MF Dnes: Peněz na ekologii města moc nedají
23.4.2004 | STŘEDNÍ MORAVA | MF Dnes | Petra Jurčová, Michal Šverdík |
Ekologové z Hnutí Duha včera odjeli na Svatý Kopeček, aby ve zdejších zdecimovaných lesích vysázeli alespoň pár mladých stromků. Byla to jedna z mála zcela konkrétních akcí ke včerejšímu Dni Země v Olomouckém kraji.
Představitelé obcí a měst vesměs tvrdí, že na životní prostředí a ekologické projekty dávají v rámci svých omezených rozpočtů dostatek peněz. Na druhé straně většina radnic v kraji podporuje výstavby všelijakých super, hyper či hobbymarketů nebo aquaparků, které rozhodně k dobrému životnímu prostředí nepřispívají. Jde o obří centra, kam denně přijíždějí stovky aut, které zamořují vzduch. Hygienici se podobné deficity snaží dohonit tím, že neustále zpřísňují normy a předpisy, a podle lékařů se tak zejména z dětí stávají choulostivé bytosti náchylné k nejrůznějším alergiím a nemocem.
„Obecně platí, že projekty na ochranu přírody jsou jakýmsi luxusem, který si mohou dovolit ekonomicky prosperující státy a města. Proto se obávám, že budoucnost víc peněz pro ekologické projekty nepřinese,“ připustil Michal Bartoš z olomouckého Střediska ekologické výchovy Sluňákov.
Granty od magistrátu
Radnice v Olomouci například na granty z oblasti životního prostředí vyčlenila směšně malou částku čtyři sta tisíc korun. Peníze dostali například rybáři nebo ekologové, kteří chtějí do Olomouce vrátit raky. „Myslím si, že ve srovnání s jinými městy je na tom Olomouc dobře. Ekologové si myslí, že těch prostředků by mělo být daleko více. Já nemám žádnou statistiku, ale v Olomouci je řada projektů, které vedení města výrazně podporuje,“ připomněl ale Michal Bartoš.
Olomouci pomůže i kanalizace či čistírna vod
Životnímu prostředí totiž prospívá například i kanalizace nebo čističky odpadních vod. A v těchto případech jde mnohdy o stamilionové sumy. Například olomouckou čističku odpadních vod čeká kvůli přísnějším normám v nejbližších letech náročná modernizace, která bude stát přibližně pětasedmdesát milionů korun. „Zpřísněné normy jsou pro životní prostředí jednoznačně prospěšné. Zlepší se tak kvalita vody v řekách,“ uvedl náměstek olomouckého primátora Miroslav Petřík.
Radnice kromě toho hodlá postavit kanalizace ve Slavoníně a Nemilanech a opravit sběrače v Hejčíně, Neředíně, Bělidlech a ve Chválkovicích. Cena vody se nezmění.
Prostějov má Fond zeleně
Město Prostějov zase na podporu ekologických projektů zřídilo Fond zeleně. Putují do něj peníze, které radnice vybere od lidí za zábor veřejné zeleně v majetku města.
„Město Prostějov však podporuje ekologické aktivity také formou veřejných finančních podpor. V tomto roce přispělo například na zhotovení videopořadu Přírodní park Velký Kosíř nebo na činnost Ekocentra Českého svazu ochránců přírody,“ uvedla mluvčí prostějovské radnice Jaroslava Tatarkovičová.
Zdravé město
Kromě toho je Prostějov již několikátým rokem jedním z takzvaných Zdravých měst. „Cílem projektu je nevyčerpat přírodní zdroje, které jsme dostali k dispozici. Chceme myslet i na budoucí generace,“ řekla koordinátorka projektu Petra Vysloužilová. „Zdravé město“ podle ní učí lidi mezi sebou komunikovat tak, aby byli ochotni udělat něco navíc i pro ostatní. A to v mnoha oblastech - ve výchově, vzdělávání, sportu, ekologii i dopravě. „Město by se mělo snažit skloubit přání občanů se svým strategickým plánem. To je to, o co všichni usilujeme,“ podotkla Vysloužilová.
Úklidy parků
Prostějov se však připojuje i k řadě celostátních kampaní, jako je v této době Den Země. Díky organizátorům z Českého svazu ochránců přírody a finanční podpoře města se mohli lidé již dvakrát zapojit do úklidu místního lesoparku Hloučela. Ke Dni Země připravuje také dopolední akce na náměstí TGM a kromě toho organizuje sběr vršků z PET lahví, z nichž by měla vzniknout lavička u nově vysazených stromů před Základní školou Melantrichova.
Přerov: podpora spolků
Na rozdíl od Prostějova Přerov nemá žádný fond na podporu ekologických projektů, a dokonce ani ke Dni Země žádné akce nepořádá.
„Ekologii podporujeme jen pomocí grantů, přičemž nemáme vyčleněnou žádnou částku. Ale i tak jsme letos v podstatě žádné žádosti neobdrželi,“ popsal vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Přerově Pavel Juliš.
Městský grant přesto letos podle něj obdrží Moravský ornitologický spolek či včelaři, kteří dlouhodobě pracují s mládeží. „Ročně spolky podpoříme řádově desítkami tisíc korun,“ poznamenal Juliš.
Teprve od příštího roku se město Přerov zapojí do krajského programu environmentálního vzdělávání a výchovy. „My bychom měli tento rok zpracovat konkrétní místní program. Oslovili jsme už školy, které by se do toho mohly zapojit,“ řekl Juliš a dodal, že prostřednictvím programu by město chtělo podporovat konkrétní aktivity. „Například dost si slibujeme od rozšíření biologické stanice,“ vysvětlil Juliš.
Litovel: Obnova rybníka
Jeho kolega z Litovle připustil, že peněz je málo. „Co se týče životního prostředí, ne vždy je tolik peněz, kolik bychom potřebovali. Ale myslím si, že v rámci možností město dává peněz dost,“ řekl šéf odboru životního prostředí na litovelské radnici Leonard Machala. Radnice revitalizovala místní rybník, plánuje výstavbu sběrných dvorů a rekonstrukce parků. Výstavba kanalizací loni a letos přišla na dvě stě milionů.
Šternberk: Výsadba alejí
Žádný zvláštní fond na ekologické projekty nemá ani Šternberk, jednotlivé akce tak hradí přímo z rozpočtu a snaží se získat dotace. „Největší investice v poslední době byla revitalizace parku. Nyní se provádí výsadba alejí v různých částech města a na řadu přijde i třetí etapa výstavby kanalizace v oblasti Rýmařovského kopce, která pokryje velkou část města,“ vypočítala akce mluvčí šternberské radnice Martina Horáková.
***
Jaká je podpora?
* Olomoucký magistrát rozděluje granty - na životní prostředí letos dá pouze 400 tisíc korun
* Prostějov má Fond zeleně (z peněz za zábor veřejné zeleně v majetku města)
* Další města například obnovují rybníky, upravují parky či vysazují aleje
reklama
„Obecně platí, že projekty na ochranu přírody jsou jakýmsi luxusem, který si mohou dovolit ekonomicky prosperující státy a města. Proto se obávám, že budoucnost víc peněz pro ekologické projekty nepřinese,“ připustil Michal Bartoš z olomouckého Střediska ekologické výchovy Sluňákov.
Granty od magistrátu
Radnice v Olomouci například na granty z oblasti životního prostředí vyčlenila směšně malou částku čtyři sta tisíc korun. Peníze dostali například rybáři nebo ekologové, kteří chtějí do Olomouce vrátit raky. „Myslím si, že ve srovnání s jinými městy je na tom Olomouc dobře. Ekologové si myslí, že těch prostředků by mělo být daleko více. Já nemám žádnou statistiku, ale v Olomouci je řada projektů, které vedení města výrazně podporuje,“ připomněl ale Michal Bartoš.
Olomouci pomůže i kanalizace či čistírna vod
Životnímu prostředí totiž prospívá například i kanalizace nebo čističky odpadních vod. A v těchto případech jde mnohdy o stamilionové sumy. Například olomouckou čističku odpadních vod čeká kvůli přísnějším normám v nejbližších letech náročná modernizace, která bude stát přibližně pětasedmdesát milionů korun. „Zpřísněné normy jsou pro životní prostředí jednoznačně prospěšné. Zlepší se tak kvalita vody v řekách,“ uvedl náměstek olomouckého primátora Miroslav Petřík.
Radnice kromě toho hodlá postavit kanalizace ve Slavoníně a Nemilanech a opravit sběrače v Hejčíně, Neředíně, Bělidlech a ve Chválkovicích. Cena vody se nezmění.
Prostějov má Fond zeleně
Město Prostějov zase na podporu ekologických projektů zřídilo Fond zeleně. Putují do něj peníze, které radnice vybere od lidí za zábor veřejné zeleně v majetku města.
„Město Prostějov však podporuje ekologické aktivity také formou veřejných finančních podpor. V tomto roce přispělo například na zhotovení videopořadu Přírodní park Velký Kosíř nebo na činnost Ekocentra Českého svazu ochránců přírody,“ uvedla mluvčí prostějovské radnice Jaroslava Tatarkovičová.
Zdravé město
Kromě toho je Prostějov již několikátým rokem jedním z takzvaných Zdravých měst. „Cílem projektu je nevyčerpat přírodní zdroje, které jsme dostali k dispozici. Chceme myslet i na budoucí generace,“ řekla koordinátorka projektu Petra Vysloužilová. „Zdravé město“ podle ní učí lidi mezi sebou komunikovat tak, aby byli ochotni udělat něco navíc i pro ostatní. A to v mnoha oblastech - ve výchově, vzdělávání, sportu, ekologii i dopravě. „Město by se mělo snažit skloubit přání občanů se svým strategickým plánem. To je to, o co všichni usilujeme,“ podotkla Vysloužilová.
Úklidy parků
Prostějov se však připojuje i k řadě celostátních kampaní, jako je v této době Den Země. Díky organizátorům z Českého svazu ochránců přírody a finanční podpoře města se mohli lidé již dvakrát zapojit do úklidu místního lesoparku Hloučela. Ke Dni Země připravuje také dopolední akce na náměstí TGM a kromě toho organizuje sběr vršků z PET lahví, z nichž by měla vzniknout lavička u nově vysazených stromů před Základní školou Melantrichova.
Přerov: podpora spolků
Na rozdíl od Prostějova Přerov nemá žádný fond na podporu ekologických projektů, a dokonce ani ke Dni Země žádné akce nepořádá.
„Ekologii podporujeme jen pomocí grantů, přičemž nemáme vyčleněnou žádnou částku. Ale i tak jsme letos v podstatě žádné žádosti neobdrželi,“ popsal vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Přerově Pavel Juliš.
Městský grant přesto letos podle něj obdrží Moravský ornitologický spolek či včelaři, kteří dlouhodobě pracují s mládeží. „Ročně spolky podpoříme řádově desítkami tisíc korun,“ poznamenal Juliš.
Teprve od příštího roku se město Přerov zapojí do krajského programu environmentálního vzdělávání a výchovy. „My bychom měli tento rok zpracovat konkrétní místní program. Oslovili jsme už školy, které by se do toho mohly zapojit,“ řekl Juliš a dodal, že prostřednictvím programu by město chtělo podporovat konkrétní aktivity. „Například dost si slibujeme od rozšíření biologické stanice,“ vysvětlil Juliš.
Litovel: Obnova rybníka
Jeho kolega z Litovle připustil, že peněz je málo. „Co se týče životního prostředí, ne vždy je tolik peněz, kolik bychom potřebovali. Ale myslím si, že v rámci možností město dává peněz dost,“ řekl šéf odboru životního prostředí na litovelské radnici Leonard Machala. Radnice revitalizovala místní rybník, plánuje výstavbu sběrných dvorů a rekonstrukce parků. Výstavba kanalizací loni a letos přišla na dvě stě milionů.
Šternberk: Výsadba alejí
Žádný zvláštní fond na ekologické projekty nemá ani Šternberk, jednotlivé akce tak hradí přímo z rozpočtu a snaží se získat dotace. „Největší investice v poslední době byla revitalizace parku. Nyní se provádí výsadba alejí v různých částech města a na řadu přijde i třetí etapa výstavby kanalizace v oblasti Rýmařovského kopce, která pokryje velkou část města,“ vypočítala akce mluvčí šternberské radnice Martina Horáková.
***
Jaká je podpora?
* Olomoucký magistrát rozděluje granty - na životní prostředí letos dá pouze 400 tisíc korun
* Prostějov má Fond zeleně (z peněz za zábor veřejné zeleně v majetku města)
* Další města například obnovují rybníky, upravují parky či vysazují aleje
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
