Právo: Osečtí nechtějí elektrárny na vítr
12.10.2004 | OSEK | Právo | Monika Doulíková |
Odpůrci větrných věží mají podporu i na německé straně. Představitelé města Oseka na Teplicku se rozhodli, že nechtějí na svém správním území větrné elektrárny.
"Rada města jednomyslně nesouhlasila se studií krajského úřadu o výstavbě větrných elektráren na správním území Oseka, stejné stanovisko zaujala i většina zastupitelů," uvedl místostarosta Oseka Jiří Vondra (nez). Podle Vondry by se Krušné hory měly vnímat jako celek a být respektovány zákonem na úseku ochrany přírody a krajiny.
Rozhodnutí Oseckých uvítal předseda občanského sdružení Krušnohorský koprník Jindřich Pech z Dubí. "Osek je po Dubí a Krupce dalším městem, které řeklo ne výstavbě větrníků, což nás těší. Teplický okres se tak stává centrem odpůrců větrných elektráren z celé republiky," řekl Pech s tím, že k tomu, aby východní Krušné hory zůstaly bez stožárů, je zapotřebí přesvědčit ještě starosty obcí Mikulov, Moldava a Košťany na Teplicku, kteří o výstavbě větrníků uvažují.
Krušnohoří není odpadkový koš
"Uvažujeme o vytvoření celorepublikové organizace odpůrců větrných elektráren," řekl dále Pech, podle něhož mají odpůrci větrných elektráren v Krušnohoří podporu i na německé straně hranice.
"Chtěli bychom, aby Krušné hory byly oblastí bez větrníků. Tomu by pomohlo jmenování chráněným územím. Všechny ostatní hory jsou chráněny, jen Krušné hory ne. Mnozí je stále považují za jakýsi odpadkový koš, kam je možné umístit cokoliv," uvedl Pech.
"Dohodli jsme se na nedávné schůzce s exministrem životního prostředí Milošem Kužvartem ve Sněmovně, že mu budeme posílat veškeré podklady k této problematice," dodal Pech s tím, že by aktivisté byli rádi, aby energie z větrných elektráren nebyla považována za samospasitelnou pro ČR.
"Opakovaně se ptáme, proč vykupujeme energii z větrných elektráren za 2,70 Kč a přitom zhruba za korunu vyvážíme 30 procent naší energie do zahraničí. V Sasku patří mezi alternativní zdroje energie kromě větrníků například energie vyrobená ze slunečního světla. V Česku se o ní ani nediskutuje," uzavřel Pech.
reklama
Rozhodnutí Oseckých uvítal předseda občanského sdružení Krušnohorský koprník Jindřich Pech z Dubí. "Osek je po Dubí a Krupce dalším městem, které řeklo ne výstavbě větrníků, což nás těší. Teplický okres se tak stává centrem odpůrců větrných elektráren z celé republiky," řekl Pech s tím, že k tomu, aby východní Krušné hory zůstaly bez stožárů, je zapotřebí přesvědčit ještě starosty obcí Mikulov, Moldava a Košťany na Teplicku, kteří o výstavbě větrníků uvažují.
Krušnohoří není odpadkový koš
"Uvažujeme o vytvoření celorepublikové organizace odpůrců větrných elektráren," řekl dále Pech, podle něhož mají odpůrci větrných elektráren v Krušnohoří podporu i na německé straně hranice.
"Chtěli bychom, aby Krušné hory byly oblastí bez větrníků. Tomu by pomohlo jmenování chráněným územím. Všechny ostatní hory jsou chráněny, jen Krušné hory ne. Mnozí je stále považují za jakýsi odpadkový koš, kam je možné umístit cokoliv," uvedl Pech.
"Dohodli jsme se na nedávné schůzce s exministrem životního prostředí Milošem Kužvartem ve Sněmovně, že mu budeme posílat veškeré podklady k této problematice," dodal Pech s tím, že by aktivisté byli rádi, aby energie z větrných elektráren nebyla považována za samospasitelnou pro ČR.
"Opakovaně se ptáme, proč vykupujeme energii z větrných elektráren za 2,70 Kč a přitom zhruba za korunu vyvážíme 30 procent naší energie do zahraničí. V Sasku patří mezi alternativní zdroje energie kromě větrníků například energie vyrobená ze slunečního světla. V Česku se o ní ani nediskutuje," uzavřel Pech.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
