MF Dnes: Pěstování bez chemie nekvete
11.2.2008 | BRNO | MF Dnes | Helena Vaculová |
Zemědělství bez chemie se na jižní Moravě zatím moc nedaří. Biofarem je tady dokonce mnohem méně než v jiných krajích. Třeba Jihočeši jich mají dvakrát více. Vyplývá to z přehledu ministerstva zemědělství. Ekologicky v Česku hospodaří již 1318 farem a v posledním roce jich dokonce přibyly čtyři stovky.
Na jižní Moravě, která patří k nejvýznamnějším zemědělským oblastem v zemi, je jich však jen 77. „Je to tím, že se zde daří konvenčnímu zemědělství,“ soudí Tom Václavík, brněnský poradce pro ekozemědělství a biopotraviny. „Na rozdíl od Libereckého, Karlovarského, Zlínského a dalších krajů, které mají více podhorských oblastí. Mají tam víc luk a pastvin a ekologické hospodaření, zejména pastevectví, je pro tamní zemědělce jednodušší a výhodnější,“ dodal.
Kraj má mnohem větší podíl orné půdy a na té se podle něho zemědělcům ekologicky moc hospodařit nechce. „Je to složitější, náročnější a chvíli to trvá, než se to naučí. Zemědělcům se touto cestou ani jít nechce, je to národ svéhlavý a velmi konzervativní,“ říká Tom Václavík.
„Za to, že je v kraji málo biofarem, může dotační politika státu,“ soudí Josef Abrle z Pavlova. „Stát podporuje hlavně udržování travnatých porostů v podhorských oblastech a v tom je ten problém,“ dodal.
Jejich rodinné vinařství přesto už čtrnáct let vyrábí biovíno. „Neděláme to ovšem s vidinou nějaké dotace, ale protože je nám tato myšlenka blízká,“ říká vinař.
Zatímco v zahraničí jsou lidé ochotni platit za biopotraviny a bioprodukty více, u nás to zatím moc nefunguje a i to hodně komplikuje život biofarmám. „Cenový rozdíl mezi biovínem a konvenčním vínem není. Kdybychom za něj chtěli více, neprodali bychom ho. U vína je to obzvlášť markantní, protože vína je na trhu hodně,“ uvedl Josef Abrle.
Mnoho lidí však zatím není ochotno připlatit si ani za biobrambory. „Nemůžeme příliš cenu zvednout, lidé by si je nekoupili. Náklady na jejich pěstování máme přitom vyšší, protože je můžeme ošetřovat jen schválenými šetrnějšími ekologickými přípravky,“ uvedl Jaroslav Žďárský z Březí, který již patnáct let pěstuje ekologické brambory.
Na jižní Moravě platí i to co jinde, že Češi ještě biopotraviny nedocenili. „Nevěnují pozornost tomu, co jedí, a nehledí na to, jak jsou potraviny kvalitní,“ říká Tomáš Mitáček, jednatel společnosti Sluneční brána, která se stala jednou z nejvýznamnějších ekofarem v zemi. „Je to trochu zvláštní, protože když si lidé kupují auto, chtějí, aby kvůli bezpečnosti mělo airbagy a další výbavu, ale co svědčí a nesvědčí jejich útrobám, už neřeší,“ dodal.
Jižní Morava má nejen málo biofarem, ale biofarmáři navíc hospodaří na poměrně malé rozloze. Zatímco v jižních Čechách se ekologicky hospodaří na 42 447 hektarech, na jižní Moravě je to jen 7550 hektarů. Ato není dobré i pro její krajinu a životní prostředí vůbec.
„Všude jsou tady lány, kterým nedohlédnete na konec. Navíc se na mnohých pěstuje kukuřice mnoho let po sobě. V sousedním Dolním Rakousku je biofarem pět tisíc a krajina vypadá úplně jinak, je pestřejší a zdravější. Pole jsou mnohem menší, oddělují je meze a svědčí to i živočichům,“ říká Tom Václavík.
Podle něho má ekologické zemědělství vliv i na kvalitu půdy. „Pokud se do ní dávají jen chemická hnojiva, nemá dost humusu a mnohem více jí hrozí větrná i vodní eroze,“ dodal.
***
* Biofarmy v krajích
Jihočeský 170
Zlínský 150
Plzeňský 119
Karlovarský 119
Olomoucký 118
Moravskoslezský 107
Liberecký 102
Ústecký 98
Královéhradecký 84
Jihomoravský 77
Vysočina 63
Středočeský 55
Pardubický 46
Praha 8
Celkem 1318
Bioprodukt je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, osiva a sadby a dalších výrobků, na niž bylo vydáno osvědčení. Může to být zelenina, ovoce, obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné a aromatické rostliny, syrové mléko, vejce nebo živá zvířata.
reklama
Kraj má mnohem větší podíl orné půdy a na té se podle něho zemědělcům ekologicky moc hospodařit nechce. „Je to složitější, náročnější a chvíli to trvá, než se to naučí. Zemědělcům se touto cestou ani jít nechce, je to národ svéhlavý a velmi konzervativní,“ říká Tom Václavík.
„Za to, že je v kraji málo biofarem, může dotační politika státu,“ soudí Josef Abrle z Pavlova. „Stát podporuje hlavně udržování travnatých porostů v podhorských oblastech a v tom je ten problém,“ dodal.
Jejich rodinné vinařství přesto už čtrnáct let vyrábí biovíno. „Neděláme to ovšem s vidinou nějaké dotace, ale protože je nám tato myšlenka blízká,“ říká vinař.
Zatímco v zahraničí jsou lidé ochotni platit za biopotraviny a bioprodukty více, u nás to zatím moc nefunguje a i to hodně komplikuje život biofarmám. „Cenový rozdíl mezi biovínem a konvenčním vínem není. Kdybychom za něj chtěli více, neprodali bychom ho. U vína je to obzvlášť markantní, protože vína je na trhu hodně,“ uvedl Josef Abrle.
Mnoho lidí však zatím není ochotno připlatit si ani za biobrambory. „Nemůžeme příliš cenu zvednout, lidé by si je nekoupili. Náklady na jejich pěstování máme přitom vyšší, protože je můžeme ošetřovat jen schválenými šetrnějšími ekologickými přípravky,“ uvedl Jaroslav Žďárský z Březí, který již patnáct let pěstuje ekologické brambory.
Na jižní Moravě platí i to co jinde, že Češi ještě biopotraviny nedocenili. „Nevěnují pozornost tomu, co jedí, a nehledí na to, jak jsou potraviny kvalitní,“ říká Tomáš Mitáček, jednatel společnosti Sluneční brána, která se stala jednou z nejvýznamnějších ekofarem v zemi. „Je to trochu zvláštní, protože když si lidé kupují auto, chtějí, aby kvůli bezpečnosti mělo airbagy a další výbavu, ale co svědčí a nesvědčí jejich útrobám, už neřeší,“ dodal.
Jižní Morava má nejen málo biofarem, ale biofarmáři navíc hospodaří na poměrně malé rozloze. Zatímco v jižních Čechách se ekologicky hospodaří na 42 447 hektarech, na jižní Moravě je to jen 7550 hektarů. Ato není dobré i pro její krajinu a životní prostředí vůbec.
„Všude jsou tady lány, kterým nedohlédnete na konec. Navíc se na mnohých pěstuje kukuřice mnoho let po sobě. V sousedním Dolním Rakousku je biofarem pět tisíc a krajina vypadá úplně jinak, je pestřejší a zdravější. Pole jsou mnohem menší, oddělují je meze a svědčí to i živočichům,“ říká Tom Václavík.
Podle něho má ekologické zemědělství vliv i na kvalitu půdy. „Pokud se do ní dávají jen chemická hnojiva, nemá dost humusu a mnohem více jí hrozí větrná i vodní eroze,“ dodal.
***
* Biofarmy v krajích
Jihočeský 170
Zlínský 150
Plzeňský 119
Karlovarský 119
Olomoucký 118
Moravskoslezský 107
Liberecký 102
Ústecký 98
Královéhradecký 84
Jihomoravský 77
Vysočina 63
Středočeský 55
Pardubický 46
Praha 8
Celkem 1318
Bioprodukt je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, osiva a sadby a dalších výrobků, na niž bylo vydáno osvědčení. Může to být zelenina, ovoce, obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné a aromatické rostliny, syrové mléko, vejce nebo živá zvířata.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
