https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/odpadove-sklo-je-cenna-surovina
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Enviweb: Odpadové sklo je cenná surovina

4.6.2003 | KYJOV | Enviweb
Zvýšený zájem o skleněné lahve a konzervové sklo je důsledkem požadavků spotřebitelů a tedy i výrobců o kvalitní a estetickou ochranu náplně. Nejedná se přitom jen o nápoje, ale také kompoty, mléčné výrobky a další komodity zboží. Sklo je navíc materiálem, který oproti plastickým hmotám (PET) zatěžuje životní prostředí mnohonásobně méně. Důvodem je jeho snadná recyklace a opětovné použití ve výrobě obalu. Nevýhodou větší hmotnost obalu, i když i v této kategorii bylo uděláno mnohé.
 
Zvýšený zájem o skleněné lahve a konzervové sklo je důsledkem požadavků spotřebitelů a tedy i výrobců o kvalitní a estetickou ochranu náplně. Nejedná se přitom jen o nápoje, ale také kompoty, mléčné výrobky a další komodity zboží. Sklo je navíc materiálem, který oproti plastickým hmotám (PET) zatěžuje životní prostředí mnohonásobně méně. Důvodem je jeho snadná recyklace a opětovné použití ve výrobě obalu. Nevýhodou větší hmotnost obalu, i když i v této kategorii bylo uděláno mnohé.

Společnost Vetropack Moravia Glass patří mezi přední výrobce obalového skla u nás a díky tomu, že kyjovská sklárna je součástí nadnárodní skupiny Vetropack (sídlo vedení společnosti je ve Švýcarsku), výrobní závody sídlí ve Švýcarsku, Rakousku, ČR, v Chorvatsku a na Slovensku (akvizice továrny v Nemšové), patří tomuto uskupení i významná část evropského trhu. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vztah výroby a ekologie , je bezesporu švýcarské pojetí základní filozofie vztahu k okolnímu prostředí. Legislativní rámec je však v každé zemi, kde se nacházejí výrobní kapacity na obalové sklo, odlišný. Česká republika má požadavky na recyklaci skla definovány zákonem 477/2001 Sb., kde jsou stanoveny optimální kvóty a časový harmonogram pro jejich naplnění průmyslem obalového skla. Avšak v řadě případů již nejsou stanovena pevná pravidla a mechanizmy, jak tohoto efektu dosáhnout. S obalem totiž přichází do styku celá řada subjektů, včetně konečného spotřebitele výrobku. Jde o to, jak s použitým obalem ta která složka zachází, v jakém množství a jak roztříděný se vrací zpět do výrobního procesu - tedy k recyklaci .

Problematika obalových odpadů a recyklace skla

Již od počátku vstupu švýcarské společnosti VETROPACK do kyjovské sklárny byla otázce recyklace skleněných obalů věnována mimořádná pozornost. Jeden z prvních společných projektů, který byl v roce 1992 otevřen, nesl symbolický název "Vybudování systému recyklace v České republice". Švýcarsko se stalo vzorem, protože si jako země udržuje první místo v procentuálním vyjádření objemu recyklace skla, a bylo tedy odkud čerpat náměty a zkušenosti. Přestože k dobudování komplexního systému je ještě dlouhá a trnitá cesta, dosáhl podnik na obalové sklo v Kyjově výrazného pokroku.

V roce 1994 samotná kyjovská sklárna nakoupila v České republice a zpracovala 18228 tun skleněných střepů (jak se říká použitým skleněným obalům) a v roce 2002 to již bylo přes 70 000 tun skleněných střepů. Tyto údaje dokreslují v Evropě známý fakt, že recyklace obalových materiálů, jejich opětovné použití ve výrobním procesu, a tím výrazně šetrný přístup k přírodním nenahraditelným zdrojům, je jedním z největších úspěchů moderní ekologické ekonomie. Přitom je třeba mít na zřeteli, že právě u skla tento fakt platí stoprocentně. Ne všechny obalové materiály mají totiž takovou výhodu jako sklo, že je lze recyklovat stoprocentně. To znamená, že ze sestřepovaných skleněných lahví a konzervových sklenic i po nesčetném opakovaném vstupu do výrobního procesu ve formě druhotné suroviny lze vyrábět výrobky se stejnými užitnými vlastnostmi včetně zdravotní nezávadnosti. V České republice byl v posledních letech tento základními zkušenostmi ověřený fakt často zpochybňován, a to v důsledku zdůvodňování používání alternativních obalových materiálů, hlavně PET lahví.

Jak ukázaly analýzy, které se zabývaly hodnocením tzv. životního cyklu různých obalů, je sklo evidentně šetrnější k životnímu prostředí . V České republice však zatím používání alternativních obalů způsobuje nárůst objemu komunálního odpadu , volně odhozených obalů, ale i narážení na bariéru nedostatečných zpracovatelských kapacit.

Dosažení cíle sklářského obalového průmyslu, tzn. přiblížit se v úrovni recyklace obalového skla v kvantitě, ale i kvalitě vyspělým evropským státům, vyžaduje celou řadu ne zrovna jednoduchých kroků. Opatření, která je nezbytné udělat, zahrnují tři základní oblasti, které se navzájem podmiňují a prolínají:

- osvěta široké veřejnosti
- zkvalitnění a zefektivnění realizace separovaného sběru
- nastavení systémových opatření, která uzavřou recyklační řetězec a které musí vycházet z kvalitní legislativní úpravy

Akciová společnost Vetropack Moravia Glass a. s. ve spolupráci s druhým výrobcem obalového skla připravila projekt, který by akceptoval zákonné podmínky zadané Ministerstvem životního prostředí České republiky a skutečně vytvořil půdu pro postupné naplňování výše definovaných kroků a Českou republiku přiblížil evropským leadrům v ekologické problematice. Tento projekt byl však ministerstvem životního prostředí (MŽP) zamítnut a byl zvolen model, o jehož efektivnosti se dá přinejmenším pochybovat. Výsledky a zkušenosti z uplynulého roku ukazují, že postup zákonodárců v této oblasti nebyl nejšťastnější. Tento fakt vychází z práce parlamentu, který ve snaze zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie přijal zákon č.477/2001 Sb., o obalech, který v podmínkách České republiky aplikoval právní zakotvení Evropského společenství (Směrnici 94/62/ES). Recyklační kvóta EU pro rok 2006 je u skla minimálně 60 %, zákon o obalech určuje již pro rok 2005 kvótu 80 %, recyklační kvóta EU u plastů činí 20 %, zatímco český zákon o obalech určuje pro rok 2005 pouhých 15 %. Stručně shrnuto - stávající zákon o obalech se v dané podobě ukázal jako nedokonalá právní norma a její praktická aplikace více než obtížná. Toto hodnocení není hodnocením jednoho z podnikatelských subjektů, ale shrnuje poznatky nového vedení ministerstva životního prostředí , jejího legislativního odboru a odboru odpadů tak, jak je definuje důvodová zpráva ke zpracované novele zákona o obalech.

Je třeba zmínit, že sklářský obalový průmysl byl vyzván, aby se k připravované novelizaci zákona o obalech vyjádřil, a jeho připomínky byly většinou přijaty. Také se dá předpokládat aktivní účast na připravované velké novele zákona o obalech v příštím roce. Tento posun v přístupu orgánů státní správy k řešení ekologické problematiky můžeme hodnotit jen kladně.

Sklářský obalový průmysl i po neúspěšném pokusu nesložil ruce do klína. Aktivně se rozpracovává projekt sdruženého plnění povinností dle zákona o obalech s cílem konečně v České republice aplikovat poznatky a zkušenosti zemí, kde jsou výsledky ekologické politiky zřetelné. Za tímto účelem byla založena společnost ASRO CZ a. s., která jednak umožní plnit požadavky novelizovaného zákona o obalech a dále pak nabídne toto variabilní možnost i ostatním subjektům dotčeným tímto zákonem.
(zpracováno z materiálů Vetropack Moravia Glass)

reklama

 
Jan Matoušek

| Enviweb

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist