Právo: Olomouc chce masivně investovat do parků
23.7.2009 | OLOMOUC | Právo
Do mobiliáře, cestní sítě, osvětlení a zeleně má jít celkem přes 133 miliónů. Začne i obnova Rudolfovy aleje.
Bezmála 115 miliónů korun chce olomoucká radnice investovat do obnovy cestní sítě, veřejného osvětlení a mobiliáře ve Smetanových, Bezručových a Čechových sadech. Investice by měla být z větší části hotova do konce roku 2012.
Dalších více než 11,6 miliónu korun si vyžádá postupná obnova historické Rudolfovy aleje, která tvoří výraznou dominantu památkově chráněných Smetanových sadů. Ta má začít letos na podzim. Bude rozdělena do dvou etap a ukončena by mohla být někdy kolem roku 2015.
Zhruba 6,7 miliónu korun pak bude stát od letošního podzimu až do konce příštího roku ošetření dřevin, které je plánováno na jiných místech Smetanových sadů a v dalších dvou historických parcích. Odborníci tu budou postupně provádět ořezy a vazby stromů, jejichž koruny by těmito zásahy měly získat větší stabilitu. „Cílem je posílení vitality dřevin, zvýšení statiky stromů a tím i provozní bezpečnosti parků a prodloužení existence dřevin,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Až 85 procent nákladů by mohly pokrýt dotace z evropských zdrojů. „Investice do parků je nezbytná, protože stav zdejší zeleně, cestní sítě a mobiliáře je špatný. Pokud bychom do akcí nešli v následujících letech, unikla by nám navíc šance získat na ně evropské peníze,“ řekl náměstek primátora Martin Major (ODS).
Rudolfova alej začne výrazně měnit svou tvář letos na podzim, kdy bude v její části od fontány po Wolkerovu ulici vykáceno na úseku dlouhém zhruba 450 metrů 146 stromů.
Příští rok na podzim jich tu bude vysázeno 142. Z nově vytvořené aleje zmizí lípy, tvořit ji budou zřejmě pouze jírovce. Obnova druhé části aleje od fontány k Polské ulici začne nejdříve po pěti letech.
Lze předpokládat, že radikální rekonstrukce aleje vyvolá i negativní reakce. O tom, jak k ní přistoupit, se ve městě diskutuje už od 70. let minulého století. Radnice se nakonec přiklonila k řešení, které navrhla loni zpracovaná odborná studie i tři její oponentní posudky.
„Žádná politická reprezentace až dosud nenašla dost odvahy k tomu, aby se s danou situací vypořádala. Z odborných posudků ale vyplývá, že dál již čekat nemůžeme. Obnova je potřebná a je nejvyšší čas s ní začít i přes možné negativní reakce,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS).
Po celou dobu obnovy aleje bude třeba zajistit mj. biologický monitoring, aby nedošlo k ohrožení či likvidaci zvláště chráněných druhů živočichů, kteří se zde vyskytují.
„Jedná se o tři druhy netopýrů – rezavého, hvízdavého a vodního, dva druhy brouků – tesaříka drsnorohého a kovaříka a ptáka lejska šedého,“ uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Kvůli brouku tesaříku drsnorohému bude také dočasně odloženo kácení jednoho stromu, v němž se zabydlel. V průběhu obnovy bude i nadále probíhat tzv. záchovná údržba dosud stojících starých stromů. „Neradi bychom, aby i u nás došlo k podobnému neštěstí, jako nedávno ve Zlíně,“ poznamenal náměstek primátora Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Alej, kterou nechal vysázet olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský, je nejstarší částí Smetanových sadů, které se začaly budovat v roce 1820.
Některé jírovce mohou podle odborníků pocházet již z roku 1866, kdy byly sázeny po pruskorakouské válce.
***
Cílem je posílení vitality dřevin, zvýšení statiky stromů a tím i provozní bezpečnosti parků a prodloužení existence dřevin Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí
reklama
Dalších více než 11,6 miliónu korun si vyžádá postupná obnova historické Rudolfovy aleje, která tvoří výraznou dominantu památkově chráněných Smetanových sadů. Ta má začít letos na podzim. Bude rozdělena do dvou etap a ukončena by mohla být někdy kolem roku 2015.
Zhruba 6,7 miliónu korun pak bude stát od letošního podzimu až do konce příštího roku ošetření dřevin, které je plánováno na jiných místech Smetanových sadů a v dalších dvou historických parcích. Odborníci tu budou postupně provádět ořezy a vazby stromů, jejichž koruny by těmito zásahy měly získat větší stabilitu. „Cílem je posílení vitality dřevin, zvýšení statiky stromů a tím i provozní bezpečnosti parků a prodloužení existence dřevin,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.
Až 85 procent nákladů by mohly pokrýt dotace z evropských zdrojů. „Investice do parků je nezbytná, protože stav zdejší zeleně, cestní sítě a mobiliáře je špatný. Pokud bychom do akcí nešli v následujících letech, unikla by nám navíc šance získat na ně evropské peníze,“ řekl náměstek primátora Martin Major (ODS).
Rudolfova alej začne výrazně měnit svou tvář letos na podzim, kdy bude v její části od fontány po Wolkerovu ulici vykáceno na úseku dlouhém zhruba 450 metrů 146 stromů.
Příští rok na podzim jich tu bude vysázeno 142. Z nově vytvořené aleje zmizí lípy, tvořit ji budou zřejmě pouze jírovce. Obnova druhé části aleje od fontány k Polské ulici začne nejdříve po pěti letech.
Lze předpokládat, že radikální rekonstrukce aleje vyvolá i negativní reakce. O tom, jak k ní přistoupit, se ve městě diskutuje už od 70. let minulého století. Radnice se nakonec přiklonila k řešení, které navrhla loni zpracovaná odborná studie i tři její oponentní posudky.
„Žádná politická reprezentace až dosud nenašla dost odvahy k tomu, aby se s danou situací vypořádala. Z odborných posudků ale vyplývá, že dál již čekat nemůžeme. Obnova je potřebná a je nejvyšší čas s ní začít i přes možné negativní reakce,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS).
Po celou dobu obnovy aleje bude třeba zajistit mj. biologický monitoring, aby nedošlo k ohrožení či likvidaci zvláště chráněných druhů živočichů, kteří se zde vyskytují.
„Jedná se o tři druhy netopýrů – rezavého, hvízdavého a vodního, dva druhy brouků – tesaříka drsnorohého a kovaříka a ptáka lejska šedého,“ uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Kvůli brouku tesaříku drsnorohému bude také dočasně odloženo kácení jednoho stromu, v němž se zabydlel. V průběhu obnovy bude i nadále probíhat tzv. záchovná údržba dosud stojících starých stromů. „Neradi bychom, aby i u nás došlo k podobnému neštěstí, jako nedávno ve Zlíně,“ poznamenal náměstek primátora Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Alej, kterou nechal vysázet olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský, je nejstarší částí Smetanových sadů, které se začaly budovat v roce 1820.
Některé jírovce mohou podle odborníků pocházet již z roku 1866, kdy byly sázeny po pruskorakouské válce.
***
Cílem je posílení vitality dřevin, zvýšení statiky stromů a tím i provozní bezpečnosti parků a prodloužení existence dřevin Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
