MF Dnes: Pokud mráz neustane, zničí ranější odrůdy vín i stromy
25.1.2006 | BRNO | MF Dnes
Mrazivé noci, při kterých teplota klesá pod minus dvacet stupňů, už dělají vrásky na čele i pěstitelům broskvoní a vinohradníkům.
Obávají se, že zejména mladší výsadby mrazy poškodí. „Možná malujeme čerta na zeď, ale jak se teploty blíží k dvaceti stupňům pod nulou, s nějakými ztrátami už asi počítat budeme muset. V dolinách a některých lokalitách může být totiž ještě chladněji a vinné révě tak extrémně nízké teploty skutečně nesvědčí,“ říká její pěstitel z Břeclavska Josef Mráz.
Podle něho mohoumrazy poškodit zejména ranější odrůdy jako je například Müller Thurgau nebo Modrý Portugal. Pohromu ve vinohradech napáchaly mrazy zejména v roce 1985, kdy teplota několik dní klesla až na minus 25 stupňů. „To byla pro pěstitele opravdu katastrofa. I teď však máme už tři velmi mrazivé noci za sebou a to také není dobré,“ dodal.
Stromy i vinná réva jsou nyní naštěstí ve vegetačním klidu, déle trvající mráz jim však i tak může potrhat buňky, kterými ve dřevě proudí tekutina. Pokud se tak stane, strom je pak v lepším případě oslabený a v tom horším uhyne. „Náchylné na mráz jsou zejména broskvoně. Naštěstí půda promrzla postupně, leží na ní sníh, ale kdyby teploty pod dvacet stupňů trvaly delší dobu, mohlo by hodně stromů kvůli mrazům odejít,“ říká tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Jiřina Homolová.
Hodně vinic i ovocných sadů tak podle Homolové bylo zničeno nejen v roce 1985, ale i například v roce 1997.
Zatímco před jarními mrazíky mohou pěstitelé vinohrady a sady přece jen trochu chránit, teď jim nezbývá nic jiného než čekat, jestli se počasí neumoudří a teplota alespoň o pár stupňů nestoupne. „Předpověď na další dny je přece jen o ždibec lepší a toto nebezpečí snad pomine,“ doufá Homolová.
reklama
Podle něho mohoumrazy poškodit zejména ranější odrůdy jako je například Müller Thurgau nebo Modrý Portugal. Pohromu ve vinohradech napáchaly mrazy zejména v roce 1985, kdy teplota několik dní klesla až na minus 25 stupňů. „To byla pro pěstitele opravdu katastrofa. I teď však máme už tři velmi mrazivé noci za sebou a to také není dobré,“ dodal.
Stromy i vinná réva jsou nyní naštěstí ve vegetačním klidu, déle trvající mráz jim však i tak může potrhat buňky, kterými ve dřevě proudí tekutina. Pokud se tak stane, strom je pak v lepším případě oslabený a v tom horším uhyne. „Náchylné na mráz jsou zejména broskvoně. Naštěstí půda promrzla postupně, leží na ní sníh, ale kdyby teploty pod dvacet stupňů trvaly delší dobu, mohlo by hodně stromů kvůli mrazům odejít,“ říká tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Jiřina Homolová.
Hodně vinic i ovocných sadů tak podle Homolové bylo zničeno nejen v roce 1985, ale i například v roce 1997.
Zatímco před jarními mrazíky mohou pěstitelé vinohrady a sady přece jen trochu chránit, teď jim nezbývá nic jiného než čekat, jestli se počasí neumoudří a teplota alespoň o pár stupňů nestoupne. „Předpověď na další dny je přece jen o ždibec lepší a toto nebezpečí snad pomine,“ doufá Homolová.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
