MF Dnes: Park se vrátí do 17. století
21.4.2008 | KROMĚŘÍŽ | MF Dnes | Karel Toman ml. |
PROMĚNA PAMÁTEK Kroměřížskou Květnou zahradu čeká velká omlazovací kúra. Změna čeká i Podzámeckou zahradu, ta se stane moderním parkem. V létě bude místem pro zahradní párty, v zimě pro bruslení na rybníku.
Květná zahrada je dnes jen stínem své někdejší krásy. Osm kilometrů jejích stromořadí je přestárlých, část zahradní architektury zmizela a ta zbývající chátrá. Z celého areálu jsou navíc přístupny jen asi dvě třetiny. Ani většina Kroměřížanů tak nemá ponětí o tom, že v jejím koutě stojí zpustlá barokní voliéra velká jako dvoupatrový rodinný dům obehnaná vyschlým vodním příkopem.
Přitom jde o světový unikát. „Připomíná ještě pozdně renesanční italské zahrady, jaká je například v Tivoli. Zároveň už ale předjímá francouzský barokně klasicistní typ zahrady ve Versailles. Je poslední dochovanou zahradou tohoto typu,“ tvrdí koordinátor obnovy kroměřížských zahrad Tomáš Zatloukal z kroměřížské pobočky olomouckého arcidiecézního muzea tři tamním Muzeu umění.
Za arcibiskupa Kastelkorna pěstovali v zahradách i chřest Teď čeká zchátralou zahradu omlazovací kúra. „Měla by být obnovena do svého vrcholného stavu po dokončení biskupem Lichtenštejnem z Kastelkornu na konci 17. století,“ tvrdí Zatloukal. Její podoba ze starých rytin tak zčásti ožije. Jak přesně bude vypadat, ale ještě není úplně známo. Na obnovu zahrad se totiž teprve vypíše architektonická soutěž, která se může v detailech lišit. Zkusme se tedy po obnovené zahradě projít aspoň v představách zformovaných památkovým záměrem rekonstrukce.
V samotné vstupní budově vznikne nová kavárna, obchod s výrobky z ovoce, zeleniny a bylin, které se v zahradě začnou opět pěstovat. V nabídce se objeví i knihy o Kroměříži a historických zahradách.
Vznikne zde i učebna nového Národního centra zahradní kultury. V sousedství vstupní budovy se opraví velké skleníky, ten vlevo poslouží k pořádání koncertů a konferencí. Části zahrady po stranách vstupní budovy jsou dnes veřejnosti nepřístupné. I to se změní. Nalevo prodělá velkou rekonstrukci hospodářské zázemí zahrady, za kterým je dnes travnatá rovinka, a ještě dál velký, oprýskaný a prázdný Ptačinec. Na rovince vyroste jako kdysi Králičí kopec, v jehož útrobách se dřív proháněli „ušáci“. V novém kopci by se mohly nory zvětšit. Děti tak dostanou nový prostor ke hraní. Ptačinec znovu obežene voda a opět se v něm zabydlí exotičtí ptáci. „V plánu je vznik klidové plochy sloužící pro nejrůznější akce, například svatby,“ tvrdí Zatloukal. Napravo od vstupní budovy se obnoví takzvaná Holandská zahrada, kam dnes veřejnost také nesmí. Obnovena má být i kašna se sochou ležícího Neptuna a záhon cibulových rostlin, podle nichž dostala zahrada jméno.
„Za arcibiskupa Kastelkorna se tam pěstoval i chřest. Rádi bychom ho pěstovali znovu,“ tvrdí Zatloukal. V přístupné části před čtvrt kilometru dlouhou kolonádou by měla být obnovena květnice, rekonstrukcí projde rotunda, ale i novější kašny. Jejich „socrealistická“ figurální výzdoba, mezi níž nechybí ani polonahý dělník svírající lomenou hřídel z motoru, tak zůstane zachována. „Zahrada nebude kopií původního stavu. Některé historické zásahy v ní zůstanou,“ vysvětluje Zatloukal. Na prostranstvích v jižní části se znovu vysází několik set ovocných stromů. Obnoví se tak štěpnice, podle které kdysi zahrada nesla poetické jméno Libosad. Úprava, navýšení a osázení jahodami zřejmě čeká oba Jahodové vrchy. Na jejich špičkách ale zřejmě nebudou altánky jako za arcibiskupa Kastelkorna. Jak přesně vypadaly, už totiž není známo, nahradí je tedy zřejmě stromy. Pod kopečky se opět zalesknou hladiny dvou rybníčků, ze kterých jsou už dávno vyschlé mokřady. Uprostřed jižního prostranství vznikne zákoutí pro malou kuželnu pod širým nebem. Vyřeší se tím letité problémy se zásobováním vodních prvků vodou.
Postupně se vymění celkem osm kilometrů stromořadí.
„Lidé mají strach, že zahrady budou vypleněny a znovu vysazeny, že z nich zmizí zvířata, nebo že vstup do nich bude omezen. Nic takového nepřipadá v úvahu. Právě naopak, zpřístupní se mnohem víc prostor, než je dnes,“ upozorňuje Zatloukal.
Podzámecká zahrada: pikniky i bruslení Novou krev do žil dostane i Podzámecká zahrada. Obnovit by se měl celý její vodní režim včetně všech kašen. Doplněny budou stromy, které v minulosti vyvrátily povodně a polámaly vichřice.
Hlavní vstup do zahrady bude z ulice Na Kopečku v místech, kde je dnes pavilon s opicemi a ptactvem. Ten zmizí, aby jej nahradila kopie původní oranžérie, která vyhořela ve čtyřicátých letech minulého století. V ní bude kavárna, toalety, informační centrum s plánem zahrady a shrnutím její historie.
Ptáci ze zrušených klecí poputují do Ptačince v Květné zahradě, opice pak do Pavího dvora, kde je dnes stádo vysoké zvěře. To jediné opustí zahrady úplně. „Z historického hlediska se vysoká zvěř v tomto typu parku nikdy nechovala. To se dělo až posledních padesát let,“ upozorňuje Zatloukal.
Paví dvůr by tak měl být opět zpřístupněn a proměnit se v původní ukázkový malý statek, s historickými druhy ovcí, koz, králíků, slepic, krůt či holubů.
Rekonstrukcí projde i nedaleká umělá jeskyně, kde si ještě někteří pamětníci vybavují živého jezevce či lišku.
„Dnes by tam už tato zvířata žít nemohla. Zvažujeme ale, pro která by toto ,ubytování‘ splňovalo současné normy,“ vysvětluje Zatloukal. Také s Podzámeckou zahradou jsou velké plány, má se víc než dosud otevřít lidem.
Na Dlouhém rybníku se už dnes v létě vozí na loďkách. Napříště by se tam mělo dát v zimě bruslit. Přibudou hrací kouty pro matky s dětmi, na vybraných loukách si lidé budou moci postavit zahradní stan a uspořádat garden párty.
Zahrada se zpřístupní také přímo z Arcibiskupského zámku.
„Je to moderní trend, který dobře funguje třeba ve Francii nebo v Anglii,“ tvrdí Zatloukal. Součástí celého projektu je podle něj i systém ostrahy obou zahrad.
Kroměříž: velmoc historických zahrad Rozpočet na celý projekt obnovy zahrad a zřízení Národního centra zahradní kultury je podle jeho koordinátora Ondřeje Zatloukala 600 milionů korun.
Aby však Unie uvolnila dotace na projekt, musí být pět let po dokončení „udržitelný“. To znamená, že nebude chtít dotace na další provoz. „Zahrady budou muset mít příjmy, které bude možno postavit proti výdajům,“ naznačuje Jana Vohralíková z ministerstva kultury. Podle Zatloukala to ale neznamená, že se začne v Podzámecké zahradě vybírat vstupné, nebo že v Květné zahradě, kde už se vstupné platí, se dramaticky zvýší jeho cena.
„Garantem udržitelnosti projektu jsou jeho partneři od Národního památkového ústavu přes Muzeum umění až po vysokou školu. To všechno jsou příspěvkové organizace státu. Záruku tu tedy v podstatě dává stát,“ tvrdí Zatloukal.
Kastelánka zámku a zahrad Zdeňka Dokoupilová ale jisté obavy má. „Už dnes máme v zahradách nedostatek pracovníků,“ upozorňuje. Zvlášť v Květné zahradě mají přitom přibýt stovky ovocných stromů, které jsou náročné na údržbu i na zpracování ovoce.
Kompletní projekt má být hotov do konce letošního roku.
„Pokud půjde všechno dobře, rekonstrukce se může spustit příští rok a potrvá nejspíš do roku 2013. Peníze na ni je možné čerpat až do roku 2015,“ vysvětluje Zatloukal.
Nově vysazené stromy a zeleň ale samozřejmě porostou mnohem déle.
„Je to běh na dlouhou trať,“ upozorňuje koordinátor projektu.
reklama
Přitom jde o světový unikát. „Připomíná ještě pozdně renesanční italské zahrady, jaká je například v Tivoli. Zároveň už ale předjímá francouzský barokně klasicistní typ zahrady ve Versailles. Je poslední dochovanou zahradou tohoto typu,“ tvrdí koordinátor obnovy kroměřížských zahrad Tomáš Zatloukal z kroměřížské pobočky olomouckého arcidiecézního muzea tři tamním Muzeu umění.
Za arcibiskupa Kastelkorna pěstovali v zahradách i chřest Teď čeká zchátralou zahradu omlazovací kúra. „Měla by být obnovena do svého vrcholného stavu po dokončení biskupem Lichtenštejnem z Kastelkornu na konci 17. století,“ tvrdí Zatloukal. Její podoba ze starých rytin tak zčásti ožije. Jak přesně bude vypadat, ale ještě není úplně známo. Na obnovu zahrad se totiž teprve vypíše architektonická soutěž, která se může v detailech lišit. Zkusme se tedy po obnovené zahradě projít aspoň v představách zformovaných památkovým záměrem rekonstrukce.
V samotné vstupní budově vznikne nová kavárna, obchod s výrobky z ovoce, zeleniny a bylin, které se v zahradě začnou opět pěstovat. V nabídce se objeví i knihy o Kroměříži a historických zahradách.
Vznikne zde i učebna nového Národního centra zahradní kultury. V sousedství vstupní budovy se opraví velké skleníky, ten vlevo poslouží k pořádání koncertů a konferencí. Části zahrady po stranách vstupní budovy jsou dnes veřejnosti nepřístupné. I to se změní. Nalevo prodělá velkou rekonstrukci hospodářské zázemí zahrady, za kterým je dnes travnatá rovinka, a ještě dál velký, oprýskaný a prázdný Ptačinec. Na rovince vyroste jako kdysi Králičí kopec, v jehož útrobách se dřív proháněli „ušáci“. V novém kopci by se mohly nory zvětšit. Děti tak dostanou nový prostor ke hraní. Ptačinec znovu obežene voda a opět se v něm zabydlí exotičtí ptáci. „V plánu je vznik klidové plochy sloužící pro nejrůznější akce, například svatby,“ tvrdí Zatloukal. Napravo od vstupní budovy se obnoví takzvaná Holandská zahrada, kam dnes veřejnost také nesmí. Obnovena má být i kašna se sochou ležícího Neptuna a záhon cibulových rostlin, podle nichž dostala zahrada jméno.
„Za arcibiskupa Kastelkorna se tam pěstoval i chřest. Rádi bychom ho pěstovali znovu,“ tvrdí Zatloukal. V přístupné části před čtvrt kilometru dlouhou kolonádou by měla být obnovena květnice, rekonstrukcí projde rotunda, ale i novější kašny. Jejich „socrealistická“ figurální výzdoba, mezi níž nechybí ani polonahý dělník svírající lomenou hřídel z motoru, tak zůstane zachována. „Zahrada nebude kopií původního stavu. Některé historické zásahy v ní zůstanou,“ vysvětluje Zatloukal. Na prostranstvích v jižní části se znovu vysází několik set ovocných stromů. Obnoví se tak štěpnice, podle které kdysi zahrada nesla poetické jméno Libosad. Úprava, navýšení a osázení jahodami zřejmě čeká oba Jahodové vrchy. Na jejich špičkách ale zřejmě nebudou altánky jako za arcibiskupa Kastelkorna. Jak přesně vypadaly, už totiž není známo, nahradí je tedy zřejmě stromy. Pod kopečky se opět zalesknou hladiny dvou rybníčků, ze kterých jsou už dávno vyschlé mokřady. Uprostřed jižního prostranství vznikne zákoutí pro malou kuželnu pod širým nebem. Vyřeší se tím letité problémy se zásobováním vodních prvků vodou.
Postupně se vymění celkem osm kilometrů stromořadí.
„Lidé mají strach, že zahrady budou vypleněny a znovu vysazeny, že z nich zmizí zvířata, nebo že vstup do nich bude omezen. Nic takového nepřipadá v úvahu. Právě naopak, zpřístupní se mnohem víc prostor, než je dnes,“ upozorňuje Zatloukal.
Podzámecká zahrada: pikniky i bruslení Novou krev do žil dostane i Podzámecká zahrada. Obnovit by se měl celý její vodní režim včetně všech kašen. Doplněny budou stromy, které v minulosti vyvrátily povodně a polámaly vichřice.
Hlavní vstup do zahrady bude z ulice Na Kopečku v místech, kde je dnes pavilon s opicemi a ptactvem. Ten zmizí, aby jej nahradila kopie původní oranžérie, která vyhořela ve čtyřicátých letech minulého století. V ní bude kavárna, toalety, informační centrum s plánem zahrady a shrnutím její historie.
Ptáci ze zrušených klecí poputují do Ptačince v Květné zahradě, opice pak do Pavího dvora, kde je dnes stádo vysoké zvěře. To jediné opustí zahrady úplně. „Z historického hlediska se vysoká zvěř v tomto typu parku nikdy nechovala. To se dělo až posledních padesát let,“ upozorňuje Zatloukal.
Paví dvůr by tak měl být opět zpřístupněn a proměnit se v původní ukázkový malý statek, s historickými druhy ovcí, koz, králíků, slepic, krůt či holubů.
Rekonstrukcí projde i nedaleká umělá jeskyně, kde si ještě někteří pamětníci vybavují živého jezevce či lišku.
„Dnes by tam už tato zvířata žít nemohla. Zvažujeme ale, pro která by toto ,ubytování‘ splňovalo současné normy,“ vysvětluje Zatloukal. Také s Podzámeckou zahradou jsou velké plány, má se víc než dosud otevřít lidem.
Na Dlouhém rybníku se už dnes v létě vozí na loďkách. Napříště by se tam mělo dát v zimě bruslit. Přibudou hrací kouty pro matky s dětmi, na vybraných loukách si lidé budou moci postavit zahradní stan a uspořádat garden párty.
Zahrada se zpřístupní také přímo z Arcibiskupského zámku.
„Je to moderní trend, který dobře funguje třeba ve Francii nebo v Anglii,“ tvrdí Zatloukal. Součástí celého projektu je podle něj i systém ostrahy obou zahrad.
Kroměříž: velmoc historických zahrad Rozpočet na celý projekt obnovy zahrad a zřízení Národního centra zahradní kultury je podle jeho koordinátora Ondřeje Zatloukala 600 milionů korun.
Aby však Unie uvolnila dotace na projekt, musí být pět let po dokončení „udržitelný“. To znamená, že nebude chtít dotace na další provoz. „Zahrady budou muset mít příjmy, které bude možno postavit proti výdajům,“ naznačuje Jana Vohralíková z ministerstva kultury. Podle Zatloukala to ale neznamená, že se začne v Podzámecké zahradě vybírat vstupné, nebo že v Květné zahradě, kde už se vstupné platí, se dramaticky zvýší jeho cena.
„Garantem udržitelnosti projektu jsou jeho partneři od Národního památkového ústavu přes Muzeum umění až po vysokou školu. To všechno jsou příspěvkové organizace státu. Záruku tu tedy v podstatě dává stát,“ tvrdí Zatloukal.
Kastelánka zámku a zahrad Zdeňka Dokoupilová ale jisté obavy má. „Už dnes máme v zahradách nedostatek pracovníků,“ upozorňuje. Zvlášť v Květné zahradě mají přitom přibýt stovky ovocných stromů, které jsou náročné na údržbu i na zpracování ovoce.
Kompletní projekt má být hotov do konce letošního roku.
„Pokud půjde všechno dobře, rekonstrukce se může spustit příští rok a potrvá nejspíš do roku 2013. Peníze na ni je možné čerpat až do roku 2015,“ vysvětluje Zatloukal.
Nově vysazené stromy a zeleň ale samozřejmě porostou mnohem déle.
„Je to běh na dlouhou trať,“ upozorňuje koordinátor projektu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
