Právo: Plzeň se bojí z umělého zvyšování pozemků nad hranici stoleté vody
7.2.2007 | PLZEŇ | Právo | Ivan Blažek |
Plzeňská radnice nechá prověřit, co se stane, když si majitelé pozemků v takzvaném pasivním povodňovém pásmu - tam patří třeba většina městské části Roudná, začnou navyšovat své pozemky nad hranici stoleté vody. První žádost o podobnou úpravu se již objevila a město má obavy, aby nepřibyla řada dalších. Zatím totiž nikdo neví, jak by se toto umělé navyšování terénu mohlo projevit při povodních a zda by nezhoršilo situaci v jiných částech krajské metropole.
„Necháme vypracovat nový povodňový model pro situaci, že se všechny pozemky, které nyní leží v pasivním povodňovém pásmu, dostanou nad hranici stoleté vody,“ řekl Právu technický náměstek plzeňského primátora Jiří Uhlík (ODS). Počítačová simulace bude podle něj stát statisíce korun a měla by být hotová zhruba do července. „Může se ukázat, že navýšení pozemků nebude mít žádný vliv a pak nebudeme mít problém s povolováním zmíněných úprav,“ podotkl Uhlík. Pokud se naopak prokáže negativní dopad zvedání terénu, budou mít majitelé dotčených pozemků zřejmě smůlu.
„Buď navyšování pozemků nad hranici stoleté vody znemožní příslušná úprava územního plánu, což by byla jistota, anebo bude město k těmto žádostem vydávat nesouhlasná stanoviska. Ta by však mohla překonat případná odvolání ke krajskému úřadu,“ sdělil Uhlík.
Zatím jediná žádost se týkala pozemků bývalého zahradnictví u ulice Na Roudné ležících v sousedství tamního sportovního areálu - vlastník požadoval jejich navýšení o třicet centimetrů nad úroveň stoleté vody. Město už vydalo souhlasné stanovisko.
„Je tam čerstvě vydané územní rozhodnutí, ale je možné, že se někdo odvolá. Přišlo nám asi třicet připomínek,“ upozornil vedoucí stavebně správního odboru plzeňského magistrátu Jiří Balihar.
V plzeňských pasivních povodňových zónách - jejich hranice odpovídají dosahu stoleté vody, povodeň v nich však nemá takovou sílu jako v aktivních pásmech podél řek - se od ledna 2005 nesmělo stavět. Stavební uzávěra padla až s inovací obecní vyhlášky loni na podzim.
reklama
„Buď navyšování pozemků nad hranici stoleté vody znemožní příslušná úprava územního plánu, což by byla jistota, anebo bude město k těmto žádostem vydávat nesouhlasná stanoviska. Ta by však mohla překonat případná odvolání ke krajskému úřadu,“ sdělil Uhlík.
Zatím jediná žádost se týkala pozemků bývalého zahradnictví u ulice Na Roudné ležících v sousedství tamního sportovního areálu - vlastník požadoval jejich navýšení o třicet centimetrů nad úroveň stoleté vody. Město už vydalo souhlasné stanovisko.
„Je tam čerstvě vydané územní rozhodnutí, ale je možné, že se někdo odvolá. Přišlo nám asi třicet připomínek,“ upozornil vedoucí stavebně správního odboru plzeňského magistrátu Jiří Balihar.
V plzeňských pasivních povodňových zónách - jejich hranice odpovídají dosahu stoleté vody, povodeň v nich však nemá takovou sílu jako v aktivních pásmech podél řek - se od ledna 2005 nesmělo stavět. Stavební uzávěra padla až s inovací obecní vyhlášky loni na podzim.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
