MF Dnes: Opět hoří spor o kácení
31.10.2008 | PLZEŇ | MF Dnes | Jitka Šrámková |
Šumavské obce předloží vládě petici, požadující těžbu v prvních zónách parku.
Letitý spor o to, jestli se má na Šumavě kácet v bezzásahových zónách a tím chránit smrkové lesy proti kůrovci, se opět rozhořel.
„Na Šumavě odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě. Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci,“ píše se v petici, kterou Svaz obcí Národního parku Šumava rozeslal v uplynulých týdnech na většinu radnic v Plzeňském a Jihočeském kraji. Podpisy mají apelovat na vládu, aby na Šumavě dala povel ke kácení lesů i v zónách, kde se nyní kácet nesmí a aby vedení parku zveřejnilo své další záměry.
„Petici zatím podepsaly stovky lidí ze Šumavy,“ uvedl Jiří Štich z organizace Šumava 21, která bojuje za zásahy.
František Nykles ze Svazu obcí národního parku doplnil, že petiční podpisy se budou sčítat v polovině listopadu.
Proti kácení v prvních zónách je i nadále ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem parku. „Kácení v prvních zónách - s cílem zlikvidovat kůrovce - by vedlo k přeměně veškerých nejcennějších částí parku v holiny. Stačil by další jarní silný vítr,“ konstatoval Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva.
Jeho slova podporuje i publicista a člen sdružení Obrana životního prostředí Vladimír Just, který je pověřený monitoringem Šumavy. „V okolí Černé studené a Medvědí hory, Plesné a Trojmezenského pralesa by se dala dobře vyučovat moderní ekologie lesa i nauka o přírodních procesech. Orkán Kyrill, který řádil na začátku roku 2007, lámal jednotlivé roztroušené stromy tu i onde, ale přednostně zasáhl jen tam, kde se v porostu vrtal člověk. Nad kultovním Pramenem Vltavy je takřka holo, vichřice si jen ukrojila další zákusek po předchozím kácení v osmdesátých letech. Vítr přednostně ničil stromy odhadem 90 až 120 let staré a v naprosté většině tam, kde se předtím těžilo - Černá hora, Polom, Plesná. Naproti tomu až zázračně nedotčená zůstala na centrální Šumavě Medvědí hora a takzvaný Židovský les, kde naředěný porost vznikal dlouhá desetiletí přirozenou obnovou. Tento les je čítankovým příkladem stability ekosystému, když jej necháme 100 let na pokoji,“ uvedl loni Vladimír Just.
reklama
„Na Šumavě odumírají největší plochy lesů ve střední Evropě. Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava jsou devastovány a zcela ponechány napospas kůrovci,“ píše se v petici, kterou Svaz obcí Národního parku Šumava rozeslal v uplynulých týdnech na většinu radnic v Plzeňském a Jihočeském kraji. Podpisy mají apelovat na vládu, aby na Šumavě dala povel ke kácení lesů i v zónách, kde se nyní kácet nesmí a aby vedení parku zveřejnilo své další záměry.
„Petici zatím podepsaly stovky lidí ze Šumavy,“ uvedl Jiří Štich z organizace Šumava 21, která bojuje za zásahy.
František Nykles ze Svazu obcí národního parku doplnil, že petiční podpisy se budou sčítat v polovině listopadu.
Proti kácení v prvních zónách je i nadále ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem parku. „Kácení v prvních zónách - s cílem zlikvidovat kůrovce - by vedlo k přeměně veškerých nejcennějších částí parku v holiny. Stačil by další jarní silný vítr,“ konstatoval Jakub Kašpar, mluvčí ministerstva.
Jeho slova podporuje i publicista a člen sdružení Obrana životního prostředí Vladimír Just, který je pověřený monitoringem Šumavy. „V okolí Černé studené a Medvědí hory, Plesné a Trojmezenského pralesa by se dala dobře vyučovat moderní ekologie lesa i nauka o přírodních procesech. Orkán Kyrill, který řádil na začátku roku 2007, lámal jednotlivé roztroušené stromy tu i onde, ale přednostně zasáhl jen tam, kde se v porostu vrtal člověk. Nad kultovním Pramenem Vltavy je takřka holo, vichřice si jen ukrojila další zákusek po předchozím kácení v osmdesátých letech. Vítr přednostně ničil stromy odhadem 90 až 120 let staré a v naprosté většině tam, kde se předtím těžilo - Černá hora, Polom, Plesná. Naproti tomu až zázračně nedotčená zůstala na centrální Šumavě Medvědí hora a takzvaný Židovský les, kde naředěný porost vznikal dlouhá desetiletí přirozenou obnovou. Tento les je čítankovým příkladem stability ekosystému, když jej necháme 100 let na pokoji,“ uvedl loni Vladimír Just.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Boruvkar Just - 2. 11. 2008 - DanaJak to víte? |
