Právo: Odpůrci radaru věří v pomoc Klause
5.5.2005 | SLAVKOV | Právo
Odpůrci výstavby páteřního radaru NATO na slavkovském bojišti, několik set metrů od Mohyly míru, která je pietním symbolem tohoto památného místa, kde padly tisíce vojáků v Bitvě tří císařů v prosinci 1805, vkládají naději do prezidenta republiky Václava Klause.
Se žádostí o pomoc ve sporu s armádou se na něj obrátilo sdružení Projekt Austerlitz 2005, Středoevropská napoleonská společnost a další subjekty v naději, že hlava státu dá armádě impuls k hledání jiného místa pro instalaci gigantické stravby vysoké téměř 30 metrů s kopulí o průměru 18 metrů. Dříve než prezident stačil odpovědět na jejich dopis, řekl ministr obrany Karel Kühnl při zahájení veletrhu IDET v Brně, že žádná lepší varianta neexistuje. Na záměru stavět radar právě na slavkovském bojišti trvá také náčelník generálního štábu Pavel Štefka.
Začalo to již v roce 2003
Kühnl se v rozhovoru s novináři vydal dokonce na cestu vlasteneckého básnictví, když hovořil o tom, že historie Slavkova ukazuje, jak důležité je umět se bránit, a že právě z toho důvodu je možné skloubit pietu slavkovského bojiště i obranu ČR. Slavkovský stavební úřad vydal již v polovině dubna územní rozhodnutí k výstavbě radaru, proti tomu se však ihned odvolaly některé obce, jež jsou účastníky řízení. Připomeňme, že první územní rozhodnutí bylo vydáno v prosinci 2003, v červnu 2004 je však krajský úřad zrušil a jednání začala znovu. Občanské iniciativy i obce trvají na tom, že radar zcela zničí krajinný ráz této historické lokality a zneuctí památku obětí bitvy.
„Zaráží mne, když slyším z úst náčelníka generálního štábu, že jednat o našem požadavku nebudou, že budou jen vysvětlovat. Měli to dělat přesně opačně. Nejdřív vysvětlovat, pak jednat,“ řekl Právu Miroslav Jandora, kterého valná hromada o. p. s. Projekt Austerlitz 2005 pověřila komunikací s veřejností. „Valná hromada společnosti se usnesla, že stavba je v těchto místech nepřijatelná, a my se budeme snažit všemi prostředky jí zabránit,“ řekl Jandora a dodal, že tento názor má podporu v řadě společností a klubů vojenské historie v celé Evropě.
Hejtman: armáda nehledala jiné řešení
„Krajská samospráva do jednání nebude vstupovat. Úřad kraje se zachová podle litery zákona. Zákon však říká, že o všem důležitém bude rozhodovat vojenský stavební úřad. Při jednání s ministrem obrany Kostelkou a představiteli obcí a sdružení slavkovského bojiště bylo však za mé přítomnosti slíbeno, že se armáda pokusí najít jiné řešení, přesněji, jinou lokalitu pro výstavbu radaru. Mne na tom mrzí, že armáda to nezkusila a komunikaci s naším krajem si zjednodušuje pomocí mimořádných zákonů,“ řekl Právu ve středu hejtman kraje Stanislav Juránek (KDU-ČSL).
„Věc se bude znovu projednávat ve Slavkově, územní rozhodnutí bude znovu napadeno, řešení se ještě oddálí soudním projednáváním. To všechno se může stát. Já si dovedu představit elegantnější a vstřícnější přístup armády,“ řekl hejtman.
Jak již Právo informovalo, odpůrci výstavby radaru na pietním místě armádě především vytýkají, že nechce slyšet jejich argumenty a nevede dialog.
Podle jejich mínění je to především proto, že armáda již investovala do rekonstrukce zdejších vojenských zařízení a přípravy instalace nového systému značné prostředky, aniž by počkala na příslušná správní rozhodnutí.
reklama
Začalo to již v roce 2003
Kühnl se v rozhovoru s novináři vydal dokonce na cestu vlasteneckého básnictví, když hovořil o tom, že historie Slavkova ukazuje, jak důležité je umět se bránit, a že právě z toho důvodu je možné skloubit pietu slavkovského bojiště i obranu ČR. Slavkovský stavební úřad vydal již v polovině dubna územní rozhodnutí k výstavbě radaru, proti tomu se však ihned odvolaly některé obce, jež jsou účastníky řízení. Připomeňme, že první územní rozhodnutí bylo vydáno v prosinci 2003, v červnu 2004 je však krajský úřad zrušil a jednání začala znovu. Občanské iniciativy i obce trvají na tom, že radar zcela zničí krajinný ráz této historické lokality a zneuctí památku obětí bitvy.
„Zaráží mne, když slyším z úst náčelníka generálního štábu, že jednat o našem požadavku nebudou, že budou jen vysvětlovat. Měli to dělat přesně opačně. Nejdřív vysvětlovat, pak jednat,“ řekl Právu Miroslav Jandora, kterého valná hromada o. p. s. Projekt Austerlitz 2005 pověřila komunikací s veřejností. „Valná hromada společnosti se usnesla, že stavba je v těchto místech nepřijatelná, a my se budeme snažit všemi prostředky jí zabránit,“ řekl Jandora a dodal, že tento názor má podporu v řadě společností a klubů vojenské historie v celé Evropě.
Hejtman: armáda nehledala jiné řešení
„Krajská samospráva do jednání nebude vstupovat. Úřad kraje se zachová podle litery zákona. Zákon však říká, že o všem důležitém bude rozhodovat vojenský stavební úřad. Při jednání s ministrem obrany Kostelkou a představiteli obcí a sdružení slavkovského bojiště bylo však za mé přítomnosti slíbeno, že se armáda pokusí najít jiné řešení, přesněji, jinou lokalitu pro výstavbu radaru. Mne na tom mrzí, že armáda to nezkusila a komunikaci s naším krajem si zjednodušuje pomocí mimořádných zákonů,“ řekl Právu ve středu hejtman kraje Stanislav Juránek (KDU-ČSL).
„Věc se bude znovu projednávat ve Slavkově, územní rozhodnutí bude znovu napadeno, řešení se ještě oddálí soudním projednáváním. To všechno se může stát. Já si dovedu představit elegantnější a vstřícnější přístup armády,“ řekl hejtman.
Jak již Právo informovalo, odpůrci výstavby radaru na pietním místě armádě především vytýkají, že nechce slyšet jejich argumenty a nevede dialog.
Podle jejich mínění je to především proto, že armáda již investovala do rekonstrukce zdejších vojenských zařízení a přípravy instalace nového systému značné prostředky, aniž by počkala na příslušná správní rozhodnutí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
