Právo: Odpad má zůstat tam, kde vznikl
6.3.2006 | PRAHA | Právo
Na otázky týkající se dovozu odpadu z Německa na území České republiky odpovídal ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ LIBOR AMBROZEK (KDU-ČSL):
* Příliv ilegálního odpadu z Německa k nám v posledních měsících prudce vzrostl. Proč?
V bohatších zemích jsou dražší technologie i pracovní síla, tedy i zpracování odpadu. Existují tam proto ekonomické tlaky, aby se odpad zpracovával v cizině. V Německu navíc začala loni na podzim platit přísnější legislativa, která nutí tamní firmy vytřídit z odpadu maximum, než ho odvezou do spalovny či uloží na skládku.
Němců je 80 miliónů a produkují ročně průměrně 590 kilogramů odpadu na osobu. Pro srovnání, u nás to v roce 2004 bylo 438 kilogramů na hlavu.
Zpracování předtříděného textilu či plastů, které k nám putovaly, by tam ale bylo drahé. Proto je snaha se odpadu zbavit v levnějším zahraničí, třeba u nás. Objevují se žádosti o dovoz odpadu do českých spaloven – ty ale zamítáme. Bohužel, část odpadu sem míří ilegálně, na základě domluvy s českým podnikatelem, který ho bez jakýchkoli povolení uloží někde ve starém kravíně. Němci se asi moc neptají a rádi to sem dovezou.
* Máte přehled, kolik ilegálního odpadu k nám bylo od loňska dovezeno a jaký?
Odhady množství odpadů se různí, blíží se 20 000 tun. V tuto chvíli jsou to především hadry, plasty, autokoberce, často promíchané s komunálním odpadem.
* Jak hodlá vláda tomuto přílivu zabránit?
Vláda tento týden přijala souhrn opatření, například odsouhlasila, abych předložil Sněmovně návrh na zvýšení pokut na 50 miliónů korun. Firmy, které sem odpad nelegálně vozí, by také měly přijít o živnostenské oprávnění.
* Zjistili jste, které české firmy obchodovaly s německým odpadem? Jak vůči nim budete postupovat?
Česká inspekce životního (ČIŽP) prostředí už udělila pokutu majitelkám prvních zjištěných skládek v Arnolticích a Sosnové. Inspekce jim nařídila odpad na vlastní náklady odstranit. Zahájila rovněž správní řízení s firmou Bau 24, která navezla odpad do Libčevsi. Ta může dostat až desetimiliónovou pokutu. Navrhovaná padesátimiliónová pokuta může být pro firmy i likvidační částka. Stát tak musí jasně ukázat, že takové chování neschvaluje.
* V minulosti ministerstvo ale některé pokuty odpustilo…
Když inspekce udělí pokutu, odvolacím orgánem jsou územní odbory ministerstva. V minulých letech skutečně došlo v jejich rozhodování kněk terým případům, se kterými nesouhlasím. Proto jsem koncem loňského roku přijal změny. Pokud bude chtít odbor pokutu snížit, musí to projednat s odborem legislativy přímo na ministerstvu v Praze a také s odborným náměstkem. Kvůli chybným rozhodnutím zvažuji i personální změny.
* Teď je klíčovou záležitostí schválení nové evropské směrnice o odpadech. Proč je její současný návrh pro ČR tak ohrožující?
Spalování odpadu podle ní už nemá být považováno za jeho odstranění, ale využití. To by znamenalo, že dovozu odpadu do spaloven by nešlo zamezit a nemohli bychom se masívním dovozům cizího odpadu právní cestou bránit. Nyní máme legislativu, která dovoz odpadu za účelem odstranění zakazuje.
Samozřejmě že zájmy jednotlivých států se logicky promítají i do ekologické legislativy. Nutný je konsensus. Rozumím celoevropským snahám, aby co nejvíce odpadu bylo využito, ale nesmí to být na úkor zatížení životního prostředí.
* Co konkrétně by tedy České republice hrozilo?
České spalovny by sice zvýšily svůj zisk, ale v ČR by zůstala asi třetina objemu nebezpečného odpadu, která zbyla po spálení. Ten se musí složitě a nákladně ukládat na speciálně zabezpečené skládky. Prostě odpad, který se spálí, zmizí jen částečně. Nezanedbatelná část zplodin by navíc zůstala v ovzduší. Nemůžeme pominout ani zatížení dopravou. Tato značná ekologická zátěž by mohla mít vážné dlouhodobé důsledky pro zdraví obyvatel, které nemohou být vyváženy krátkodobými finančními přínosy.
* Sužuje problém s odpadem i ostatní země v regionu?
Určitě. I Slováci zaznamenali první případy odpadu z Rakouska, u kterého je podezření, že pochází z Německa. Na radě ministrů v Bruselu, která bude 9. března jednat o směrnici, proto budeme postupovat společně. Psal jsem už i kolegům ministrům životního prostředí do Maďarska a Polska. Ve všech těchto zemích je společný problém ekodumpingu – bohatší státy se svých odpadů zbavují na území chudších, ať už legálně, či ilegálně.
Proto v nové evropské směrnici chci podpořit hlavně princip soběstačnosti a blízkosti – odpad má být zpracován tam, kde vznikl. Požádal jsem o pomoc i rakouského ministra. Rakousko teď předsedá EU a on bude jednání řídit. Problém odpadů se dotýká i této země, i tudy část nákladů může putovat.
* Můžeme se i my dostat v budoucnu do podobné situace, že bychom odpad vyváželi?
Je to samozřejmě varování i pro nás, kam vede vysoká produkce odpadu. Je proto třeba zaměřit se i na vhodný způsob recyklace. Byl bych opravdu nerad, abychom přijali nějakou legislativu a náš odpad by se vozil například na Ukrajinu.
reklama
* Příliv ilegálního odpadu z Německa k nám v posledních měsících prudce vzrostl. Proč?
V bohatších zemích jsou dražší technologie i pracovní síla, tedy i zpracování odpadu. Existují tam proto ekonomické tlaky, aby se odpad zpracovával v cizině. V Německu navíc začala loni na podzim platit přísnější legislativa, která nutí tamní firmy vytřídit z odpadu maximum, než ho odvezou do spalovny či uloží na skládku.
Němců je 80 miliónů a produkují ročně průměrně 590 kilogramů odpadu na osobu. Pro srovnání, u nás to v roce 2004 bylo 438 kilogramů na hlavu.
Zpracování předtříděného textilu či plastů, které k nám putovaly, by tam ale bylo drahé. Proto je snaha se odpadu zbavit v levnějším zahraničí, třeba u nás. Objevují se žádosti o dovoz odpadu do českých spaloven – ty ale zamítáme. Bohužel, část odpadu sem míří ilegálně, na základě domluvy s českým podnikatelem, který ho bez jakýchkoli povolení uloží někde ve starém kravíně. Němci se asi moc neptají a rádi to sem dovezou.
* Máte přehled, kolik ilegálního odpadu k nám bylo od loňska dovezeno a jaký?
Odhady množství odpadů se různí, blíží se 20 000 tun. V tuto chvíli jsou to především hadry, plasty, autokoberce, často promíchané s komunálním odpadem.
* Jak hodlá vláda tomuto přílivu zabránit?
Vláda tento týden přijala souhrn opatření, například odsouhlasila, abych předložil Sněmovně návrh na zvýšení pokut na 50 miliónů korun. Firmy, které sem odpad nelegálně vozí, by také měly přijít o živnostenské oprávnění.
* Zjistili jste, které české firmy obchodovaly s německým odpadem? Jak vůči nim budete postupovat?
Česká inspekce životního (ČIŽP) prostředí už udělila pokutu majitelkám prvních zjištěných skládek v Arnolticích a Sosnové. Inspekce jim nařídila odpad na vlastní náklady odstranit. Zahájila rovněž správní řízení s firmou Bau 24, která navezla odpad do Libčevsi. Ta může dostat až desetimiliónovou pokutu. Navrhovaná padesátimiliónová pokuta může být pro firmy i likvidační částka. Stát tak musí jasně ukázat, že takové chování neschvaluje.
* V minulosti ministerstvo ale některé pokuty odpustilo…
Když inspekce udělí pokutu, odvolacím orgánem jsou územní odbory ministerstva. V minulých letech skutečně došlo v jejich rozhodování kněk terým případům, se kterými nesouhlasím. Proto jsem koncem loňského roku přijal změny. Pokud bude chtít odbor pokutu snížit, musí to projednat s odborem legislativy přímo na ministerstvu v Praze a také s odborným náměstkem. Kvůli chybným rozhodnutím zvažuji i personální změny.
* Teď je klíčovou záležitostí schválení nové evropské směrnice o odpadech. Proč je její současný návrh pro ČR tak ohrožující?
Spalování odpadu podle ní už nemá být považováno za jeho odstranění, ale využití. To by znamenalo, že dovozu odpadu do spaloven by nešlo zamezit a nemohli bychom se masívním dovozům cizího odpadu právní cestou bránit. Nyní máme legislativu, která dovoz odpadu za účelem odstranění zakazuje.
Samozřejmě že zájmy jednotlivých států se logicky promítají i do ekologické legislativy. Nutný je konsensus. Rozumím celoevropským snahám, aby co nejvíce odpadu bylo využito, ale nesmí to být na úkor zatížení životního prostředí.
* Co konkrétně by tedy České republice hrozilo?
České spalovny by sice zvýšily svůj zisk, ale v ČR by zůstala asi třetina objemu nebezpečného odpadu, která zbyla po spálení. Ten se musí složitě a nákladně ukládat na speciálně zabezpečené skládky. Prostě odpad, který se spálí, zmizí jen částečně. Nezanedbatelná část zplodin by navíc zůstala v ovzduší. Nemůžeme pominout ani zatížení dopravou. Tato značná ekologická zátěž by mohla mít vážné dlouhodobé důsledky pro zdraví obyvatel, které nemohou být vyváženy krátkodobými finančními přínosy.
* Sužuje problém s odpadem i ostatní země v regionu?
Určitě. I Slováci zaznamenali první případy odpadu z Rakouska, u kterého je podezření, že pochází z Německa. Na radě ministrů v Bruselu, která bude 9. března jednat o směrnici, proto budeme postupovat společně. Psal jsem už i kolegům ministrům životního prostředí do Maďarska a Polska. Ve všech těchto zemích je společný problém ekodumpingu – bohatší státy se svých odpadů zbavují na území chudších, ať už legálně, či ilegálně.
Proto v nové evropské směrnici chci podpořit hlavně princip soběstačnosti a blízkosti – odpad má být zpracován tam, kde vznikl. Požádal jsem o pomoc i rakouského ministra. Rakousko teď předsedá EU a on bude jednání řídit. Problém odpadů se dotýká i této země, i tudy část nákladů může putovat.
* Můžeme se i my dostat v budoucnu do podobné situace, že bychom odpad vyváželi?
Je to samozřejmě varování i pro nás, kam vede vysoká produkce odpadu. Je proto třeba zaměřit se i na vhodný způsob recyklace. Byl bych opravdu nerad, abychom přijali nějakou legislativu a náš odpad by se vozil například na Ukrajinu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
