Právo: Olejniny a ovoce nemají šanci
28.4.2005 | JIŽNÍ MORAVA | Právo | Markéta Pudilová |
Podporu ekologického zemědělství a místnímu zpracování biopotravin či krajových specialit doporučuje Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl. Strategii prezentoval v Brně Jan Letocha (KDU-ČSL), člen Rady Jihomoravského kraje.
Hlavními komoditami agrobyznysu v Jihomoravském kraji jsou obilniny. Podle autorů strategie nemají v kraji příliš velkou šanci olejniny či ovoce. „S poklesem produkce je nutné počítat u řepy cukrovky. Strategický význam má pro oblast pěstování vinné révy,“ píše se v materiálu.
Co se týče živočišné výroby, strategie dává zelenou chování skotu, ale pouze v severní části kraje. Význam by do budoucnosti měl mít chov prasat, drůbeže a ryb. Snížení kapacit až o padesát procent předpokládá strategie u mlýnů a pekáren.
Silnou stránkou jihomoravského zemědělství je například vysoká kvalifikovanost pracovní síly či nízké ceny vstupů, slabou stránkou - pokles živin v půdě, podprůměrná ekonomická výkonnost, špatná ekonomická situace zemědělských firem.
„Jihomoravský kraj je předurčen k intenzívní zemědělské výrobě. Zemědělci se musejí soustředit na komodity, s nimiž uspějí na globálním trhu,“ píše se ve strategii rozvoje s tím, že šance na uplatnění na tomto trhu mají například oborová seskupení ječmen-slad-pivo, réva vinná-víno-pohostinství-agroturistika, nebo ryby-zpracování-krajové speciality. Strategie také počítá s nejnižším nárůstem vývozů do Evropské unie. „ČR je totiž v rámci EU vnímána jako země průmyslová, pro niž má agrární sektor pouze doplňkový charakter,“ tvrdí autoři strategie.
Materiál varuje, že s restrukturalizací zemědělství dojde k poklesu počtu zaměstnanců. „Vzdělávací kapacity produkují více absolventů, než je potřeba. Od roku 1989 do 2003 klesl počet pracovních míst na jižní Moravě zhruba o 4047 osob,“ dodávají autoři.
reklama
Co se týče živočišné výroby, strategie dává zelenou chování skotu, ale pouze v severní části kraje. Význam by do budoucnosti měl mít chov prasat, drůbeže a ryb. Snížení kapacit až o padesát procent předpokládá strategie u mlýnů a pekáren.
Silnou stránkou jihomoravského zemědělství je například vysoká kvalifikovanost pracovní síly či nízké ceny vstupů, slabou stránkou - pokles živin v půdě, podprůměrná ekonomická výkonnost, špatná ekonomická situace zemědělských firem.
„Jihomoravský kraj je předurčen k intenzívní zemědělské výrobě. Zemědělci se musejí soustředit na komodity, s nimiž uspějí na globálním trhu,“ píše se ve strategii rozvoje s tím, že šance na uplatnění na tomto trhu mají například oborová seskupení ječmen-slad-pivo, réva vinná-víno-pohostinství-agroturistika, nebo ryby-zpracování-krajové speciality. Strategie také počítá s nejnižším nárůstem vývozů do Evropské unie. „ČR je totiž v rámci EU vnímána jako země průmyslová, pro niž má agrární sektor pouze doplňkový charakter,“ tvrdí autoři strategie.
Materiál varuje, že s restrukturalizací zemědělství dojde k poklesu počtu zaměstnanců. „Vzdělávací kapacity produkují více absolventů, než je potřeba. Od roku 1989 do 2003 klesl počet pracovních míst na jižní Moravě zhruba o 4047 osob,“ dodávají autoři.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
