MF Dnes: Olomučany řekly „Ne!“ elektrárně
1.3.2010 | OLOMOUČANY | MF Dnes | Pavla Komárková |
Trochu jako před obchodem s nedostatkovým zbožím to včera odpoledne vypadalo před volební místností obecního úřadu v Olomučanech. Lidé tam čekali už s předstihem kvůli hlasování ve vůbec prvním obecním referendu. Zdálo se, že k otázce, zda má na kopci nad Olomučany vyrůst fotovoltaická elektrárna, se chce vyjádřit každý.
A v referendu většina z nich řekla: Ne. „Občané se v referendu vyjádřili, elektrárnu v katastru obce nechtějí a my jako zastupitelstvo musíme výsledek referenda respektovat,“ komentoval výsledek starosta Jiří Baštář.
„Lidé tady čekali ve frontě ještě před začátkem. Za první půlhodinu jich odhlasovalo asi 150 z celkového počtu 767 voličů,“ popisovala Ilona Rysová z volební komise.
Názory na to, zda by se na zhruba dvaceti hektarech měly objevit fotovoltaické panely, se ale různily. „Dědina je kvůli tomu rozhádaná, rozdělená na dva tábory,“ popisoval hned po volbě asi pětatřicetiletý muž.
Další milion by v případě vybudování elektrárny dostal místní Sokol, na milion by si přišli i dobrovolní hasiči. Navíc lidé, na jejichž pozemku panely měly na dalších nejméně dvacet let vyrůst, by prodejem půdy Papenu vydělali. Podobné peníze by jim totiž za louku u lesa někdo jiný těžko nabídl.
Přesto hlavně starší voliči elektrárnu v obci příliš nechtěli. „Nesouhlasím s tím. Měli bychom ji úplně nad barákama a máme strach, že při deštích bychom kvůli panelům měli zaplavenou celou ulici. Už teď, když přijde voda, plaveme. Auta by navíc při stavbě jezdila kolem nás. A znehodnotila by se i krajina, já tam chodívámna procházku a nelíbilo by se mi to,“ vysvětlovala jedna z potenciálních sousedek elektrárny Zdenka Klímová.
Jasno měli ale i další. „Elektrárnu bychom neměli brát. Jediné pozitivum je v tom, že jde o alternativní zdroj výroby elektřiny. Co se životního prostředí, bezpečnosti a ekonomiky týče, je to špatně,“ popisoval Ladislav Grunt.
Že je mezi lidmi o referendum zájem, příjemně potěšilo starostu. „Je dobře, že chodí, je potřeba, aby lidi řekli, co chtějí,“ reagoval na davy proudící i v dešti za plentu volební místnosti.
Odhadovat výsledek ještě před skončením hlasování si netroufl. Ani myslivci, kteří proti elektrárně veřejně bojovali už řadu měsíců. A kteří také donutili zastupitele zrušit původní souhlas s elektrárnou z loňského září. Při hlasování totiž zastáncům projektu chyběl jeden hlas, místní proto sepsali petici a kontrolní výbor hlasování zrušil. Přesto hlavně mladí rodiče, kteří mnohdy k volební urně přišli i s dětmi, doufali, že elektrárna stát bude. „Za ty peníze by se mohlo postavit dětem něco na koupání, to tu chybí,“ vysvětlovala Marie Žáčková. „Já jsem také pro, je tady spousta věcí, které jsou potřeba udělat, chybí tu třeba chodníky, s kočárkem tady neprojedete,“ doplňovala další maminka Lenka Čumová.
reklama
„Lidé tady čekali ve frontě ještě před začátkem. Za první půlhodinu jich odhlasovalo asi 150 z celkového počtu 767 voličů,“ popisovala Ilona Rysová z volební komise.
Názory na to, zda by se na zhruba dvaceti hektarech měly objevit fotovoltaické panely, se ale různily. „Dědina je kvůli tomu rozhádaná, rozdělená na dva tábory,“ popisoval hned po volbě asi pětatřicetiletý muž.
Další milion by v případě vybudování elektrárny dostal místní Sokol, na milion by si přišli i dobrovolní hasiči. Navíc lidé, na jejichž pozemku panely měly na dalších nejméně dvacet let vyrůst, by prodejem půdy Papenu vydělali. Podobné peníze by jim totiž za louku u lesa někdo jiný těžko nabídl.
Přesto hlavně starší voliči elektrárnu v obci příliš nechtěli. „Nesouhlasím s tím. Měli bychom ji úplně nad barákama a máme strach, že při deštích bychom kvůli panelům měli zaplavenou celou ulici. Už teď, když přijde voda, plaveme. Auta by navíc při stavbě jezdila kolem nás. A znehodnotila by se i krajina, já tam chodívámna procházku a nelíbilo by se mi to,“ vysvětlovala jedna z potenciálních sousedek elektrárny Zdenka Klímová.
Jasno měli ale i další. „Elektrárnu bychom neměli brát. Jediné pozitivum je v tom, že jde o alternativní zdroj výroby elektřiny. Co se životního prostředí, bezpečnosti a ekonomiky týče, je to špatně,“ popisoval Ladislav Grunt.
Že je mezi lidmi o referendum zájem, příjemně potěšilo starostu. „Je dobře, že chodí, je potřeba, aby lidi řekli, co chtějí,“ reagoval na davy proudící i v dešti za plentu volební místnosti.
Odhadovat výsledek ještě před skončením hlasování si netroufl. Ani myslivci, kteří proti elektrárně veřejně bojovali už řadu měsíců. A kteří také donutili zastupitele zrušit původní souhlas s elektrárnou z loňského září. Při hlasování totiž zastáncům projektu chyběl jeden hlas, místní proto sepsali petici a kontrolní výbor hlasování zrušil. Přesto hlavně mladí rodiče, kteří mnohdy k volební urně přišli i s dětmi, doufali, že elektrárna stát bude. „Za ty peníze by se mohlo postavit dětem něco na koupání, to tu chybí,“ vysvětlovala Marie Žáčková. „Já jsem také pro, je tady spousta věcí, které jsou potřeba udělat, chybí tu třeba chodníky, s kočárkem tady neprojedete,“ doplňovala další maminka Lenka Čumová.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
