Právo: Počasí může dostat ekonomiku do problémů
4.2.2005 | PRAHA | Právo | Jiří Vavroň |
Výrazné klimatické změny, ke kterým může v Česku podle expertů dojít v dohledné době v souvislosti s celosvětovými změnami klimatu, mohou zamotat hlavy národním ekonomikám.
Výkyvy teplot, velká sucha či málo sněhu, pokles spodní vody mají vliv nejen na naše zahrádky, ale ve stále větší míře ovlivňují počty alergiků, ceny potravin i způsob, jak, kde a za kolik budeme bydlet. Z našich lesů by mohly vymizet smrky.
Pokud se nebudeme včas věnovat dopadům změny klimatu, jejich předcházením, bude to mít nedozírné následky na život, varují vedle českých i zahraniční vědecké instituce.
V Česku by měli ekonomové a plánovači proto věnovat pozornost Národnímu klimatickému programu, kterého se zúčastňuje 16 renomovaných vědeckých institucí. Program několik let zahrnuje řadu výzkumů a studií zaměřených na možné změny klimatu v zemi.
Vliv na vodní toky
Vývoj počasí a klimatu, jako je například množství CO2 v atmosféře, se může projevit například snížením průměrných průtoků o 15 až 20 procent, upozorňuje analýza Národního klimatického programu. V případě zhoršení klimatu se pokles průtoků odhaduje až na 40 procent, což znamená zásadní změnu hydrologického režimu.
Přeloženo do praktické řeči - většina srážek se odpaří, pomalu se doplňují zásoby podzemní vody. To by mohlo například znamenat vyšší náklady na výstavbu (potřeba vést vodu drahými vodovody z velké dálky), zdražení bytů a staveb vůbec.
Vývoj počasí a klimatu může například mít vliv na rychlost napouštění nových vodních ploch, tedy na cenu i způsob rekultivací zejména severních Čech. Změny klimatu nemohou zůstat bez vlivu na pěstování a hlavně výnosy jednotlivých zemědělských plodin a ovocných stromů. Záporný vliv by mělo zejména postupné zvyšování teplot a zvyšování či úbytek množství srážek. Pokud se zvýší teplota, může se prodloužit vegetační období až na hranici únosnosti. S ohledem na vliv podnebí by se musely měnit používané technologie, osivo, bylo by nutné měnit celý systém hospodaření, systém závlah (byla-li by ovšem voda). Jednotlivé statky či hospodářství by musely zásadně měnit svůj výrobní program. Měnily by se i druhy chorob plodin a objevovali by se noví škůdci. Proti těm by bylo potřeba vyvinout nové obranné prostředky.
To vše není zadarmo a opět by to mohlo zvyšovat náklady, tedy cenu v obchodech, ale i konkurenceschopnost českého zemědělství. Problémy zemědělství s sebou nesou i zvýšení počtu nezaměstnaných, nutnost dodatečných investic na tvorbu nových pracovních míst, na vyplácení podpor atd.
Ušetřeny případných klimatických změn by nezůstaly ani lesy. Ohroženy by byly celé plochy lesů - odhadem 16 procent lesní plochy v Česku. Smrk se stane typem stromu, jehož pěstování by bylo pro polovinu lesního půdního fondu Česka nevhodné. Změna klimatu by měla malý dopad pouze na 18 procent smrkových porostů na 10 procentech celkové rozlohy lesů.
Nejohroženější je člověk
Změna klimatu znamená nejen méně vláhy, ale i větší citlivost vůči působení škůdců, dřevokazných hub. Ochrana proti škůdcům, změna typů lesů, nové meliorační způsoby rovněž představují značné finanční náklady.
Ušetřen klimatických změn nezůstane ani člověk. Nejdříve kladné vlivy. Zkracování zimy a vymizení mrazů mohou snížit počet úmrtí v zimním období, které je rizikové zejména pro starší občany a kardiaky.
Pak už následují jen negativní dopady. K nim patří zvýšený stres v důsledku zvýšené venkovní teploty. Sluneční intenzívní svit může zase přispět k vyššímu počtu rakoviny kůže. Stoupající znečistění ovzduší, ale i častější výskyt různých pylů při měnící se vegetaci se projevuje ve zvýšeném výskytu alergií. Ty by mohly zasáhnout každého pátého až desátého člověka na našem území.
Klimatické změny mohou mít vliv na častější výskyt Lymeské choroby přenášené klíšťaty. Ve větší míře se mohou objevovat různé plísně. To znamená přeneseně mimořádné náklady na léky a léčení, zvýšený počet dní pracovní absence. Podtrženo - ročně jde o desítky miliard.
Klimatické změny mají na člověka i nepřímý vliv. Možnost hrozby velkých a častějších povodní má vliv na způsob osidlování, typ výstavby domů, náklady na regulaci toků (jen zde jde ročně opět o miliardy korun), na vedení komunikací (místo rovin mohou být silnice vedeny oklikami po vyšších polohách, což opět představuje miliardové vícenáklady).
reklama
Pokud se nebudeme včas věnovat dopadům změny klimatu, jejich předcházením, bude to mít nedozírné následky na život, varují vedle českých i zahraniční vědecké instituce.
V Česku by měli ekonomové a plánovači proto věnovat pozornost Národnímu klimatickému programu, kterého se zúčastňuje 16 renomovaných vědeckých institucí. Program několik let zahrnuje řadu výzkumů a studií zaměřených na možné změny klimatu v zemi.
Vliv na vodní toky
Vývoj počasí a klimatu, jako je například množství CO2 v atmosféře, se může projevit například snížením průměrných průtoků o 15 až 20 procent, upozorňuje analýza Národního klimatického programu. V případě zhoršení klimatu se pokles průtoků odhaduje až na 40 procent, což znamená zásadní změnu hydrologického režimu.
Přeloženo do praktické řeči - většina srážek se odpaří, pomalu se doplňují zásoby podzemní vody. To by mohlo například znamenat vyšší náklady na výstavbu (potřeba vést vodu drahými vodovody z velké dálky), zdražení bytů a staveb vůbec.
Vývoj počasí a klimatu může například mít vliv na rychlost napouštění nových vodních ploch, tedy na cenu i způsob rekultivací zejména severních Čech. Změny klimatu nemohou zůstat bez vlivu na pěstování a hlavně výnosy jednotlivých zemědělských plodin a ovocných stromů. Záporný vliv by mělo zejména postupné zvyšování teplot a zvyšování či úbytek množství srážek. Pokud se zvýší teplota, může se prodloužit vegetační období až na hranici únosnosti. S ohledem na vliv podnebí by se musely měnit používané technologie, osivo, bylo by nutné měnit celý systém hospodaření, systém závlah (byla-li by ovšem voda). Jednotlivé statky či hospodářství by musely zásadně měnit svůj výrobní program. Měnily by se i druhy chorob plodin a objevovali by se noví škůdci. Proti těm by bylo potřeba vyvinout nové obranné prostředky.
To vše není zadarmo a opět by to mohlo zvyšovat náklady, tedy cenu v obchodech, ale i konkurenceschopnost českého zemědělství. Problémy zemědělství s sebou nesou i zvýšení počtu nezaměstnaných, nutnost dodatečných investic na tvorbu nových pracovních míst, na vyplácení podpor atd.
Ušetřeny případných klimatických změn by nezůstaly ani lesy. Ohroženy by byly celé plochy lesů - odhadem 16 procent lesní plochy v Česku. Smrk se stane typem stromu, jehož pěstování by bylo pro polovinu lesního půdního fondu Česka nevhodné. Změna klimatu by měla malý dopad pouze na 18 procent smrkových porostů na 10 procentech celkové rozlohy lesů.
Nejohroženější je člověk
Změna klimatu znamená nejen méně vláhy, ale i větší citlivost vůči působení škůdců, dřevokazných hub. Ochrana proti škůdcům, změna typů lesů, nové meliorační způsoby rovněž představují značné finanční náklady.
Ušetřen klimatických změn nezůstane ani člověk. Nejdříve kladné vlivy. Zkracování zimy a vymizení mrazů mohou snížit počet úmrtí v zimním období, které je rizikové zejména pro starší občany a kardiaky.
Pak už následují jen negativní dopady. K nim patří zvýšený stres v důsledku zvýšené venkovní teploty. Sluneční intenzívní svit může zase přispět k vyššímu počtu rakoviny kůže. Stoupající znečistění ovzduší, ale i častější výskyt různých pylů při měnící se vegetaci se projevuje ve zvýšeném výskytu alergií. Ty by mohly zasáhnout každého pátého až desátého člověka na našem území.
Klimatické změny mohou mít vliv na častější výskyt Lymeské choroby přenášené klíšťaty. Ve větší míře se mohou objevovat různé plísně. To znamená přeneseně mimořádné náklady na léky a léčení, zvýšený počet dní pracovní absence. Podtrženo - ročně jde o desítky miliard.
Klimatické změny mají na člověka i nepřímý vliv. Možnost hrozby velkých a častějších povodní má vliv na způsob osidlování, typ výstavby domů, náklady na regulaci toků (jen zde jde ročně opět o miliardy korun), na vedení komunikací (místo rovin mohou být silnice vedeny oklikami po vyšších polohách, což opět představuje miliardové vícenáklady).
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
