MF Dnes: Pavlovské elektrárny přilákaly stovky lidí
17.10.2006 | PAVLOV | MF Dnes
Pomalu se prodíráme davem lidí, vystupujeme po krátkých kovových schodech. Před námi se otevírají malá oválná dvířka v ohromném tubusu. Připadáme si, jako když vstupujeme do rakety.
Uvnitř, v prostorách zářících novotou, nasedáme do miniaturního proskleného výtahu. Dlouhých šest minut nás moderní zařízení upevněné na dvou ocelových lanech zvedá do výšky. Vystupujeme v necelých stech metrech. Ještě dva žebříky, proplazit se po břiše pod generátorem a gymnasticky se protáhnout malinkou strojovnou. A jsme ve výšce sto pěti metrů na zemí.
Stojíme na samém vrcholu nejvyšší větrné elektrárny v zemi. Vykukujeme ze střešního okna gondoly, sedící na vrcholu obřího stožáru u Pavlova na Jihlavsku. Prozatím na jediném místě kraje, kde jsou v provozu obří vrtule vyrábějící elektrickou energii. Vrtule se netočí. Když jsou nahoře lidé, musí je obsluha vypnout. „Samozřejmě nás každá minuta odstávky něco stojí. Ale s tím se dnes počítá,“ říká manažer jakosti společnosti KV Venti Ondřej Antal.
Právě v sobotu se pro veřejnost uskutečnil i za pomoci hnutí Duha den otevřených dveří na většině větrných elektráren v republice. Do té pavlovské se podívaly stovky lidí. Tolik jich pořadatelé ani nečekali. Nahoru se lidé ovšem nedostali. Kvůli bezpečnosti si mohli prohlédnout pouze spodní patro ocelového tubusu.
V gondole, sto metrů nad zemí, jsou ovšem nejdůležitější zařízení celé elektrárny. K ohromnému ložisku jsou připojeny tři padesátimetrové listy z epoxidové pryskyřice a uhlíkových vláken. Jejich konce dokáže vítr roztočit až na dvousetkilometrovou rychlost.
Hřídel vrtule je připojena ke generátoru. Ten vyrábí elektřinu, která je silným kabelem vedena pod zem a připojena do sítě. Jedna pavlovská elektrárna má výkon dvou megawatt. „Ročně vyprodukuje elektřinu pro dva tisíce domácností. Obě elektrárny v Pavlově by tedy zásobily malé městečko,“ říká Petr Holub z hnutí Duha.
K tomu, aby se větrná energie přeměňovala na elektrickou optimálně, slouží technologie nazvané OptiSpeed a OptiTip. „Zajišťují rovnoměrný plynulý výkon. Počítač si sám vyhodnocuje údaje o rychlosti a směru větru přenášené z čidel. Motory pak natáčejí gondolu do nejvhodnějšího směru a otáčejí listy vrtule,“ vysvětluje Antal a ukazuje velkou skříň plnou kabelů, procesorů a blikajících diod.
Ale to už zase musíme pomalu dolů, slyšíme přijíždět výtah. Opět se prosoukáme strojovnou, po břiše se proplazíme k žebříku pod generátorem a lezeme do výtahu. Cesta dolů trvá opět šest minut. „Dá se to s jištěním vylézt i po žebříku. To mi nahoru trvá 45 minut,“ vypráví dole návštěvníkům jednatel společnosti KV Venti David Jozefy.
Veřejnost smí z bezpečnostních důvodů jen do spodního patra. V něm je nejzajímavější ovládací počítač celé elektrárny. „Obsluha se k němu může připojit kdekoliv na světě. Je připojen na dispečink, který sídlí, stejně jako dodavatel technologie, v Dánsku,“ překvapuje Jozefy.
Společnost KV Venti provozuje v Pavlově první větrné elektrárny na Vysočině. Ještě do konce roku, nejpozději na počátku roku příštího, by k nim mohly přibýt další dvě se třetinovým výkonem. Jejich základy se už pomalu stavějí.
Výstavba výkonnější elektrárny stojí přibližně 80 milionů korun. „Investice se i s úroky zhruba do osmi let vyplatí,“ vypočítává Jozefy. Dvoumegawattová elektrárna dokáže ročně vyrobit elektřinu až za 16 milionů korun. V Pavlově jsou elektrárny v provozu od letošního léta. Už nyní je ale jednatel společnosti přesvědčen, že by nejvyššího zisku mohl dosáhnout. „Pavlov předčil naše očekávání. Nejen po stránce množství vyrobené elektřiny, ale i z důvodu minimální poruchovosti. Pokud došlo k poruše, byla to drobnost v elektroinstalaci. Větší výpadek jsme ještě neměli,“ spokojeně konstatuje.
Návštěvníci, ač byli někteří zklamáni, že se nedostali až nahoru, byli s prohlídkou spokojeni. Mezi nimi byl i Miroslav Skalník ze Žďáru nad Sázavou. „Můj sen je něco takového vybudovat na Žďársku, a tak jsem chtěl pobrat co nejvíc informací,“ svěřil se při odchodu. „Už jsem se byl podívat v Rakousku, tam byla elektrárna trošku jinak vybavena. Asi jak jde doba dopředu, tak se to všechno zjednodušuje a zmenšuje,“ popsal své pocity.
***
* Pavlovské věže
pětidílná ocelová věž 105 m
osa rotoru ve výšce 105 m
průměr rotoru 90 m
záběrová plocha 6 362 m2
celková výška 150 m
hmotnost věže 231 t
hmotnost gondoly 68 t
hmotnost rotoru 36,3 t
hmotnost listu rotoru 6,2 t
celková hmotnost 335,3 t
základová deska 16 x 16 m
výkon 2 MW
roční výroba 8 mil. kWh
reklama
Stojíme na samém vrcholu nejvyšší větrné elektrárny v zemi. Vykukujeme ze střešního okna gondoly, sedící na vrcholu obřího stožáru u Pavlova na Jihlavsku. Prozatím na jediném místě kraje, kde jsou v provozu obří vrtule vyrábějící elektrickou energii. Vrtule se netočí. Když jsou nahoře lidé, musí je obsluha vypnout. „Samozřejmě nás každá minuta odstávky něco stojí. Ale s tím se dnes počítá,“ říká manažer jakosti společnosti KV Venti Ondřej Antal.
Právě v sobotu se pro veřejnost uskutečnil i za pomoci hnutí Duha den otevřených dveří na většině větrných elektráren v republice. Do té pavlovské se podívaly stovky lidí. Tolik jich pořadatelé ani nečekali. Nahoru se lidé ovšem nedostali. Kvůli bezpečnosti si mohli prohlédnout pouze spodní patro ocelového tubusu.
V gondole, sto metrů nad zemí, jsou ovšem nejdůležitější zařízení celé elektrárny. K ohromnému ložisku jsou připojeny tři padesátimetrové listy z epoxidové pryskyřice a uhlíkových vláken. Jejich konce dokáže vítr roztočit až na dvousetkilometrovou rychlost.
Hřídel vrtule je připojena ke generátoru. Ten vyrábí elektřinu, která je silným kabelem vedena pod zem a připojena do sítě. Jedna pavlovská elektrárna má výkon dvou megawatt. „Ročně vyprodukuje elektřinu pro dva tisíce domácností. Obě elektrárny v Pavlově by tedy zásobily malé městečko,“ říká Petr Holub z hnutí Duha.
K tomu, aby se větrná energie přeměňovala na elektrickou optimálně, slouží technologie nazvané OptiSpeed a OptiTip. „Zajišťují rovnoměrný plynulý výkon. Počítač si sám vyhodnocuje údaje o rychlosti a směru větru přenášené z čidel. Motory pak natáčejí gondolu do nejvhodnějšího směru a otáčejí listy vrtule,“ vysvětluje Antal a ukazuje velkou skříň plnou kabelů, procesorů a blikajících diod.
Ale to už zase musíme pomalu dolů, slyšíme přijíždět výtah. Opět se prosoukáme strojovnou, po břiše se proplazíme k žebříku pod generátorem a lezeme do výtahu. Cesta dolů trvá opět šest minut. „Dá se to s jištěním vylézt i po žebříku. To mi nahoru trvá 45 minut,“ vypráví dole návštěvníkům jednatel společnosti KV Venti David Jozefy.
Veřejnost smí z bezpečnostních důvodů jen do spodního patra. V něm je nejzajímavější ovládací počítač celé elektrárny. „Obsluha se k němu může připojit kdekoliv na světě. Je připojen na dispečink, který sídlí, stejně jako dodavatel technologie, v Dánsku,“ překvapuje Jozefy.
Společnost KV Venti provozuje v Pavlově první větrné elektrárny na Vysočině. Ještě do konce roku, nejpozději na počátku roku příštího, by k nim mohly přibýt další dvě se třetinovým výkonem. Jejich základy se už pomalu stavějí.
Výstavba výkonnější elektrárny stojí přibližně 80 milionů korun. „Investice se i s úroky zhruba do osmi let vyplatí,“ vypočítává Jozefy. Dvoumegawattová elektrárna dokáže ročně vyrobit elektřinu až za 16 milionů korun. V Pavlově jsou elektrárny v provozu od letošního léta. Už nyní je ale jednatel společnosti přesvědčen, že by nejvyššího zisku mohl dosáhnout. „Pavlov předčil naše očekávání. Nejen po stránce množství vyrobené elektřiny, ale i z důvodu minimální poruchovosti. Pokud došlo k poruše, byla to drobnost v elektroinstalaci. Větší výpadek jsme ještě neměli,“ spokojeně konstatuje.
Návštěvníci, ač byli někteří zklamáni, že se nedostali až nahoru, byli s prohlídkou spokojeni. Mezi nimi byl i Miroslav Skalník ze Žďáru nad Sázavou. „Můj sen je něco takového vybudovat na Žďársku, a tak jsem chtěl pobrat co nejvíc informací,“ svěřil se při odchodu. „Už jsem se byl podívat v Rakousku, tam byla elektrárna trošku jinak vybavena. Asi jak jde doba dopředu, tak se to všechno zjednodušuje a zmenšuje,“ popsal své pocity.
***
* Pavlovské věže
pětidílná ocelová věž 105 m
osa rotoru ve výšce 105 m
průměr rotoru 90 m
záběrová plocha 6 362 m2
celková výška 150 m
hmotnost věže 231 t
hmotnost gondoly 68 t
hmotnost rotoru 36,3 t
hmotnost listu rotoru 6,2 t
celková hmotnost 335,3 t
základová deska 16 x 16 m
výkon 2 MW
roční výroba 8 mil. kWh
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
