MF Dnes: Ovzduší nejvíc škodí auta
7.2.2007 | HRADEC KRÁLOVÉ | MF Dnes
Kvalitu ovzduší v Královéhradeckém kraji nejvíc ovlivňuje doprava. Rok od roku narůstá a tím se zvyšuje i její nepříznivý vliv. Bezolovnatý benzin a katalyzátory sice omezily staré jedy, ale přinesly nové. Nejhorší ze spalin jsou oxidy dusíku a prach. Kromě spalování se prachové částice dostávají do ovzduší i ze stavebních ploch, z půdy a při těžbě.
„Nebezpečný je zejména prašný aerosol. Na ten se nabalují různé látky, které se dostanou do lidského organismu a tam mohou vyvolat četná onemocnění. Nejnebezpečnější skupinou jsou polyaromatické uhlovodíky, ale podobně se na prach nalepují i toxické kovy,“ řekl vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové Rostislav Jireš.
Podle informací z integrovaného registru znečištění, kde se shromažďují údaje o největších znečišťovatelích, atmosférický aerosol může poškodit zdraví člověka. Jedované látky přilepené na prachových částicích se mohou dostat do průdušek, případně až do plicních sklípků. Toxické látky ohrožují cévní systém a plíce, snižují délku života a zvyšují kojeneckou úmrtnost. Časté vdechování prachu může způsobovat chronickou bronchitidu a plicní choroby, případně vyvolat rakovinu plic.
Největší obavy mají odborníci z aromatických uhlovodíků, které vznikají při spalování, jsou velmi stabilní a šíří se na velké vzdálenosti. Jsou rakovinotvorné. Například benzoapyren se dostává do organismu nejen při vdechnutí, ale i pokožkou. Největší koncentrace aut je ve velkých městech a na hlavních tazích. Když ještě nebyla dálnice do Hradce Králové, Chlumcem nad Cidlinou denně projíždělo 30 tisíc automobilů. Další problematické místo je Náchod, kudy projíždí vozy k česko-polské hranici. Vloni v říjnu změřili experti ze Státního zdravotního ústavu v Praze, že Náchodem denně projede více než 26 tisíc aut, z toho 12 procent nákladních. „Největším znečišťovatelem v kraji je jednoznačně doprava. Je nebezpečná i tím, že není regulovaná,“ potvrzuje vedoucí oddělení analýzy ovzduší Státního zdravotního ústavu v Hradci Králové Hana Procházková.
V Královéhradeckém kraji jsou čtyři stanice, které sledují exhalace z dopravy. „Mohlo by jich být víc, ale znečištění ovzduší se dá snadno odvodit od intenzity dopravy. Stačí spočítat auta, znát jejich technický stav, rychlost, jakou projíždějí, a teplotu vzduchu. To všechno ovlivňuje úroveň škodlivých látek,“ řekl Jireš.
V Hradci Králové jsou takové stanice umístěny v Sukových sadech a na Brněnské třídě. „Když se kdysi uvažovalo o umístění stanic, rozhodlo se, že budou ve městech nad 50 tisíc obyvatel. Bohužel, do této kategorie spadá jen krajské město. Máme ještě stanice v Trutnově, na Rýchorách v Krkonoších a na Šerlichu v Orlických horách, ale ty sledují zejména přenosy látek přes hranice,“ uvedl Jireš. Dodal, že do systému měření patří ještě další stanice provozované státním zdravotním ústavem či jinými institucemi.
Hradec trápí prach
„Kvalita ovzduší v Hradci Králové je podle měření těsně na hranici únosnosti. U prachových částic norma povoluje 35 krát za rok překročit čtyřiadvacetihodinový imisní limit, který je 50 mikrogramů na metr krychlový. Hradec se k tomu už blíží,“ uvedl Jireš.
Jaká je ochrana? „Hlavně nezvyšovat zdroje znečištění. Hradec Králové se logicky brání výstavbě spalovny v nedalekých Opatovicích nad Labem. Takový postoj je důležitý - snažit se chránit čisté prostředí pro obyvatele. Každý nový zdroj ovzduší znečistí. Také je nutné snažit se vymístit dopravu z města. Těžko ji někde omezíme, ale musíme ji dostat dál od sídel. S problematickou situací se v poslední době potýká třeba Náchod, kudy se valí doprava k hranici,“ uvedl Jireš.
****
Ovzduší v kraji
Experti známkovali:
Rostislav Jireš, Český hydrometeorologický ústav Hradec Králové: 1- až 2
Lenka Hronešová, Středisko ekologické výchovy a etiky Sever Hradec Králové: 3
Miroslav Krejzlík, vedoucí odboru životního prostředí Krajský úřad Hradec Králové: 2
Bohumil Kotlík, Státní zdravotní ústav Praha: 2-
reklama
Podle informací z integrovaného registru znečištění, kde se shromažďují údaje o největších znečišťovatelích, atmosférický aerosol může poškodit zdraví člověka. Jedované látky přilepené na prachových částicích se mohou dostat do průdušek, případně až do plicních sklípků. Toxické látky ohrožují cévní systém a plíce, snižují délku života a zvyšují kojeneckou úmrtnost. Časté vdechování prachu může způsobovat chronickou bronchitidu a plicní choroby, případně vyvolat rakovinu plic.
Největší obavy mají odborníci z aromatických uhlovodíků, které vznikají při spalování, jsou velmi stabilní a šíří se na velké vzdálenosti. Jsou rakovinotvorné. Například benzoapyren se dostává do organismu nejen při vdechnutí, ale i pokožkou. Největší koncentrace aut je ve velkých městech a na hlavních tazích. Když ještě nebyla dálnice do Hradce Králové, Chlumcem nad Cidlinou denně projíždělo 30 tisíc automobilů. Další problematické místo je Náchod, kudy projíždí vozy k česko-polské hranici. Vloni v říjnu změřili experti ze Státního zdravotního ústavu v Praze, že Náchodem denně projede více než 26 tisíc aut, z toho 12 procent nákladních. „Největším znečišťovatelem v kraji je jednoznačně doprava. Je nebezpečná i tím, že není regulovaná,“ potvrzuje vedoucí oddělení analýzy ovzduší Státního zdravotního ústavu v Hradci Králové Hana Procházková.
V Královéhradeckém kraji jsou čtyři stanice, které sledují exhalace z dopravy. „Mohlo by jich být víc, ale znečištění ovzduší se dá snadno odvodit od intenzity dopravy. Stačí spočítat auta, znát jejich technický stav, rychlost, jakou projíždějí, a teplotu vzduchu. To všechno ovlivňuje úroveň škodlivých látek,“ řekl Jireš.
V Hradci Králové jsou takové stanice umístěny v Sukových sadech a na Brněnské třídě. „Když se kdysi uvažovalo o umístění stanic, rozhodlo se, že budou ve městech nad 50 tisíc obyvatel. Bohužel, do této kategorie spadá jen krajské město. Máme ještě stanice v Trutnově, na Rýchorách v Krkonoších a na Šerlichu v Orlických horách, ale ty sledují zejména přenosy látek přes hranice,“ uvedl Jireš. Dodal, že do systému měření patří ještě další stanice provozované státním zdravotním ústavem či jinými institucemi.
Hradec trápí prach
„Kvalita ovzduší v Hradci Králové je podle měření těsně na hranici únosnosti. U prachových částic norma povoluje 35 krát za rok překročit čtyřiadvacetihodinový imisní limit, který je 50 mikrogramů na metr krychlový. Hradec se k tomu už blíží,“ uvedl Jireš.
Jaká je ochrana? „Hlavně nezvyšovat zdroje znečištění. Hradec Králové se logicky brání výstavbě spalovny v nedalekých Opatovicích nad Labem. Takový postoj je důležitý - snažit se chránit čisté prostředí pro obyvatele. Každý nový zdroj ovzduší znečistí. Také je nutné snažit se vymístit dopravu z města. Těžko ji někde omezíme, ale musíme ji dostat dál od sídel. S problematickou situací se v poslední době potýká třeba Náchod, kudy se valí doprava k hranici,“ uvedl Jireš.
****
Ovzduší v kraji
Experti známkovali:
Rostislav Jireš, Český hydrometeorologický ústav Hradec Králové: 1- až 2
Lenka Hronešová, Středisko ekologické výchovy a etiky Sever Hradec Králové: 3
Miroslav Krejzlík, vedoucí odboru životního prostředí Krajský úřad Hradec Králové: 2
Bohumil Kotlík, Státní zdravotní ústav Praha: 2-
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
