MF Dnes: Ochránci řeší, jak zbourat Labskou boudu
29.1.2010 | VRCHLABÍ | MF Dnes | Jaroslav Hoření |
Už tři roky správa Krkonošského národního parku usiluje o zbourání Labské boudy, železobetonového kolosu v první, nejpřísněji chráněné zóně Krkonoš. Na zakoupení objektu by už ochránci přírody peníze sehnat dokázali, scházejí ale další desítky milionů na zbourání, odvoz odpadu a navrácení místa přírodě. „Intenzivně pracujeme na získání peněz. Jednou z možností je fond na likvidaci ekologických zátěží, můžeme se pokusit získat také peníze přímo z evropských fondů,“ říká mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Snahu ochranářů o získání peněz musí posvětit ministerstvo životního prostředí a také vláda. Nynější ministr Jan Dusík by se podle svého náměstka Františka Pelce měl se situací a stavem Labské boudy seznámit zřejmě během března přímo na místě. „Pokud nezískáme prostředky ze současného operačního programu, v budoucnu je získáme jen velmi těžko,“ míní Pelc.
Už tři roky inzerovaný prodej Labské boudy se zřejmě ještě nějakou dobu potáhne. Majitelé chtěli za stavbu původně 43 miliony včetně rolb a skútrů. Ani za nyní požadovaných 39 milionů se kromě státu žádný další vážný zájemce nenašel. Okolí boudy podléhá přísnému režimu omezujícímu i pohyb lidí.
„I když bychom na zakoupení boudy peníze sehnali, dřív než budeme mít na asanaci, Labskou nekoupíme. Nechceme, aby nám nakonec tenmegalomanský projekt, který nemá šanci se uživit, zůstal na krku,“ vysvětluje Drahný.
Ředitel parku Jan Hřebačka sice na letošní rok pohlížel s nadějí na získání peněz na zbourání a likvidaci, která bude dražší než samotná stavba, ale ekonomická situace tomu moc nenasvědčuje. I pokud by se peníze získat podařilo, dřív než za dva roky Labská bouda nezmizí.
„To je odhadovaná doba na získání potřebných povolení. Veškerou stavební aktivitu, tedy i bourání v první zóně parku musí schválit vláda,“ sděluje mluvčí parku.
Horská služba považuje Labskou boudu za důležitý orientační bod a místo, kde se lze schovat před nepřízní počasí. Náčelník Adolf Klepš se proto již před časem přimlouval alespoň za zřízení přístřešku. S tím správa parku problém nemá. „Počítáme s nějakou jednoduchou, volně přístupnou stavbou, kde by se turisté mohli schovat. Možná i s bufetem a prodejem suvenýrů. Rozhodně ale nepůjde o nějakou náhradu s velkým provozem či ubytováním,“ říká Drahný.
Samotná likvidace boudy a přístupové asfaltové silnice k ní by měla trvat několik týdnů, nejvýš měsíců. „Předpokládáme, že sutiny by odvážela malá, ekologicky certifikovaná nákladní auta. Krátkodobě by sice došlo k zvětšení ekologické zátěže a omezení návštěvníků, ale pro Krkonoše by to byl přínos,“ vyvrací mluvčí obavy, zda demolice nepřinese víc škody než užitku.
Vedení parku počítá s tím, že jeho záměr vzbudí i nesouhlasné reakce veřejnosti. Oslovení architekti jsou ale pro.
„Labská bouda se stala symbolem Krkonoš a jejich turistického poslání. A symbolů se zříkáme neradi. Nelze ji však uložit do muzea jako relikt doby, její zbourání Krkonoším neublíží,“ míní architekt Pavel Švancer.
Také proděkan liberecké fakulty architektury Jiří Suchomel si myslí, že by to velká ztráta nebyla.
reklama
Už tři roky inzerovaný prodej Labské boudy se zřejmě ještě nějakou dobu potáhne. Majitelé chtěli za stavbu původně 43 miliony včetně rolb a skútrů. Ani za nyní požadovaných 39 milionů se kromě státu žádný další vážný zájemce nenašel. Okolí boudy podléhá přísnému režimu omezujícímu i pohyb lidí.
„I když bychom na zakoupení boudy peníze sehnali, dřív než budeme mít na asanaci, Labskou nekoupíme. Nechceme, aby nám nakonec tenmegalomanský projekt, který nemá šanci se uživit, zůstal na krku,“ vysvětluje Drahný.
Ředitel parku Jan Hřebačka sice na letošní rok pohlížel s nadějí na získání peněz na zbourání a likvidaci, která bude dražší než samotná stavba, ale ekonomická situace tomu moc nenasvědčuje. I pokud by se peníze získat podařilo, dřív než za dva roky Labská bouda nezmizí.
„To je odhadovaná doba na získání potřebných povolení. Veškerou stavební aktivitu, tedy i bourání v první zóně parku musí schválit vláda,“ sděluje mluvčí parku.
Horská služba považuje Labskou boudu za důležitý orientační bod a místo, kde se lze schovat před nepřízní počasí. Náčelník Adolf Klepš se proto již před časem přimlouval alespoň za zřízení přístřešku. S tím správa parku problém nemá. „Počítáme s nějakou jednoduchou, volně přístupnou stavbou, kde by se turisté mohli schovat. Možná i s bufetem a prodejem suvenýrů. Rozhodně ale nepůjde o nějakou náhradu s velkým provozem či ubytováním,“ říká Drahný.
Samotná likvidace boudy a přístupové asfaltové silnice k ní by měla trvat několik týdnů, nejvýš měsíců. „Předpokládáme, že sutiny by odvážela malá, ekologicky certifikovaná nákladní auta. Krátkodobě by sice došlo k zvětšení ekologické zátěže a omezení návštěvníků, ale pro Krkonoše by to byl přínos,“ vyvrací mluvčí obavy, zda demolice nepřinese víc škody než užitku.
Vedení parku počítá s tím, že jeho záměr vzbudí i nesouhlasné reakce veřejnosti. Oslovení architekti jsou ale pro.
„Labská bouda se stala symbolem Krkonoš a jejich turistického poslání. A symbolů se zříkáme neradi. Nelze ji však uložit do muzea jako relikt doby, její zbourání Krkonoším neublíží,“ míní architekt Pavel Švancer.
Také proděkan liberecké fakulty architektury Jiří Suchomel si myslí, že by to velká ztráta nebyla.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
