Právo: Plzeňskou kanalizaci stavějí na nohy evropské peníze

Peníze z fondů Evropské unie plzeňské radnici nesmrdí, i když zatím směřují na nepříliš voňavé investice. Jen na opravě povodněmi poničených plynojemů ve zdejší čističce odpadních vod se Unie podílela téměř devíti milióny, tedy 85 procenty nákladů. "Dalších padesát miliónů jsme získali na obnovu záplavami poškozené kanalizační sítě. Rekonstrukce poničených řadů na Roudné a v centru města tak bude hotova snad ještě do konce listopadu," připomněl náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous (ODS). O zdaleka největší částce - 1,2 miliardy korun chce město získat na rozvoj vodárenské infrastruktury, například na úslavský kanalizační sběrač - zatím ale Brusel nerozhodl. "Příští týden budeme jednat se členy Evropské komise, pak by se měla situace vyjasnit," řekl Právu náměstek Státního fondu životního prostředí Milan Podsedníček. Zmíněným dokončením opravy plynojemů, které jsou nezbytné k chodu čističky, město ušetří třicet tisíc korun denně - tolik stálo zajištění jejich provizorního provozu. "Jeden ze dvou zdejších plynojemů povodeň ze srpna roku 2002 poškodila, druhý zcela zničila. Museli jsme provést jeho demolici a nahradit ho jiným," podotkl Josef Rubáš z firmy, která rekonstrukci zajišťovala. "Zvolili jsme moderní řešení. Nový plynojem je celotextilní, což mimo jiné znamená, že je zcela bezpečný a neměla by ho ohrozit ani případná další katastrofální povodeň. Dá se totiž velice rychle vypustit a demontovat," vysvětlil Rubáš. Plynojemy zachycují bioplyn vznikající v čističce a ta jej navíc dále zpracovává. Podle ředitele čističky Ludvíka Nesnídala se plyn využívá na výrobu tepla a elektřiny. "Dokážeme si tak sami zajistit dvě třetiny naší spotřeby elektrického proudu," doplnil Nesnídal.

---

reklama

---