MF Dnes: Park: pro místní bez omezení
28.1.2010 | KŘIVOKLÁT | MF Dnes | Martina Klapalová |
Budoucí Národní park Křivoklátsko, který má být vyhlášen do roka či do dvou let, bude mít jednu zvláštnost.
Místní obyvatelé a jejich příbuzní a známí budou moci volně a bez omezení chodit i v první zóně parku. Něco takového je přitom v Národním parku Šumava nebo v Krkonošském národním parku nemyslitelné. Pro první zóny národních parků platí nejpřísnější pravidla ochrany přírody. Proto tam turisté, ale i místní lidé mohou chodit jen po turisticky značených cestách.
Ovšem Křivoklátsko, podobně jako Národní park České Švýcarsko, bude mít „výjimku“. Je to ústupek devatenácti obcím, na jejichž území bude Národní park Křivoklátsko zasahovat. „Dá se říct, že je to úlitba, aby se umlčeli místní obyvatelé. To je totiž nejsilnější argument lidí, kteří si národní park nepřejí. Argumentují tím, že by pak nemohli chodit volně do lesa,“ prohlásil starosta Roztok u Křivoklátu Vladimír Melč. Ministerstvo životního prostředí jedná se zástupci středočeských obcí už od loňského jara. „Věřím, že se nám podaří společně s obcemi najít takovou podobu parku, která bude přínosem pro přírodu i místní obyvatele,“ vyjádřil se minulý týden po schůzce se starosty ministr Jan Dusík.
Z právního hlediska jde o komplikovaný proces. Zákon o ochraně přírody a krajiny totiž místním lidem vstup do prvních zón parku neumožňuje.
Zákon o ochraně přírody a krajiny stanoví, že nelze „vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků“.
Podle ministerstva životního prostředí je však možné tento zákaz omezit, a to hned několika způsoby. „V návštěvním řádu Národního parku České Švýcarsko stojí, že omezení vstupu do první zóny se nevztahuje na občany obcí, jejichž katastrální území tvoří území národního parku, a na fyzické osoby vlastnící nemovitosti na území těchto obcí, jakož i na osoby jim blízké. V případě Národního parku Křivoklátsko je záměrem ministerstva uvést podobné znění přímo do zákona o tomto národním parku,“ uvedla Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.
Zákon nyní vypracovává Dusíkovo ministerstvo, schválit ho musí poslanci a senátoři. Je však už téměř jisté, že ministerstvo zákon předloží až po volbách nové Sněmovně.
Další možností, jak Krebsová uvedla, je udělení hromadné výjimky. Podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny tuto výjimku již neuděluje vláda, jak to bývalo obvyklé do roku 1992, ale správy jednotlivých národních parků.
Někteří středočeští obyvatelé se přesto obávají, že volně do lesa nebudou moci chodit. Nejblíže u první zóny parku leží malá obec Karlova Ves, která se rozkládá asi čtyři kilometry od hranice nejcennějšího přírodního území.
„Lidé prohlášením politiků nevěří. Jsme s lesy srostlí víc než kterákoliv jiná obec,“ uvedla starostka Iveta Kohoutová. V místním referendu se lidé vyslovili proti vyhlášení parku.
Obyvatelé Šumavy nebo Krkonoš takovou výjimku nemají. „První zóny kontrolujeme. Na místě můžeme udělit tisícikorunovou pokutu,“ řekl Petr Šrail z šumavské strážní a informační služby.
Podle ministerstva se národní parky vyhlašují zejména proto, aby se díky tomu začalo šetrně hospodařit s lesy. Hospodářský účel by neměl být na prvním místě.
***
* Národní park Křivoklátsko Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby statut národního parku získalo 102 km2. Žijí tam desítky ohrožených živočichů a rostlin, například čáp černý, mlok skvrnitý, po sto letech se na Křivoklátsko vrátil dravec luňák červený. Park má zahrnovat údolí Berounky, stepi i lesy. Z toho 99 % pozemků je státních, jen 0,4 % patří drobným vlastníkům a 0,3 % středočeským obcím.
reklama
Ovšem Křivoklátsko, podobně jako Národní park České Švýcarsko, bude mít „výjimku“. Je to ústupek devatenácti obcím, na jejichž území bude Národní park Křivoklátsko zasahovat. „Dá se říct, že je to úlitba, aby se umlčeli místní obyvatelé. To je totiž nejsilnější argument lidí, kteří si národní park nepřejí. Argumentují tím, že by pak nemohli chodit volně do lesa,“ prohlásil starosta Roztok u Křivoklátu Vladimír Melč. Ministerstvo životního prostředí jedná se zástupci středočeských obcí už od loňského jara. „Věřím, že se nám podaří společně s obcemi najít takovou podobu parku, která bude přínosem pro přírodu i místní obyvatele,“ vyjádřil se minulý týden po schůzce se starosty ministr Jan Dusík.
Z právního hlediska jde o komplikovaný proces. Zákon o ochraně přírody a krajiny totiž místním lidem vstup do prvních zón parku neumožňuje.
Zákon o ochraně přírody a krajiny stanoví, že nelze „vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků“.
Podle ministerstva životního prostředí je však možné tento zákaz omezit, a to hned několika způsoby. „V návštěvním řádu Národního parku České Švýcarsko stojí, že omezení vstupu do první zóny se nevztahuje na občany obcí, jejichž katastrální území tvoří území národního parku, a na fyzické osoby vlastnící nemovitosti na území těchto obcí, jakož i na osoby jim blízké. V případě Národního parku Křivoklátsko je záměrem ministerstva uvést podobné znění přímo do zákona o tomto národním parku,“ uvedla Jarmila Krebsová z tiskového odboru ministerstva životního prostředí.
Zákon nyní vypracovává Dusíkovo ministerstvo, schválit ho musí poslanci a senátoři. Je však už téměř jisté, že ministerstvo zákon předloží až po volbách nové Sněmovně.
Další možností, jak Krebsová uvedla, je udělení hromadné výjimky. Podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny tuto výjimku již neuděluje vláda, jak to bývalo obvyklé do roku 1992, ale správy jednotlivých národních parků.
Někteří středočeští obyvatelé se přesto obávají, že volně do lesa nebudou moci chodit. Nejblíže u první zóny parku leží malá obec Karlova Ves, která se rozkládá asi čtyři kilometry od hranice nejcennějšího přírodního území.
„Lidé prohlášením politiků nevěří. Jsme s lesy srostlí víc než kterákoliv jiná obec,“ uvedla starostka Iveta Kohoutová. V místním referendu se lidé vyslovili proti vyhlášení parku.
Obyvatelé Šumavy nebo Krkonoš takovou výjimku nemají. „První zóny kontrolujeme. Na místě můžeme udělit tisícikorunovou pokutu,“ řekl Petr Šrail z šumavské strážní a informační služby.
Podle ministerstva se národní parky vyhlašují zejména proto, aby se díky tomu začalo šetrně hospodařit s lesy. Hospodářský účel by neměl být na prvním místě.
***
* Národní park Křivoklátsko Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby statut národního parku získalo 102 km2. Žijí tam desítky ohrožených živočichů a rostlin, například čáp černý, mlok skvrnitý, po sto letech se na Křivoklátsko vrátil dravec luňák červený. Park má zahrnovat údolí Berounky, stepi i lesy. Z toho 99 % pozemků je státních, jen 0,4 % patří drobným vlastníkům a 0,3 % středočeským obcím.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
