Právo: Odbory MUS: Problém limitů se nedá odkládat
23.4.2007 | MOST | Právo | Šárka Tonarová |
Problém limitů těžby je aktuální, rozhodnutí se nedá odkládat donekonečna, tvrdí odboráři Mostecké uhelné (MUS). První horníci by mohli podle nich přijít o práci už v letošním roce.
Odbory se proto šly zeptat samosprávy, jak je připravená na další nezaměstnané. Podle Jaromíra Franty z oborového svazu zaměstnanců velkolomu ČSA radnice v Litvínově zaspala.
„Nemají nic připraveného. Odvolávají se na stát, stát zase přehazuje problém na samosprávy. A nic se neřeší. Přitom první skrývkový bagr už je na dohled od hranic těžby,“ řekl Právu Franta.
Útlum by se týkal až 2500 lidí
Ekologické limity těžby platí od roku 1991. Pokud se zachovají, bude povrchový lom ČSA v provozu už jen deset let. Útlum by se týkal až 2500 lidí z MUS i dceřiných firem. Prvních 400 zaměstnanců by mohlo ztratit práci už letos nebo příští rok.
Další čtyři stovky horníků uvolní firma postupně po prosincovém ukončení těžby v posledním hlubinném hnědouhelném dole v Česku – dole Centrum. Město se zatím s odbory dohodlo, že vypracují analýzu počtu zaměstnanců MUS z Litvínova, které by ukončení těžby postihlo, a to včetně vzdělanostní a sociální struktury.
Představitelé Litvínova bojují za zachování limitů těžby. Zavazuje je k tomu usnesení zastupitelstva, koaliční dohody i referendum, jehož účastníci prolomení hranic vloni odmítli.
Hrozba sociálních nepokojů
Radnice hlasování respektuje, přestože podle zákona nebylo pro nízkou účast platné.
„Referendum je zajímá, ale na zvýšení nezaměstnanosti připravení nejsou. Už nyní je v Litvínově 21% nezaměstnaných, jestli jejich počet stoupne k 30%, dají se očekávat i sociální nepokoje,“ usoudil Franta.
Odboráři se sejdou také s představiteli Mostu a Jirkova na Chomutovsku, kde také žijí zaměstnanci MUS. Vedení Horního Jiřetína a Černic jednat odmítá. Obě obce jsou totiž těžbou uhlí přímo ohroženy, v případě překročení limitů je čeká likvidace. Tomu se snaží zabránit jak část obyvatel, tak ekologové. V minulých dnech upozornili na výskyt chráněných živočišných a rostlinných druhů. Na okraji povrchového lomu údajně žije například kriticky ohrožený bukač velký. Vedení města se pokouší zajistit vyhlášení mokřadu chráněnou přírodní památkou.
„Tady se mluví o hrstce lidí a ptácích, ale nikdo nebere v úvahu, že zastavení těžby se týká každého občana této země. Máme vládu, která odmítá uhelné i jaderné elektrárny, ale neřekla, z čeho se tedy bude elektřina a teplo vyrábět,“ upozornil Franta.
reklama
„Nemají nic připraveného. Odvolávají se na stát, stát zase přehazuje problém na samosprávy. A nic se neřeší. Přitom první skrývkový bagr už je na dohled od hranic těžby,“ řekl Právu Franta.
Útlum by se týkal až 2500 lidí
Ekologické limity těžby platí od roku 1991. Pokud se zachovají, bude povrchový lom ČSA v provozu už jen deset let. Útlum by se týkal až 2500 lidí z MUS i dceřiných firem. Prvních 400 zaměstnanců by mohlo ztratit práci už letos nebo příští rok.
Další čtyři stovky horníků uvolní firma postupně po prosincovém ukončení těžby v posledním hlubinném hnědouhelném dole v Česku – dole Centrum. Město se zatím s odbory dohodlo, že vypracují analýzu počtu zaměstnanců MUS z Litvínova, které by ukončení těžby postihlo, a to včetně vzdělanostní a sociální struktury.
Představitelé Litvínova bojují za zachování limitů těžby. Zavazuje je k tomu usnesení zastupitelstva, koaliční dohody i referendum, jehož účastníci prolomení hranic vloni odmítli.
Hrozba sociálních nepokojů
Radnice hlasování respektuje, přestože podle zákona nebylo pro nízkou účast platné.
„Referendum je zajímá, ale na zvýšení nezaměstnanosti připravení nejsou. Už nyní je v Litvínově 21% nezaměstnaných, jestli jejich počet stoupne k 30%, dají se očekávat i sociální nepokoje,“ usoudil Franta.
Odboráři se sejdou také s představiteli Mostu a Jirkova na Chomutovsku, kde také žijí zaměstnanci MUS. Vedení Horního Jiřetína a Černic jednat odmítá. Obě obce jsou totiž těžbou uhlí přímo ohroženy, v případě překročení limitů je čeká likvidace. Tomu se snaží zabránit jak část obyvatel, tak ekologové. V minulých dnech upozornili na výskyt chráněných živočišných a rostlinných druhů. Na okraji povrchového lomu údajně žije například kriticky ohrožený bukač velký. Vedení města se pokouší zajistit vyhlášení mokřadu chráněnou přírodní památkou.
„Tady se mluví o hrstce lidí a ptácích, ale nikdo nebere v úvahu, že zastavení těžby se týká každého občana této země. Máme vládu, která odmítá uhelné i jaderné elektrárny, ale neřekla, z čeho se tedy bude elektřina a teplo vyrábět,“ upozornil Franta.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
