Enviweb: Odpadové sklo je cenná surovina
4.6.2003 | KYJOV | Enviweb
Zvýšený zájem o skleněné lahve a konzervové sklo je důsledkem požadavků spotřebitelů a tedy i výrobců o kvalitní a estetickou ochranu náplně. Nejedná se přitom jen o nápoje, ale také kompoty, mléčné výrobky a další komodity zboží. Sklo je navíc materiálem, který oproti plastickým hmotám (PET) zatěžuje životní prostředí mnohonásobně méně. Důvodem je jeho snadná recyklace a opětovné použití ve výrobě obalu. Nevýhodou větší hmotnost obalu, i když i v této kategorii bylo uděláno mnohé.
Zvýšený zájem o skleněné lahve a konzervové sklo je důsledkem požadavků spotřebitelů a tedy i výrobců o kvalitní a estetickou ochranu náplně. Nejedná se přitom jen o nápoje, ale také kompoty, mléčné výrobky a další komodity zboží. Sklo je navíc materiálem, který oproti plastickým hmotám (PET) zatěžuje životní prostředí mnohonásobně méně. Důvodem je jeho snadná recyklace a opětovné použití ve výrobě obalu. Nevýhodou větší hmotnost obalu, i když i v této kategorii bylo uděláno mnohé.
Společnost Vetropack Moravia Glass patří mezi přední výrobce obalového skla u nás a díky tomu, že kyjovská sklárna je součástí nadnárodní skupiny Vetropack (sídlo vedení společnosti je ve Švýcarsku), výrobní závody sídlí ve Švýcarsku, Rakousku, ČR, v Chorvatsku a na Slovensku (akvizice továrny v Nemšové), patří tomuto uskupení i významná část evropského trhu. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vztah výroby a ekologie , je bezesporu švýcarské pojetí základní filozofie vztahu k okolnímu prostředí. Legislativní rámec je však v každé zemi, kde se nacházejí výrobní kapacity na obalové sklo, odlišný. Česká republika má požadavky na recyklaci skla definovány zákonem 477/2001 Sb., kde jsou stanoveny optimální kvóty a časový harmonogram pro jejich naplnění průmyslem obalového skla. Avšak v řadě případů již nejsou stanovena pevná pravidla a mechanizmy, jak tohoto efektu dosáhnout. S obalem totiž přichází do styku celá řada subjektů, včetně konečného spotřebitele výrobku. Jde o to, jak s použitým obalem ta která složka zachází, v jakém množství a jak roztříděný se vrací zpět do výrobního procesu - tedy k recyklaci .
Problematika obalových odpadů a recyklace skla
Již od počátku vstupu švýcarské společnosti VETROPACK do kyjovské sklárny byla otázce recyklace skleněných obalů věnována mimořádná pozornost. Jeden z prvních společných projektů, který byl v roce 1992 otevřen, nesl symbolický název "Vybudování systému recyklace v České republice". Švýcarsko se stalo vzorem, protože si jako země udržuje první místo v procentuálním vyjádření objemu recyklace skla, a bylo tedy odkud čerpat náměty a zkušenosti. Přestože k dobudování komplexního systému je ještě dlouhá a trnitá cesta, dosáhl podnik na obalové sklo v Kyjově výrazného pokroku.
V roce 1994 samotná kyjovská sklárna nakoupila v České republice a zpracovala 18228 tun skleněných střepů (jak se říká použitým skleněným obalům) a v roce 2002 to již bylo přes 70 000 tun skleněných střepů. Tyto údaje dokreslují v Evropě známý fakt, že recyklace obalových materiálů, jejich opětovné použití ve výrobním procesu, a tím výrazně šetrný přístup k přírodním nenahraditelným zdrojům, je jedním z největších úspěchů moderní ekologické ekonomie. Přitom je třeba mít na zřeteli, že právě u skla tento fakt platí stoprocentně. Ne všechny obalové materiály mají totiž takovou výhodu jako sklo, že je lze recyklovat stoprocentně. To znamená, že ze sestřepovaných skleněných lahví a konzervových sklenic i po nesčetném opakovaném vstupu do výrobního procesu ve formě druhotné suroviny lze vyrábět výrobky se stejnými užitnými vlastnostmi včetně zdravotní nezávadnosti. V České republice byl v posledních letech tento základními zkušenostmi ověřený fakt často zpochybňován, a to v důsledku zdůvodňování používání alternativních obalových materiálů, hlavně PET lahví.
Jak ukázaly analýzy, které se zabývaly hodnocením tzv. životního cyklu různých obalů, je sklo evidentně šetrnější k životnímu prostředí . V České republice však zatím používání alternativních obalů způsobuje nárůst objemu komunálního odpadu , volně odhozených obalů, ale i narážení na bariéru nedostatečných zpracovatelských kapacit.
Dosažení cíle sklářského obalového průmyslu, tzn. přiblížit se v úrovni recyklace obalového skla v kvantitě, ale i kvalitě vyspělým evropským státům, vyžaduje celou řadu ne zrovna jednoduchých kroků. Opatření, která je nezbytné udělat, zahrnují tři základní oblasti, které se navzájem podmiňují a prolínají:
- osvěta široké veřejnosti
- zkvalitnění a zefektivnění realizace separovaného sběru
- nastavení systémových opatření, která uzavřou recyklační řetězec a které musí vycházet z kvalitní legislativní úpravy
Akciová společnost Vetropack Moravia Glass a. s. ve spolupráci s druhým výrobcem obalového skla připravila projekt, který by akceptoval zákonné podmínky zadané Ministerstvem životního prostředí České republiky a skutečně vytvořil půdu pro postupné naplňování výše definovaných kroků a Českou republiku přiblížil evropským leadrům v ekologické problematice. Tento projekt byl však ministerstvem životního prostředí (MŽP) zamítnut a byl zvolen model, o jehož efektivnosti se dá přinejmenším pochybovat. Výsledky a zkušenosti z uplynulého roku ukazují, že postup zákonodárců v této oblasti nebyl nejšťastnější. Tento fakt vychází z práce parlamentu, který ve snaze zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie přijal zákon č.477/2001 Sb., o obalech, který v podmínkách České republiky aplikoval právní zakotvení Evropského společenství (Směrnici 94/62/ES). Recyklační kvóta EU pro rok 2006 je u skla minimálně 60 %, zákon o obalech určuje již pro rok 2005 kvótu 80 %, recyklační kvóta EU u plastů činí 20 %, zatímco český zákon o obalech určuje pro rok 2005 pouhých 15 %. Stručně shrnuto - stávající zákon o obalech se v dané podobě ukázal jako nedokonalá právní norma a její praktická aplikace více než obtížná. Toto hodnocení není hodnocením jednoho z podnikatelských subjektů, ale shrnuje poznatky nového vedení ministerstva životního prostředí , jejího legislativního odboru a odboru odpadů tak, jak je definuje důvodová zpráva ke zpracované novele zákona o obalech.
Je třeba zmínit, že sklářský obalový průmysl byl vyzván, aby se k připravované novelizaci zákona o obalech vyjádřil, a jeho připomínky byly většinou přijaty. Také se dá předpokládat aktivní účast na připravované velké novele zákona o obalech v příštím roce. Tento posun v přístupu orgánů státní správy k řešení ekologické problematiky můžeme hodnotit jen kladně.
Sklářský obalový průmysl i po neúspěšném pokusu nesložil ruce do klína. Aktivně se rozpracovává projekt sdruženého plnění povinností dle zákona o obalech s cílem konečně v České republice aplikovat poznatky a zkušenosti zemí, kde jsou výsledky ekologické politiky zřetelné. Za tímto účelem byla založena společnost ASRO CZ a. s., která jednak umožní plnit požadavky novelizovaného zákona o obalech a dále pak nabídne toto variabilní možnost i ostatním subjektům dotčeným tímto zákonem.
(zpracováno z materiálů Vetropack Moravia Glass)
reklama
Společnost Vetropack Moravia Glass patří mezi přední výrobce obalového skla u nás a díky tomu, že kyjovská sklárna je součástí nadnárodní skupiny Vetropack (sídlo vedení společnosti je ve Švýcarsku), výrobní závody sídlí ve Švýcarsku, Rakousku, ČR, v Chorvatsku a na Slovensku (akvizice továrny v Nemšové), patří tomuto uskupení i významná část evropského trhu. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vztah výroby a ekologie , je bezesporu švýcarské pojetí základní filozofie vztahu k okolnímu prostředí. Legislativní rámec je však v každé zemi, kde se nacházejí výrobní kapacity na obalové sklo, odlišný. Česká republika má požadavky na recyklaci skla definovány zákonem 477/2001 Sb., kde jsou stanoveny optimální kvóty a časový harmonogram pro jejich naplnění průmyslem obalového skla. Avšak v řadě případů již nejsou stanovena pevná pravidla a mechanizmy, jak tohoto efektu dosáhnout. S obalem totiž přichází do styku celá řada subjektů, včetně konečného spotřebitele výrobku. Jde o to, jak s použitým obalem ta která složka zachází, v jakém množství a jak roztříděný se vrací zpět do výrobního procesu - tedy k recyklaci .
Problematika obalových odpadů a recyklace skla
Již od počátku vstupu švýcarské společnosti VETROPACK do kyjovské sklárny byla otázce recyklace skleněných obalů věnována mimořádná pozornost. Jeden z prvních společných projektů, který byl v roce 1992 otevřen, nesl symbolický název "Vybudování systému recyklace v České republice". Švýcarsko se stalo vzorem, protože si jako země udržuje první místo v procentuálním vyjádření objemu recyklace skla, a bylo tedy odkud čerpat náměty a zkušenosti. Přestože k dobudování komplexního systému je ještě dlouhá a trnitá cesta, dosáhl podnik na obalové sklo v Kyjově výrazného pokroku.
V roce 1994 samotná kyjovská sklárna nakoupila v České republice a zpracovala 18228 tun skleněných střepů (jak se říká použitým skleněným obalům) a v roce 2002 to již bylo přes 70 000 tun skleněných střepů. Tyto údaje dokreslují v Evropě známý fakt, že recyklace obalových materiálů, jejich opětovné použití ve výrobním procesu, a tím výrazně šetrný přístup k přírodním nenahraditelným zdrojům, je jedním z největších úspěchů moderní ekologické ekonomie. Přitom je třeba mít na zřeteli, že právě u skla tento fakt platí stoprocentně. Ne všechny obalové materiály mají totiž takovou výhodu jako sklo, že je lze recyklovat stoprocentně. To znamená, že ze sestřepovaných skleněných lahví a konzervových sklenic i po nesčetném opakovaném vstupu do výrobního procesu ve formě druhotné suroviny lze vyrábět výrobky se stejnými užitnými vlastnostmi včetně zdravotní nezávadnosti. V České republice byl v posledních letech tento základními zkušenostmi ověřený fakt často zpochybňován, a to v důsledku zdůvodňování používání alternativních obalových materiálů, hlavně PET lahví.
Jak ukázaly analýzy, které se zabývaly hodnocením tzv. životního cyklu různých obalů, je sklo evidentně šetrnější k životnímu prostředí . V České republice však zatím používání alternativních obalů způsobuje nárůst objemu komunálního odpadu , volně odhozených obalů, ale i narážení na bariéru nedostatečných zpracovatelských kapacit.
Dosažení cíle sklářského obalového průmyslu, tzn. přiblížit se v úrovni recyklace obalového skla v kvantitě, ale i kvalitě vyspělým evropským státům, vyžaduje celou řadu ne zrovna jednoduchých kroků. Opatření, která je nezbytné udělat, zahrnují tři základní oblasti, které se navzájem podmiňují a prolínají:
- osvěta široké veřejnosti
- zkvalitnění a zefektivnění realizace separovaného sběru
- nastavení systémových opatření, která uzavřou recyklační řetězec a které musí vycházet z kvalitní legislativní úpravy
Akciová společnost Vetropack Moravia Glass a. s. ve spolupráci s druhým výrobcem obalového skla připravila projekt, který by akceptoval zákonné podmínky zadané Ministerstvem životního prostředí České republiky a skutečně vytvořil půdu pro postupné naplňování výše definovaných kroků a Českou republiku přiblížil evropským leadrům v ekologické problematice. Tento projekt byl však ministerstvem životního prostředí (MŽP) zamítnut a byl zvolen model, o jehož efektivnosti se dá přinejmenším pochybovat. Výsledky a zkušenosti z uplynulého roku ukazují, že postup zákonodárců v této oblasti nebyl nejšťastnější. Tento fakt vychází z práce parlamentu, který ve snaze zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie přijal zákon č.477/2001 Sb., o obalech, který v podmínkách České republiky aplikoval právní zakotvení Evropského společenství (Směrnici 94/62/ES). Recyklační kvóta EU pro rok 2006 je u skla minimálně 60 %, zákon o obalech určuje již pro rok 2005 kvótu 80 %, recyklační kvóta EU u plastů činí 20 %, zatímco český zákon o obalech určuje pro rok 2005 pouhých 15 %. Stručně shrnuto - stávající zákon o obalech se v dané podobě ukázal jako nedokonalá právní norma a její praktická aplikace více než obtížná. Toto hodnocení není hodnocením jednoho z podnikatelských subjektů, ale shrnuje poznatky nového vedení ministerstva životního prostředí , jejího legislativního odboru a odboru odpadů tak, jak je definuje důvodová zpráva ke zpracované novele zákona o obalech.
Je třeba zmínit, že sklářský obalový průmysl byl vyzván, aby se k připravované novelizaci zákona o obalech vyjádřil, a jeho připomínky byly většinou přijaty. Také se dá předpokládat aktivní účast na připravované velké novele zákona o obalech v příštím roce. Tento posun v přístupu orgánů státní správy k řešení ekologické problematiky můžeme hodnotit jen kladně.
Sklářský obalový průmysl i po neúspěšném pokusu nesložil ruce do klína. Aktivně se rozpracovává projekt sdruženého plnění povinností dle zákona o obalech s cílem konečně v České republice aplikovat poznatky a zkušenosti zemí, kde jsou výsledky ekologické politiky zřetelné. Za tímto účelem byla založena společnost ASRO CZ a. s., která jednak umožní plnit požadavky novelizovaného zákona o obalech a dále pak nabídne toto variabilní možnost i ostatním subjektům dotčeným tímto zákonem.
(zpracováno z materiálů Vetropack Moravia Glass)
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk