Právo: Plány nové čističky už mají svou podobu
8.4.2004 | PRAHA | Právo | Tereza Čapková |
Pražští radní po dlouhém projednávání variant nové čistírny odpadních vod zvolili nejlevnější, ale nejsložitější variantu. Za chodu se zrekonstruuje stávající čistírna odpadních vod na Císařském ostrově. Město zaplatí za čističku 15 miliard.
Podle radního Miloše Gregara (ODS) je varianta ostrova výsledkem složitých analýz. Gregar poznamenal, že vychází z dlouholetých prací, které zhodnocovaly, co Praha potřebuje.
"Věnovali jsme tomu velkou pozornost. Čistička odpadních vod se dotýká každého Pražana. Voda a její čištění je to nejdůležitější, co město přináší," sdělil radní. Podle náměstka primátora Jiřího Paroubka (ČSSD) měla Praha připravené dvě varianty. Jedna z variant počítala se zakoupením pozemku v Klecanech, kde by vyrostla úplně nová čistírna, její chybou podle Paroubka byla vysoká cena. Město by za čistírnu zaplatilo 30 miliard korun. Druhá, již schválená varianta, pracovala s modelem rekonstrukce stávající čistírny odpadních vod.
Podzemní čistírna
"Zvažovali jsme veškeré varianty," podotkl Gregar. Poznamenal, že se uvažovalo hlavně o vymístění čistírny z města. "Zvažovalo se několik míst, například Hostín nebo Klecany. Uvažovalo se také o podzemní variantě v Čimickém masivu," přiblížil několik variant Gregar. Dále dodal, že se musela zvažovat i dopravní obslužnost, například pomocí lodní dopravy. Svou roli v rozhodování radních hrála také schopnost likvidace kalů, provozní náklady a vývoj cen u stočného. "Rozhodli jsme se pro zachování čistírny na Císařském ostrově. Důležité je její zapojení do přírodního prostředí v Praze 6 a v Praze 8," sdělil Gregar a dodal, že se při stavbě bude volit citlivější přístup. Návrhy různých variant čistírny posuzovali podle Gregara i odborníci ze zahraničí.
Budeme mineralizovat
Nové bude podle radního Gregara zpracovávání kalů. "Pracujeme s variantou mineralizace odpadu a se zachováním nebo přebudováním kalové koncovky. Nejsou to ale jediné možnosti," sdělil Gregar.
Důležité je také podle Gregara a Paroubka financování celého projektu. "Chceme žádat dotaci z kohezních fondů Evropské unie. Druhou variantou je otázka účasti státu, například ministerstva zemědělství nebo životního prostředí," přiblížil Gregar. Náměstek primátora Jiří Paroubek k financování dodal, že je možná i spolupráce soukromých investorů.
Podle radních se bude město potýkat se souběhem stavby a provozu čistírny. Harmonogram prací je podle radních naplánován přibližně do roku 2014.
reklama
"Věnovali jsme tomu velkou pozornost. Čistička odpadních vod se dotýká každého Pražana. Voda a její čištění je to nejdůležitější, co město přináší," sdělil radní. Podle náměstka primátora Jiřího Paroubka (ČSSD) měla Praha připravené dvě varianty. Jedna z variant počítala se zakoupením pozemku v Klecanech, kde by vyrostla úplně nová čistírna, její chybou podle Paroubka byla vysoká cena. Město by za čistírnu zaplatilo 30 miliard korun. Druhá, již schválená varianta, pracovala s modelem rekonstrukce stávající čistírny odpadních vod.
Podzemní čistírna
"Zvažovali jsme veškeré varianty," podotkl Gregar. Poznamenal, že se uvažovalo hlavně o vymístění čistírny z města. "Zvažovalo se několik míst, například Hostín nebo Klecany. Uvažovalo se také o podzemní variantě v Čimickém masivu," přiblížil několik variant Gregar. Dále dodal, že se musela zvažovat i dopravní obslužnost, například pomocí lodní dopravy. Svou roli v rozhodování radních hrála také schopnost likvidace kalů, provozní náklady a vývoj cen u stočného. "Rozhodli jsme se pro zachování čistírny na Císařském ostrově. Důležité je její zapojení do přírodního prostředí v Praze 6 a v Praze 8," sdělil Gregar a dodal, že se při stavbě bude volit citlivější přístup. Návrhy různých variant čistírny posuzovali podle Gregara i odborníci ze zahraničí.
Budeme mineralizovat
Nové bude podle radního Gregara zpracovávání kalů. "Pracujeme s variantou mineralizace odpadu a se zachováním nebo přebudováním kalové koncovky. Nejsou to ale jediné možnosti," sdělil Gregar.
Důležité je také podle Gregara a Paroubka financování celého projektu. "Chceme žádat dotaci z kohezních fondů Evropské unie. Druhou variantou je otázka účasti státu, například ministerstva zemědělství nebo životního prostředí," přiblížil Gregar. Náměstek primátora Jiří Paroubek k financování dodal, že je možná i spolupráce soukromých investorů.
Podle radních se bude město potýkat se souběhem stavby a provozu čistírny. Harmonogram prací je podle radních naplánován přibližně do roku 2014.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
