MF Dnes: Odborníci chtějí stěhovat motýly z labských ostrovů
2.12.2004 | PŘELOUČ | MF Dnes | Pavel Dosoudil |
Odborníci začínají připravovat unikátní přesun chráněných druhů živočichů ze Slavíkových ostrovů u Přelouče. Z místa, kudy má vést nový plavební kanál, musí odstěhovat motýly, brouky, žáby či čolky.
Akce, která nemá v republice obdoby, může trvat několik let.
Mezi nejtěžší úkoly bude patrně patřit přemístění chráněných motýlů modrásků bahenních. Ve světě se přesun těchto motýlů podařil zatím jen v Holandsku. "Modrásci jsou velmi citliví na jakékoliv změny. Jsou vázáni na určité druhy mravenců a rostlinu toten krvavý. Tuto kombinaci potřebují k rozmnožování," vysvětluje vedoucí pardubického střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Michael Hošek.
Motýly proto nestačí pouze přenést na jiné místo, ale je nutné pro ně vytvořit naprosto stejné podmínky k životu, totenovou louku s příslušnými mravenčími společenstvy.
"Toho lze dosáhnout buď přenesením drnů na jinou lokalitu, nebo vysetím nové louky se stejným travním složením. Pak se musí přemístit a rozšiřovat mraveniště. Teprve poté, co se organismy rozšíří, může se původní plocha zabrat," popisuje postup Hošek. Jak celý experiment dopadne, není stoprocentně jisté. Někteří ochránci přírody již dříve varovali, že je to nevyzkoušený hazard s nejistým výsledkem. "Povedlo se to na jednom místě na světě - možné to tedy je," míní Hošek.
Ke kritikům plavebního kanálu a přemisťování živočichů patří již dlouho ekologická organizace Svoboda zvířat. "Populace některých vzácných druhů jsou nepřemístitelné. Odborníci z Muzea východních Čech to považují za nereálné hlavně u hmyzu. Například brouci potřebují k životu dutiny ve stromech, ale ty u nové výsadby vzniknou až za desítky či stovky let," argumentuje Michael Kousal z královéhradecké pobočky organizace.
Nepřesvědčil ho ani úspěch Holanďanů s modrásky. "Tam se vůbec nevytvářel nový biotop. Ten tam už byl, ale modrásci jej dříve opustili. Nyní je nově přivezli z Polska a znovu vysadili," říká Kousal.
Hošek ujišťuje, že dokud se prokazatelně nepodaří zvláště chráněné živočichy a rostliny přestěhovat z trasy kanálu jinam, stavba plavebního stupně nezačne.
"Stavět se bude až ve chvíli, kdy se uzná, že na náhradních plochách jsou stejné podmínky, jako byly na původních. To může trvat několik let," míní Hošek.
Na Slavíkových ostrovech žije široké spektrum živočichů, například brouci páchník hnědý a nosorožík kapucínek, měkkýši velevrub malířský a škeble rybničná, ptáci chřástal vodní, ledňáček říční nebo obojživelníci čolek obecný, skokan zelený, kuňka ohnivá či rosnička zelená. "Třeba pro žáby musí investor kanálu vybudovat tůňky," připomněl vedoucí pardubické agentury.
reklama
Mezi nejtěžší úkoly bude patrně patřit přemístění chráněných motýlů modrásků bahenních. Ve světě se přesun těchto motýlů podařil zatím jen v Holandsku. "Modrásci jsou velmi citliví na jakékoliv změny. Jsou vázáni na určité druhy mravenců a rostlinu toten krvavý. Tuto kombinaci potřebují k rozmnožování," vysvětluje vedoucí pardubického střediska Agentury ochrany přírody a krajiny Michael Hošek.
Motýly proto nestačí pouze přenést na jiné místo, ale je nutné pro ně vytvořit naprosto stejné podmínky k životu, totenovou louku s příslušnými mravenčími společenstvy.
"Toho lze dosáhnout buď přenesením drnů na jinou lokalitu, nebo vysetím nové louky se stejným travním složením. Pak se musí přemístit a rozšiřovat mraveniště. Teprve poté, co se organismy rozšíří, může se původní plocha zabrat," popisuje postup Hošek. Jak celý experiment dopadne, není stoprocentně jisté. Někteří ochránci přírody již dříve varovali, že je to nevyzkoušený hazard s nejistým výsledkem. "Povedlo se to na jednom místě na světě - možné to tedy je," míní Hošek.
Ke kritikům plavebního kanálu a přemisťování živočichů patří již dlouho ekologická organizace Svoboda zvířat. "Populace některých vzácných druhů jsou nepřemístitelné. Odborníci z Muzea východních Čech to považují za nereálné hlavně u hmyzu. Například brouci potřebují k životu dutiny ve stromech, ale ty u nové výsadby vzniknou až za desítky či stovky let," argumentuje Michael Kousal z královéhradecké pobočky organizace.
Nepřesvědčil ho ani úspěch Holanďanů s modrásky. "Tam se vůbec nevytvářel nový biotop. Ten tam už byl, ale modrásci jej dříve opustili. Nyní je nově přivezli z Polska a znovu vysadili," říká Kousal.
Hošek ujišťuje, že dokud se prokazatelně nepodaří zvláště chráněné živočichy a rostliny přestěhovat z trasy kanálu jinam, stavba plavebního stupně nezačne.
"Stavět se bude až ve chvíli, kdy se uzná, že na náhradních plochách jsou stejné podmínky, jako byly na původních. To může trvat několik let," míní Hošek.
Na Slavíkových ostrovech žije široké spektrum živočichů, například brouci páchník hnědý a nosorožík kapucínek, měkkýši velevrub malířský a škeble rybničná, ptáci chřástal vodní, ledňáček říční nebo obojživelníci čolek obecný, skokan zelený, kuňka ohnivá či rosnička zelená. "Třeba pro žáby musí investor kanálu vybudovat tůňky," připomněl vedoucí pardubické agentury.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
