MF Dnes: Orkán škodí, i když neduje
24.9.2007 | ŠUMAVA | MF Dnes | Eva Tichá |
Jezdit po okreskách k odlehlým osadám na Šumavě s osobním autem nebo na kole je těžké. Silnice jsou totiž poničené. Může za to ještě orkán Kyrill.
Z lesů už pomalu mizí všechny popadané stromy, ale na následky vichřice bude region doplácet ještě dlouhou dobu. Stovky tisíc stromů, které v lesích na Šumavě popadaly, musely firmy z postižených oblastí nějak dostat do měst na prodej. Jediná cesta je po silnicích. Kmeny stromů po nich převážejí těžká nákladní auta.
„Jenže na takovou zátěž nejsou zdejší cesty stavěné,“ říká starosta Hartmanic Jiří Jukl. „Auta jsou široká, jezdí mimo základy a silnice ničí,“ dodává.
Rozbité cesty nevadí jen řidičům, ale i turistům a cyklistům. „Je třeba opravit třeba cestu z Dobré Vody na Babylon,“ uvádí jeden z příkladů Jiří Jukl.
Rozbité jsou především menší obecní cesty, jejichž opravy musí platit radnice, ale i správa a údržba silnic. Třeba Hartmanice se starají o téměř sto kilometrů silnic. „Převážely se po nich desítky tisíc kubíků dřeva. Navíc se leckde na cestách překládalo a tím také utrpěly,“ říká hartmanický starosta. „Problémy jsou i na hlavním tahu z Modravy do Sušice přes Srní,“ říká starostka Srní Ivana Pěčová. „Národní park nám teď ale slíbil, že se to bude nějak řešit," říká starostka.
Podobné problémy mají ostatní obce v regionu. Nejen na Šumavě. Opravy silnic, poničených od těžké techniky, stojí statisíce. Ty však nemají. „Máme problém s cestou na Jindřichovu Horu. Zničila ji technika lesáků. Když po nich chceme, aby ji opravili, odmítají s tím, že platí silniční daň. Jenže peníze z ní jdou státu a ne obcím,“ kritizuje situaci starosta Klenčí pod Čerchovem Karel Smutný. „Teď sami opravujeme zničenou cestu na Černou Řeku,“ říká Karel Smutný.
Některé obce sice vydělaly na prodeji dřeva z poničených lesů, na opravy silnic jim to stejně nestačí. Navíc nechtějí platit to, co samy nezničily. „Když odečtu náklady, tak jsme na prodeji dřeva z našich lesů vydělali 3,5 milionu korun. Část jsme dali na splacení dluhu, část si chceme nechat na stavbu tělocvičny. Peníze také musíme vrátit a nechat si rezervu na hospodaření v lese v dalších letech,“ vysvětluje starosta Hartmanic.
Šumavský národní park slíbil, že opraví všechny poničené cesty. „Jde ale jen o lesní cesty. Ty uvedeme do původního stavu," říká mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub.
Některé obce na vlastnictví lesů v národním parku vůbec nevydělávají nebo mají jen zlomek toho, co by mohly dostat. Mají totiž lesy v oblastech, ve kterých se nesmí hospodařit. Za to jim stát dává kompenzace, ale jsou nízké. Třeba Srní za dva tisíce hektarů dostalo náhradu necelých dvě stě tisíc korun. Park obcím nyní navrhuje směnu lesů. Na tu ale přistoupit nechtějí. Stát jim totiž nabízí lesy daleko od nich.
reklama
„Jenže na takovou zátěž nejsou zdejší cesty stavěné,“ říká starosta Hartmanic Jiří Jukl. „Auta jsou široká, jezdí mimo základy a silnice ničí,“ dodává.
Rozbité cesty nevadí jen řidičům, ale i turistům a cyklistům. „Je třeba opravit třeba cestu z Dobré Vody na Babylon,“ uvádí jeden z příkladů Jiří Jukl.
Rozbité jsou především menší obecní cesty, jejichž opravy musí platit radnice, ale i správa a údržba silnic. Třeba Hartmanice se starají o téměř sto kilometrů silnic. „Převážely se po nich desítky tisíc kubíků dřeva. Navíc se leckde na cestách překládalo a tím také utrpěly,“ říká hartmanický starosta. „Problémy jsou i na hlavním tahu z Modravy do Sušice přes Srní,“ říká starostka Srní Ivana Pěčová. „Národní park nám teď ale slíbil, že se to bude nějak řešit," říká starostka.
Podobné problémy mají ostatní obce v regionu. Nejen na Šumavě. Opravy silnic, poničených od těžké techniky, stojí statisíce. Ty však nemají. „Máme problém s cestou na Jindřichovu Horu. Zničila ji technika lesáků. Když po nich chceme, aby ji opravili, odmítají s tím, že platí silniční daň. Jenže peníze z ní jdou státu a ne obcím,“ kritizuje situaci starosta Klenčí pod Čerchovem Karel Smutný. „Teď sami opravujeme zničenou cestu na Černou Řeku,“ říká Karel Smutný.
Některé obce sice vydělaly na prodeji dřeva z poničených lesů, na opravy silnic jim to stejně nestačí. Navíc nechtějí platit to, co samy nezničily. „Když odečtu náklady, tak jsme na prodeji dřeva z našich lesů vydělali 3,5 milionu korun. Část jsme dali na splacení dluhu, část si chceme nechat na stavbu tělocvičny. Peníze také musíme vrátit a nechat si rezervu na hospodaření v lese v dalších letech,“ vysvětluje starosta Hartmanic.
Šumavský národní park slíbil, že opraví všechny poničené cesty. „Jde ale jen o lesní cesty. Ty uvedeme do původního stavu," říká mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub.
Některé obce na vlastnictví lesů v národním parku vůbec nevydělávají nebo mají jen zlomek toho, co by mohly dostat. Mají totiž lesy v oblastech, ve kterých se nesmí hospodařit. Za to jim stát dává kompenzace, ale jsou nízké. Třeba Srní za dva tisíce hektarů dostalo náhradu necelých dvě stě tisíc korun. Park obcím nyní navrhuje směnu lesů. Na tu ale přistoupit nechtějí. Stát jim totiž nabízí lesy daleko od nich.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
