Ižurnál: Petici za záchranu kamzíka podepsalo 25 tisíc lidí. Převezmou ji poslanci
23.11.2010 | OSTRAVA | Ižurnál | Martin Knitl |
Pětadvacet tisíc lidí podepsalo petici, která chce zachránit populaci horského kamzíka v Jeseníkách. Organizátoři sbírali podpisy v celé republice a dnes je předají politikům v parlamentu. Centrem boje o kamzíky se stala, možná trochu překvapivě, Ostrava. Právě tady vzniklo sdružení, kterému se nelíbí plány ochránců přírody na postupnou regulaci této zvěře.
„Škoda každého druhu. Květiny vyrostou, ale kamzíci, když se jednou odstřelí, tak už nebudou,“ podotýká jeden o obyvatel Ostravy. A podobné názory uslyšíte ve městě často, i když je to do Jeseníků více než hodina autem.
Když se vloni začaly sbírat podpisy, málokdo věřil, že jich bude pětadvacet tisíc. Mezi takovými optimisty nebyl ani organizátor petice Zdeněk Pavlíček.
„Na úkor některých jiných bylinek a kytiček vybít v Jeseníkách zdravou populaci tvora, který tam je téměř sto let? Nikdo nebude popotahován, jestliže se za deset let zjistí, že to byla chyba. Tak jen někdo pokrčí rameny a řekne: ‚No jo, no to se stává‘,“ varuje Pavlíček.
Tento poměrně jednoduchý pohled na věc rozpoutal velkou debatu i v těch nejodbornějších kruzích. Kamzíci byli vysazeni v Jeseníkách zhruba před sto lety. A mravenčí práci nemůže zhatit nějaké razítko, říkají jedni.
Ti druzí, jako třeba ostravský zoolog Jiří Novák, spíše celý tento rozruch nechápou. „Řekl bych, že pro ochranu přírody je český kamzík nedůležitý, nepodstatný,“ podotkl Novák.
Co je tedy důležitější? Kamzík, který je schopen zničit vzácné druhy květin, nebo naopak tyto květiny, což by mohl vést k regulaci počtu kamzíků?
reklama
Když se vloni začaly sbírat podpisy, málokdo věřil, že jich bude pětadvacet tisíc. Mezi takovými optimisty nebyl ani organizátor petice Zdeněk Pavlíček.
„Na úkor některých jiných bylinek a kytiček vybít v Jeseníkách zdravou populaci tvora, který tam je téměř sto let? Nikdo nebude popotahován, jestliže se za deset let zjistí, že to byla chyba. Tak jen někdo pokrčí rameny a řekne: ‚No jo, no to se stává‘,“ varuje Pavlíček.
Tento poměrně jednoduchý pohled na věc rozpoutal velkou debatu i v těch nejodbornějších kruzích. Kamzíci byli vysazeni v Jeseníkách zhruba před sto lety. A mravenčí práci nemůže zhatit nějaké razítko, říkají jedni.
Ti druzí, jako třeba ostravský zoolog Jiří Novák, spíše celý tento rozruch nechápou. „Řekl bych, že pro ochranu přírody je český kamzík nedůležitý, nepodstatný,“ podotkl Novák.
Co je tedy důležitější? Kamzík, který je schopen zničit vzácné druhy květin, nebo naopak tyto květiny, což by mohl vést k regulaci počtu kamzíků?
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
