Právo: Odboráři chtějí prolomit limity těžby
25.10.2005 | MOST | Právo |
Šárka Tonarová, Martin Procházka |
Šárka Tonarová, Martin Procházka |
Zatím bez odpovědi zůstal otevřený dopis hornických odborů Mostecké uhelné společnosti (MUS) předsedovi vlády, několika ministrům i Báňskému úřadu. Havířské odbory v něm požadují přehodnocení postoje k limitům těžby.
To znamená, že by přivítali, kdyby vláda pustila těžební společnosti za ekologické hranice. Argumentují zachováním pracovních míst a nezávislostí země na energiích ze zahraničí. „Dopis jsme posílali minulý týden, zatím nám nikdo neodpověděl. Bez ohledu na to, zda se nějaká reakce objeví či nikoliv, máme připravený další postup,“ řekl v pondělí Právu odborový předák MUS Vlastimil Waic.
Sdružení odborových organizací MUS zastupuje podle Waice 8500 zaměstnanců společnosti a jejích dceřiných firem. Využití všech dosažitelných zásob uhlí označuje za nezbytnou podmínku pro dlouhodobou ekonomickou a sociální stabilizaci Mostecka, které už 15 let vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi.
Nejdřív se odboráři soukromé MUS pokusí na svoji stranu získat kolegy ze Severočeských dolů (SD). Pokud se jim to podaří, mohla by se za odboráře MUS mohla postavit celá severočeská organizace hornických odborů. „Rozhodne se až v listopadu, kdy se sejde rada. Důležitý bude postoj odborů SD,“ připustil předseda severočeských hornických odborů Miroslav Tlapák.
Pro horníky z SD však nemusí být boj za prolomení limitů tak důležitý jako pro jejich kolegy z MUS. Rozšíření těžby by jim totiž zajistilo práci na mnohem kratší dobu než jejich kolegům ze soukromé těžební firmy.
K MUS se připojila i společnost Teplárna Otrokovice. Znemožnění těžby v oblastech za limity by podle zaměstnanců a odborářů teplány v budoucnosti znamenalo i ohrožení pracovních míst v Otrokovicích. „Ze své produkce zásobujeme teplem obyvatele v Otrokovicích, části Napajedel a Zlína a řadu významných průmyslových odběratelů v průmyslové zóně Otrokovic. Největším odběratelem tepla a elektrické energie je Barum Continental, která je jednou z nejvýznamnějších zahraničních investic v Česku a nejvýznamnějším výrobcem automobilových pneumatik ve středoevropském regionu,“ uvedli odboráři teplárny.
Hrozí zkáza dvou obcí?
Další rozdíl je v tom, že případný postup rypadel za hranice dolu Bílina neohrozí žádné domovy. Naopak prolomení limitů v dolech MUS by smetlo z povrchu vesnice Horní Jiřetín a Černice.
Jejich obyvatelé se proti tomu postavili v únorovém referendu. Drtivá většina ze 1430 oprávněných voličů tehdy hlasovala za záchranu svých domovů. Obyvatelé obou obcí mají také podporů ekologů. Petici za zachování limitů těžby podepsaly tisíce lidí z celé republiky. Proti rozšiřování těžby se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V Litvínově na Mostecku nedávno zdůraznil, že jeho ministerstvo bude prosazovat zachování limitů nejméně do roku 2030.
Přesto odbory MUS postup těžby chtějí. Využití všech dosažitelných zásob uhlí je podle nich nezbytné, aby se ekonomická a sociální situace na Mostecku dlouhodobě stabilizovala. „V lomu ČSA, patřícím MUS, by při zachování hranic skončila těžba v roce 2017. To by znamenalo zrušení 4000 pracovních míst. Třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu by byla bez práce,“ tvrdí Waic.
Za hranicemi těžby z roku 1991 leží milióny tun uhlí. Podle Waice je v lokalitě ČSA 255 miliónů tun hnědého uhlí, v lomu Bílina dalších 120 miliónů tun. „Uvolnění limitů by v prvním případě prodloužilo těžbu o 45 let, ve druhém o patnáct,“ dodal. Připomněl, že na uhlí by firmy měly sáhnout jen v případě, že se jim podaří dohodnout se s obyvateli a majiteli nemovitostí v dotčených lokalitách. Na nový informační server MUS se jich s dotazem na cenu za souhlas obrací stále víc.
reklama
Sdružení odborových organizací MUS zastupuje podle Waice 8500 zaměstnanců společnosti a jejích dceřiných firem. Využití všech dosažitelných zásob uhlí označuje za nezbytnou podmínku pro dlouhodobou ekonomickou a sociální stabilizaci Mostecka, které už 15 let vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi.
Nejdřív se odboráři soukromé MUS pokusí na svoji stranu získat kolegy ze Severočeských dolů (SD). Pokud se jim to podaří, mohla by se za odboráře MUS mohla postavit celá severočeská organizace hornických odborů. „Rozhodne se až v listopadu, kdy se sejde rada. Důležitý bude postoj odborů SD,“ připustil předseda severočeských hornických odborů Miroslav Tlapák.
Pro horníky z SD však nemusí být boj za prolomení limitů tak důležitý jako pro jejich kolegy z MUS. Rozšíření těžby by jim totiž zajistilo práci na mnohem kratší dobu než jejich kolegům ze soukromé těžební firmy.
K MUS se připojila i společnost Teplárna Otrokovice. Znemožnění těžby v oblastech za limity by podle zaměstnanců a odborářů teplány v budoucnosti znamenalo i ohrožení pracovních míst v Otrokovicích. „Ze své produkce zásobujeme teplem obyvatele v Otrokovicích, části Napajedel a Zlína a řadu významných průmyslových odběratelů v průmyslové zóně Otrokovic. Největším odběratelem tepla a elektrické energie je Barum Continental, která je jednou z nejvýznamnějších zahraničních investic v Česku a nejvýznamnějším výrobcem automobilových pneumatik ve středoevropském regionu,“ uvedli odboráři teplárny.
Hrozí zkáza dvou obcí?
Další rozdíl je v tom, že případný postup rypadel za hranice dolu Bílina neohrozí žádné domovy. Naopak prolomení limitů v dolech MUS by smetlo z povrchu vesnice Horní Jiřetín a Černice.
Jejich obyvatelé se proti tomu postavili v únorovém referendu. Drtivá většina ze 1430 oprávněných voličů tehdy hlasovala za záchranu svých domovů. Obyvatelé obou obcí mají také podporů ekologů. Petici za zachování limitů těžby podepsaly tisíce lidí z celé republiky. Proti rozšiřování těžby se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek. V Litvínově na Mostecku nedávno zdůraznil, že jeho ministerstvo bude prosazovat zachování limitů nejméně do roku 2030.
Přesto odbory MUS postup těžby chtějí. Využití všech dosažitelných zásob uhlí je podle nich nezbytné, aby se ekonomická a sociální situace na Mostecku dlouhodobě stabilizovala. „V lomu ČSA, patřícím MUS, by při zachování hranic skončila těžba v roce 2017. To by znamenalo zrušení 4000 pracovních míst. Třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva regionu by byla bez práce,“ tvrdí Waic.
Za hranicemi těžby z roku 1991 leží milióny tun uhlí. Podle Waice je v lokalitě ČSA 255 miliónů tun hnědého uhlí, v lomu Bílina dalších 120 miliónů tun. „Uvolnění limitů by v prvním případě prodloužilo těžbu o 45 let, ve druhém o patnáct,“ dodal. Připomněl, že na uhlí by firmy měly sáhnout jen v případě, že se jim podaří dohodnout se s obyvateli a majiteli nemovitostí v dotčených lokalitách. Na nový informační server MUS se jich s dotazem na cenu za souhlas obrací stále víc.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
