Právo: Po českých městech běhají lišky, divočáci, jeleni i srnky
6.8.2007 | PRAHA | Právo
I když se to zdá nepochopitelné, velkými českými městy se v noci a často i ve dne prohánějí lišky a divočáci, stejně jako zajíci, srnci či dokonce jeleni.
Podle zoologů je to i tím, že města se rozšiřují a zvěř jen zvolna opouští původní domovské teritorium. Druhou příčinou, a to hlavně v zimě, je hlad. Potlačuje u zvěře vrozenou ostražitost a žene ji do míst, kde se snadněji sežene něco na zub.
Na vině výstavba
„Je úplně normální situace, že na okraji města nebo i hlouběji ve městě evidujeme přítomnost lišek, kun a podobných zvířat. Výstavba se totiž posouvá více do krajiny a vstupuje do původního obydlí zvířat, takže ta tam nějakou dobu ještě zůstávají. Třeba nedávno jsme měli tři případy, kdy se liška objevila v aglomeraci města a lidé nás kvůli tomu volali ve strachu ze vztekliny,“ řekl Právu mluvčí liberecké radnice Martin Korych.
V Hradci Králově v červnu vyděsil divočák ženu přímo v centru města, u zimního stadiónu. „Ještě před příjezdem psovoda však zvíře skočilo do řeky Orlice a odplavalo,“ uvedla mluvčí městských strážníků Eva Čížková.
Na valech se prochází liška
Také Pardubičtí považují dávno za samozřejmost, že v centru města žijí zajíci a divocí králíci nebo kavky a krkavci. Přestože jsou od rána do noci na trávnících venčeni psi všech velikostí a ras, zajíci a králíci s nimi dokážou žít v překvapivé shodě, na sídlištích se velmi často objeví divočáci a srny. „Po zámeckých valech chodí liška. Odhalil ji kamerový systém, liška je noční tvor. Hlad je silnější než strach z člověka. Není daleko doba, kdy lišky budou ve městech běžné,“ potvrdil zoolog z Východočeského muzea Vladimír Lemberk. V Olomouci se lišky většinou zdržují v zahrádkářských koloniích na okraji města a za potravou někdy chodí i do popelnic. „Za posledních několik týdnů jsem jich zastřelil pět,“ řekl Právu starosta olomouckého honebního společenství Slavonín-Nový Dvůr Josef Karger.
„V areálu bývalých chomutovských válcoven žijí lišky, v houbařské sezóně z lesů zase utíkají jeleni a uchylují se do města, snaží se dostat k nám do obory,“ uvedla zooložka Podkrušnohorského zooparku v Chomutově Iveta Rabasová.
Překvapivě bohatá na volně žijící zvěř je i Praha. „Až se člověk nestačí divit. Divoké prase můžete potkat i v Chuchli nebo Šárce, u krčské nemocnice jsou běžně k vidění mufloni. V poslední době se na území Prahy silně rozmnožila volavka popelavá spolu s kormoránem velkým. V lesích, které se v pruzích vkliňují do Prahy, je možné potkat lišku, jezevce a stále více i kunu skalní, která je nepříjemným spolubydlícím na půdách nepravidelně obydlených domů,“ říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Kuna se přitom ve městech podle zoologů stále více zabydluje, přičemž přirozený útulek pro ni znamenají nejen opuštěné domy, ale i celá sídliště.
„Kuny se usadily na půdách a střechách zejména na sídlištích,“ uvedl Josef Schoř ze společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic.
V Brně museli o minulém víkendu strážníci jednoho divočáka zastřelit, protože se vydal na frekventovanou silnici. Tam bylo zvíře zřejmě zraněno projíždějícím automobilem, začalo se chovat útočně a zmateně pobíhat po silnici. U Brněnské přehrady nedávno zase odchytili agresívního jezevce, který útočil na lidi. Právě nyní nastává období, kdy netopýr hvízdavý opouští své letní kolonie a stěhuje se. Na jeho evropské trase kromě Bonnu či Berlína, kde mívají s nálety netopýrů také problém, je i Plzeň.
„Obvykle se vyskytují v částech města, kde je zeleň, vzrostlé stromy. V Plzni to je nejvíce na Lochotíně nebo na Borech. Jsou zcela neškodní, loví hmyz v okolí pouličních svítilen. Pro obyvatele města by mělo platit – větrat se zataženou záclonou nebo mít síta v oknech. Často, když netopýři najdou otevřené okno, rádi se v takto přístupných bytech zahnízdí,“ řekl Právu Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. Jak dále uvedl, kuny, poštolky, straky a kavky, původně žijící ve volné přírodě, dnes už běžně žijí vedle lidí ve městě. „Byly totiž vytlačeny z luk a lesů do města pejskaři, cyklisty, turisty. Například poslední velkou populaci několika desítek párů kavek je nyní možné najít na plzeňské věznici. V Plzni žije také asi stovka párů poštolek, které běžně hnízdí ve škvírách fasád domů,“ dodal Makoň.
reklama
Na vině výstavba
„Je úplně normální situace, že na okraji města nebo i hlouběji ve městě evidujeme přítomnost lišek, kun a podobných zvířat. Výstavba se totiž posouvá více do krajiny a vstupuje do původního obydlí zvířat, takže ta tam nějakou dobu ještě zůstávají. Třeba nedávno jsme měli tři případy, kdy se liška objevila v aglomeraci města a lidé nás kvůli tomu volali ve strachu ze vztekliny,“ řekl Právu mluvčí liberecké radnice Martin Korych.
V Hradci Králově v červnu vyděsil divočák ženu přímo v centru města, u zimního stadiónu. „Ještě před příjezdem psovoda však zvíře skočilo do řeky Orlice a odplavalo,“ uvedla mluvčí městských strážníků Eva Čížková.
Na valech se prochází liška
Také Pardubičtí považují dávno za samozřejmost, že v centru města žijí zajíci a divocí králíci nebo kavky a krkavci. Přestože jsou od rána do noci na trávnících venčeni psi všech velikostí a ras, zajíci a králíci s nimi dokážou žít v překvapivé shodě, na sídlištích se velmi často objeví divočáci a srny. „Po zámeckých valech chodí liška. Odhalil ji kamerový systém, liška je noční tvor. Hlad je silnější než strach z člověka. Není daleko doba, kdy lišky budou ve městech běžné,“ potvrdil zoolog z Východočeského muzea Vladimír Lemberk. V Olomouci se lišky většinou zdržují v zahrádkářských koloniích na okraji města a za potravou někdy chodí i do popelnic. „Za posledních několik týdnů jsem jich zastřelil pět,“ řekl Právu starosta olomouckého honebního společenství Slavonín-Nový Dvůr Josef Karger.
„V areálu bývalých chomutovských válcoven žijí lišky, v houbařské sezóně z lesů zase utíkají jeleni a uchylují se do města, snaží se dostat k nám do obory,“ uvedla zooložka Podkrušnohorského zooparku v Chomutově Iveta Rabasová.
Překvapivě bohatá na volně žijící zvěř je i Praha. „Až se člověk nestačí divit. Divoké prase můžete potkat i v Chuchli nebo Šárce, u krčské nemocnice jsou běžně k vidění mufloni. V poslední době se na území Prahy silně rozmnožila volavka popelavá spolu s kormoránem velkým. V lesích, které se v pruzích vkliňují do Prahy, je možné potkat lišku, jezevce a stále více i kunu skalní, která je nepříjemným spolubydlícím na půdách nepravidelně obydlených domů,“ říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Kuna se přitom ve městech podle zoologů stále více zabydluje, přičemž přirozený útulek pro ni znamenají nejen opuštěné domy, ale i celá sídliště.
„Kuny se usadily na půdách a střechách zejména na sídlištích,“ uvedl Josef Schoř ze společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic.
V Brně museli o minulém víkendu strážníci jednoho divočáka zastřelit, protože se vydal na frekventovanou silnici. Tam bylo zvíře zřejmě zraněno projíždějícím automobilem, začalo se chovat útočně a zmateně pobíhat po silnici. U Brněnské přehrady nedávno zase odchytili agresívního jezevce, který útočil na lidi. Právě nyní nastává období, kdy netopýr hvízdavý opouští své letní kolonie a stěhuje se. Na jeho evropské trase kromě Bonnu či Berlína, kde mívají s nálety netopýrů také problém, je i Plzeň.
„Obvykle se vyskytují v částech města, kde je zeleň, vzrostlé stromy. V Plzni to je nejvíce na Lochotíně nebo na Borech. Jsou zcela neškodní, loví hmyz v okolí pouličních svítilen. Pro obyvatele města by mělo platit – větrat se zataženou záclonou nebo mít síta v oknech. Často, když netopýři najdou otevřené okno, rádi se v takto přístupných bytech zahnízdí,“ řekl Právu Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů. Jak dále uvedl, kuny, poštolky, straky a kavky, původně žijící ve volné přírodě, dnes už běžně žijí vedle lidí ve městě. „Byly totiž vytlačeny z luk a lesů do města pejskaři, cyklisty, turisty. Například poslední velkou populaci několika desítek párů kavek je nyní možné najít na plzeňské věznici. V Plzni žije také asi stovka párů poštolek, které běžně hnízdí ve škvírách fasád domů,“ dodal Makoň.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
neutíkají, ale vyhledávají - 6. 8. 2007 - NickaCelé to není moc přesné z hlediska příčin přítomnosti zvířat ve městech. Rozlohy zastavěných území se obrovským tempem rozšiřují (srovnejte si rozsah nejrůznějších měst na historické mapě na Seznamu s jejich dnešním rozsahem na letecké mapě). Tyto plochy jsou již pro nejrůznější rostliny i živočichy svým rozsahem zajímavé. Pravidelně se s nimi setkávají a zjišťují, že z hlediska bezpečí i potravní nabídky jsou srovnatelné nebo i lepší, než okolní volná krajina. Stěhují se sem tedy aktivně, příčiny zmiňované v článku jsou spíš doprovodné. Opět to ukazuje, že živé organismy nejsou až tak moc závislé na naší ochraně.Má to ale i druhou chmurnější stránku. Velkou hodnotou české krajiny je její volná průchodnost. Vývoj spěje k tomu, že jako v řadě jiných zemí se stanou převládajícím typem plochy (krajinnou matricí) zastavěné plochy, zatímco lesy, louky a pole budou jen menšími ploškami v zastavěném území. Mnohá zvířata už se v tom umí pohybovat. Dočkáme se možná i medvědů a vlků nejen v lesích, ale i ve městech. |
