aby do Orlických hor znovu přišly původní listnaté druhy dřevin a jedle bělokorá. "Vysazují se z původních semenáčků, které pocházejí z Orlických hor. Jsou totiž přirozeně odolnější než výpěstky deportované zdaleka," říká Mocek. Přesto upozorňuje, že pohled na hřeben Orlických hor není zatím vůbec veselý.
"Lesy stále trpí emisní zátěží. Dnes už to není v takové míře síra, kterou lesy dostávají díky emisím, ale velké množství dusíku. Jako by docházelo k nadbytečnému hnojení dusíkem. V důsledku toho porosty přerůstají a stromy se lámou," uvádí Mocek. Dusík se bere z výfukových plynů automobilů a vzniká také v důsledku topení plynem. Dusíkem přezásobené stromy potom neustále rostou a před zimou nejsou vyzrálé. "Právě letošní náročná zima v únoru dala takovým stromům hodně zabrat," dodává Mocek.
Horské potoky nesou znamení 70. a 80. let
Na leteckých snímcích Mocek také ukazuje, jak zasáhli do krajiny Orlických hor někdejší meliorátoři. "V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vzalo v Orlických horách za své pětatřicet potůčků a potoků. Byly to pravostranné přítoky Divoké Orlice v oblasti mezi Trčkovema Bartošovicemi v Orlických horách. Meliorátoři je částečně zatrubnili nebo z nich vytvořili příkopy často vybetonované nebo vydlážděné betonovými tvárnicemi," upozorňuje Mocek. Pohrávání s přírodou přineslo dva nepříjemné důsledky. Vodu, kterou neudrží emisemi poškozené lesy, nezachytí ani nivy potoků a ta upravenými koryty odtéká velikou rychlostí. "Proto při větších vícedenních srážkách teče přímo do podhůří, kde nabírá na síle a mohutnosti a působí škody," říká Mocek. V upraveném korytě, kterým voda rychle proteče, se také neudrží žádný život.
Příroda svázaná do tvaru Y
Příkladem takového zásahu do přírody, který je dobře viditelný z ptačí perspektivy, jsou dva potůčky na Zelence u Orlického Záhoří. Místo aby se tady přirozeně klikatily meandry vytvořené vodním proudem, mění se dvě ramena potoků do geometricky přesného písmene Y, ve kterém se stékají a pokračují do Divoké Orlice.
Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory se dnes snaží potůčky na Zelence i několik dalších horských potoků uvést do přirozenějšího stavu. "Cílem je potoky meandrovat, snížit jejich podélný sklon, změnit tvar koryta," říká Mocek. Na rekultivaci potoků spolupracují botanici, zoologové, biologové i lidé z místních sdružení. Dvěma potůčkům v horách již pomohli, dva mají ve stádiu projektu a další projekt připravují.
Na podzim napoví o horách listí
Letecké snímky hor pomáhají odhalit toho, kdo se k přírodě nechová tak, jak by měl. "Objevíme tak skládku odpadků. I když zmizí od silnice, vidíme, kam se přesunula. Tak jsme našli skládku stavební suti, která vznikla při stavbě penzionu Rampušák," říká Mocek. Také přijdou na to, že se majitelé dostatečně nestarají o své louky. Ty, když nejsou dobře obhospodařovány, postupně zarůstají keři. Okolní příroda se je snaží jakoby pohltit," říká Mocek.
Letecký snímek se zanedbanou loukou se pak může stát podnětem k jednání s jejím majitelem. "Chceme, aby krajina byla pestrá, aby se v ní střídaly louky, lesy, pastviny, remízky. Pokud louka zaroste, nepřinese to nic dobrého ani pro hospodáře, ani pro krajinu," říká Mocek. Snímkování Orlických hor z perspektivy letců ještě pro ochránce přírody nekončí. V říjnu se vedoucí správy chystá vylétnout nad hory znovu. "Zbarvené listí a jehličí totiž ukáže druhové složení lesů a zdravotní stav porostů," vysvětluje Mocek.
reklama
Za pomoci ultralehkého letadla a dvoumístného rogala nafotili stovky snímků, ze kterých si nyní obrázek stavu hor skládají dohromady. "Základním účelem leteckého fotografování je dokumentace krajiny. Objevíme přitom ale také každou skládku odpadů. Viditelná je jakákoliv zástavba. U lesních porostů vidíme velmi dobře, jak lesy regenerují nebo zda některé partie usychají, zda je poškozují námrazy, usychají-li vršky stromů," říká vedoucí správy chráněné krajinné oblasti Jan Mocek, který záběry v uplynulých měsících pořídil.
Na lesy na hřebenech je smutný pohled
Podle Mocka se v horách projevuje stále intenzivnější péče lesníků o hřebenové partie. "Snaží se lesní porosty díky dotační podpoře obnovit. Daří se to však jen postupně, je to běh na dlouhou trať," říká Mocek.
Správa chráněné krajinné oblasti usiluje o to, aby do Orlických hor znovu přišly původní listnaté druhy dřevin a jedle bělokorá. "Vysazují se z původních semenáčků, které pocházejí z Orlických hor. Jsou totiž přirozeně odolnější než výpěstky deportované zdaleka," říká Mocek. Přesto upozorňuje, že pohled na hřeben Orlických hor není zatím vůbec veselý.
"Lesy stále trpí emisní zátěží. Dnes už to není v takové míře síra, kterou lesy dostávají díky emisím, ale velké množství dusíku. Jako by docházelo k nadbytečnému hnojení dusíkem. V důsledku toho porosty přerůstají a stromy se lámou," uvádí Mocek. Dusík se bere z výfukových plynů automobilů a vzniká také v důsledku topení plynem. Dusíkem přezásobené stromy potom neustále rostou a před zimou nejsou vyzrálé. "Právě letošní náročná zima v únoru dala takovým stromům hodně zabrat," dodává Mocek.
Horské potoky nesou znamení 70. a 80. let
Na leteckých snímcích Mocek také ukazuje, jak zasáhli do krajiny Orlických hor někdejší meliorátoři. "V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vzalo v Orlických horách za své pětatřicet potůčků a potoků. Byly to pravostranné přítoky Divoké Orlice v oblasti mezi Trčkovema Bartošovicemi v Orlických horách. Meliorátoři je částečně zatrubnili nebo z nich vytvořili příkopy často vybetonované nebo vydlážděné betonovými tvárnicemi," upozorňuje Mocek. Pohrávání s přírodou přineslo dva nepříjemné důsledky. Vodu, kterou neudrží emisemi poškozené lesy, nezachytí ani nivy potoků a ta upravenými koryty odtéká velikou rychlostí. "Proto při větších vícedenních srážkách teče přímo do podhůří, kde nabírá na síle a mohutnosti a působí škody," říká Mocek. V upraveném korytě, kterým voda rychle proteče, se také neudrží žádný život.
Příroda svázaná do tvaru Y
Příkladem takového zásahu do přírody, který je dobře viditelný z ptačí perspektivy, jsou dva potůčky na Zelence u Orlického Záhoří. Místo aby se tady přirozeně klikatily meandry vytvořené vodním proudem, mění se dvě ramena potoků do geometricky přesného písmene Y, ve kterém se stékají a pokračují do Divoké Orlice.
Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory se dnes snaží potůčky na Zelence i několik dalších horských potoků uvést do přirozenějšího stavu. "Cílem je potoky meandrovat, snížit jejich podélný sklon, změnit tvar koryta," říká Mocek. Na rekultivaci potoků spolupracují botanici, zoologové, biologové i lidé z místních sdružení. Dvěma potůčkům v horách již pomohli, dva mají ve stádiu projektu a další projekt připravují.
Na podzim napoví o horách listí
Letecké snímky hor pomáhají odhalit toho, kdo se k přírodě nechová tak, jak by měl. "Objevíme tak skládku odpadků. I když zmizí od silnice, vidíme, kam se přesunula. Tak jsme našli skládku stavební suti, která vznikla při stavbě penzionu Rampušák," říká Mocek. Také přijdou na to, že se majitelé dostatečně nestarají o své louky. Ty, když nejsou dobře obhospodařovány, postupně zarůstají keři. Okolní příroda se je snaží jakoby pohltit," říká Mocek.
Letecký snímek se zanedbanou loukou se pak může stát podnětem k jednání s jejím majitelem. "Chceme, aby krajina byla pestrá, aby se v ní střídaly louky, lesy, pastviny, remízky. Pokud louka zaroste, nepřinese to nic dobrého ani pro hospodáře, ani pro krajinu," říká Mocek. Snímkování Orlických hor z perspektivy letců ještě pro ochránce přírody nekončí. V říjnu se vedoucí správy chystá vylétnout nad hory znovu. "Zbarvené listí a jehličí totiž ukáže druhové složení lesů a zdravotní stav porostů," vysvětluje Mocek.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
