MF Dnes: Patnáct míst hluku. Kde jsou?
8.8.2008 | OLOMOUC | MF Dnes | Michal Poláček |
Ekologický právní servis získal od hygieniků místa, kde se smí překračovat hluk. Se začerněnými názvy.
V Olomouckém kraji je patnáct míst u silnic I. třídy, kde je hygieniky povoleno nedodržení hlukových limitů. Patnáct míst, kde by řidiči měli snížit rychlost a rodiny v domech dostat nová okna či fasády.
Zjistit, o které silnice jde, je však poměrně obtížné. Pokusila se o to organizace Ekologický právní servis. Olomoucká hygiena jí však poslala začerněné dokumenty. Jedinou oficiálně známou hlukovou výjimkou tak zůstává silnice III. třídy v Oseku nad Bečvou. Hygienici se brání s tím, že právnímu servisu zaslali přesně to, co po nich žádal.
„Oslovili jsme všechny krajské hygienické stanice v republice, aby nám zaslaly soupis jimi udělených hlukových výjimek,“ říká Pavel Doucha, právník z Ekologického právního servisu. Cílem této organizace bylo zveřejnění všech míst, kde je překročení hlukových limitů hygieniky tolerováno. „Lidé se k těmto informacím běžně nedostanou, hygiena je nezveřejňuje,“ vysvětluje Doucha.
Jak právní servis v Olomouckém kraji dopadl? Konkrétně zjistil jedinou hlukovou výjimku. Silnici III. třídy v Oseku nad Bečvou. A k ní patnáct míst u silnic prvních tříd. Ovšem bezejmenných. „Jde o jakousi paušální výjimku. Také k ní jsme dostali podklady. Bohužel, konkrétní místa, kde je hluk překročen, jsou začerněna. Nemáme tak tušení, kde to je, a lidé se nic nedozví,“ zlobí se Doucha. „Všechny hygienické stanice nám dokumenty dodaly bez začernění, potíže s informacemi jsme měli jen v Olomouckém a Středočeském kraji.“
Olomoučtí hygienici oponují. „Dostali to, o co si požádali,“ reaguje na dotaz o začerněném dokumentu Eva Čehovská z Krajské hygienické stanice v Olomouci. „Chtěli informace týkající se jen jedné silnice, zbytek jsme začernili. Vše jsme konzultovali s našimi právníky, je to v pořádku,“ zdůrazňuje Čehovská.
„Právníci na hygieně jsou mimo,“ soudí Pavel Doucha z právního servisu. „Úřad měl povinnost předat nám informaci o hlukových výjimkách celou, tak, jak je.“
Jediné, co by hygieniky podle právníka Douchy opravňovalo k začernění zbývajících úseků, je ochrana osobnosti, autorského práva či obchodního tajemství. „Ani o jednu z těchto věcí tu nejde,“ konstatuje Doucha.
Ten si myslí, že se zde krajská hygienická stanice dostává do rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. „Je to jen úřednická libovůle, nesmyslný úřednický šiml, strach z toho, aby náhodou neudělali něco špatně. S tím začerněním měli více práce, než kdyby nám ten dokument poslali tak, jak je,“ rozčiluje se Doucha.
A výsledek? Právní servis si podal novou žádost. Dokumenty týkající se hlukových výjimek na silnicích I. tříd v Olomouckém kraji jsou však v současné době na ministerstvu zdravotnictví. „A to jsem právnímu servisu psala, v současné době jim ty informace poskytnout nemůžeme, nemáme k tomu podklady a oni to dobře vědí,“ říká Čehovská. „Největším problémem je to, že lidé pořád nevědí, že žijí v místě, kde je tolerováno překročení hluku,“ říká Pavel Doucha. „Vlastník či provozovatel dané silnice se musí do konce platnosti výjimky postarat o to, aby tam limit překračován nebyl. V Oseku nad Bečvou by se tak mělo stát na konci roku 2009.“
A jak se vlastně snižuje hluk? „Například výměnou oken, úpravou povrchu silnice, snížením rychlosti, novými fasádami,“ vyjmenovává Doucha. „Ovšem, když lidé ani nevědí, že bydlí v místě, kde je tolerováno překročení limitu, netuší, že na tohle mají právo,“ dodává Doucha. Velice často se pak podle něj stává, že výjimka vyprší a nezmění se nic. Silnice zůstává stejně hlučná. „Majitel komunikace si zažádá o další výjimku a jede se dál, aniž by se cokoli změnilo,“ vysvětluje Pavel Doucha.
„Je to jen úřednická libovůle, nesmyslný úřednický šiml, strach z toho, aby náhodou neudělali něco špatně.“ Pavel Doucha.
reklama
Zjistit, o které silnice jde, je však poměrně obtížné. Pokusila se o to organizace Ekologický právní servis. Olomoucká hygiena jí však poslala začerněné dokumenty. Jedinou oficiálně známou hlukovou výjimkou tak zůstává silnice III. třídy v Oseku nad Bečvou. Hygienici se brání s tím, že právnímu servisu zaslali přesně to, co po nich žádal.
„Oslovili jsme všechny krajské hygienické stanice v republice, aby nám zaslaly soupis jimi udělených hlukových výjimek,“ říká Pavel Doucha, právník z Ekologického právního servisu. Cílem této organizace bylo zveřejnění všech míst, kde je překročení hlukových limitů hygieniky tolerováno. „Lidé se k těmto informacím běžně nedostanou, hygiena je nezveřejňuje,“ vysvětluje Doucha.
Jak právní servis v Olomouckém kraji dopadl? Konkrétně zjistil jedinou hlukovou výjimku. Silnici III. třídy v Oseku nad Bečvou. A k ní patnáct míst u silnic prvních tříd. Ovšem bezejmenných. „Jde o jakousi paušální výjimku. Také k ní jsme dostali podklady. Bohužel, konkrétní místa, kde je hluk překročen, jsou začerněna. Nemáme tak tušení, kde to je, a lidé se nic nedozví,“ zlobí se Doucha. „Všechny hygienické stanice nám dokumenty dodaly bez začernění, potíže s informacemi jsme měli jen v Olomouckém a Středočeském kraji.“
Olomoučtí hygienici oponují. „Dostali to, o co si požádali,“ reaguje na dotaz o začerněném dokumentu Eva Čehovská z Krajské hygienické stanice v Olomouci. „Chtěli informace týkající se jen jedné silnice, zbytek jsme začernili. Vše jsme konzultovali s našimi právníky, je to v pořádku,“ zdůrazňuje Čehovská.
„Právníci na hygieně jsou mimo,“ soudí Pavel Doucha z právního servisu. „Úřad měl povinnost předat nám informaci o hlukových výjimkách celou, tak, jak je.“
Jediné, co by hygieniky podle právníka Douchy opravňovalo k začernění zbývajících úseků, je ochrana osobnosti, autorského práva či obchodního tajemství. „Ani o jednu z těchto věcí tu nejde,“ konstatuje Doucha.
Ten si myslí, že se zde krajská hygienická stanice dostává do rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. „Je to jen úřednická libovůle, nesmyslný úřednický šiml, strach z toho, aby náhodou neudělali něco špatně. S tím začerněním měli více práce, než kdyby nám ten dokument poslali tak, jak je,“ rozčiluje se Doucha.
A výsledek? Právní servis si podal novou žádost. Dokumenty týkající se hlukových výjimek na silnicích I. tříd v Olomouckém kraji jsou však v současné době na ministerstvu zdravotnictví. „A to jsem právnímu servisu psala, v současné době jim ty informace poskytnout nemůžeme, nemáme k tomu podklady a oni to dobře vědí,“ říká Čehovská. „Největším problémem je to, že lidé pořád nevědí, že žijí v místě, kde je tolerováno překročení hluku,“ říká Pavel Doucha. „Vlastník či provozovatel dané silnice se musí do konce platnosti výjimky postarat o to, aby tam limit překračován nebyl. V Oseku nad Bečvou by se tak mělo stát na konci roku 2009.“
A jak se vlastně snižuje hluk? „Například výměnou oken, úpravou povrchu silnice, snížením rychlosti, novými fasádami,“ vyjmenovává Doucha. „Ovšem, když lidé ani nevědí, že bydlí v místě, kde je tolerováno překročení limitu, netuší, že na tohle mají právo,“ dodává Doucha. Velice často se pak podle něj stává, že výjimka vyprší a nezmění se nic. Silnice zůstává stejně hlučná. „Majitel komunikace si zažádá o další výjimku a jede se dál, aniž by se cokoli změnilo,“ vysvětluje Pavel Doucha.
„Je to jen úřednická libovůle, nesmyslný úřednický šiml, strach z toho, aby náhodou neudělali něco špatně.“ Pavel Doucha.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
