MF Dnes: Poláci chtějí na Sněžníku vystavět rozhlednu
14.12.2007 | KRÁLÍKY | MF Dnes | Martin Filip |
Pardubický kraj by mohl mít o jednu významnou turistickou atrakci navíc, a přitom by pro ni nemusel téměř nic udělat. Zaplatili by ji Poláci. Na samé hranici s Polskem na vrcholu Králického Sněžníku totiž chtějí polské obce postavit rozhlednu.
„Vyhlídkovou věž bychom rádi postavili na místě, kde stávala rozhledna v devatenáctém století. Vrchní vyhlídková terasa nové věže by měla být ve výšce třiceti metrů,“ popisuje věž Bogdan Birówka, inspektor pro propagaci a rozvoj města Stronie Ślaskie.
Podle jeho slov chce do projektu rozhledny investovat právě tato obec i soukromý subjekt. O předpokládaných nákladech na stavbu ale nechce mluvit.
Nápad obnovit rozhlednu na Sněžníku není nový. Před lety o ní uvažovali i představitelé obcí na Králicku
Z hlediska ochrany přírody ale u nás není pro takovou stavbu velké pochopení. Vrchol Králického Sněžníku je kvůli nesmírně cennému životnímu prostředí tabu,“ říká Dušan Krabec, bývalý starosta Králík a současný jednatel společnosti Králická rozvojová, která pracuje pro cestovní ruch v regionu.
O stavbě na vrcholu Sněžníku budou rozhodovat správci polského přírodního parku. Investoři s nimi podle Birówky jednají.
Podle Jana Halfara, vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod kterou ochrana přírody na Sněžníku spadá, ale nejde o nepřekonatelný problém. „Záleží na tom, v jaké podobě chce Polská strana věž budovat. Na Sněžníku jsou zbytky někdejší rozhledny. Pokud by využili tuto zastavěnou plochu a obnovili rozhlednu v původní podobě nebo ještě v omezenějí podobě, nemuselo by to znamenat až tak zásadní zásah,“ říká Halfar.
Skromná rozhledna?
Tak to Poláci neplánují. Dodává, že tím by se také mohl udělat na Sněžníku pořádek. Turisté dnes totiž kameny ze zborcené rozhledny roznášejí po vrcholu a vytvářejí z nich různé obrazce. Strážci přírody je po nich potom uklízejí.
Poláci ovšem o žádné skromné rozhledně neuvažují. Vyhlídková věž na jejich návrzích se tyčí nad pavilonem postavenýmze skla a kamene. V pavilonu, stejně jako na první terase věže, mají být kavárny.
„Představitelé obcí v regionu polský nápad vítají. „Budeme ho všemožně podporovat. Je to návrat k původní podobě vrcholu a také stvrzení česko-polské vzájemnosti. Lidé na obou stranách hranice tady spolu žijí už stovky let,“ říká Petr Vrzal, místostarosta obce Dolní Morava a předseda společnosti Králický Sněžník, která rozvíjí turistický ruch v regionu. Rozhledna na Králickém Sněžníku stála od roku 1899 do roku 1973. Šlo o výraznou stavbu se dvěma věžemi. Její součástí byla i restaurace s možností noclehu.
reklama
Podle jeho slov chce do projektu rozhledny investovat právě tato obec i soukromý subjekt. O předpokládaných nákladech na stavbu ale nechce mluvit.
Nápad obnovit rozhlednu na Sněžníku není nový. Před lety o ní uvažovali i představitelé obcí na Králicku
Z hlediska ochrany přírody ale u nás není pro takovou stavbu velké pochopení. Vrchol Králického Sněžníku je kvůli nesmírně cennému životnímu prostředí tabu,“ říká Dušan Krabec, bývalý starosta Králík a současný jednatel společnosti Králická rozvojová, která pracuje pro cestovní ruch v regionu.
O stavbě na vrcholu Sněžníku budou rozhodovat správci polského přírodního parku. Investoři s nimi podle Birówky jednají.
Podle Jana Halfara, vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod kterou ochrana přírody na Sněžníku spadá, ale nejde o nepřekonatelný problém. „Záleží na tom, v jaké podobě chce Polská strana věž budovat. Na Sněžníku jsou zbytky někdejší rozhledny. Pokud by využili tuto zastavěnou plochu a obnovili rozhlednu v původní podobě nebo ještě v omezenějí podobě, nemuselo by to znamenat až tak zásadní zásah,“ říká Halfar.
Skromná rozhledna?
Tak to Poláci neplánují. Dodává, že tím by se také mohl udělat na Sněžníku pořádek. Turisté dnes totiž kameny ze zborcené rozhledny roznášejí po vrcholu a vytvářejí z nich různé obrazce. Strážci přírody je po nich potom uklízejí.
Poláci ovšem o žádné skromné rozhledně neuvažují. Vyhlídková věž na jejich návrzích se tyčí nad pavilonem postavenýmze skla a kamene. V pavilonu, stejně jako na první terase věže, mají být kavárny.
„Představitelé obcí v regionu polský nápad vítají. „Budeme ho všemožně podporovat. Je to návrat k původní podobě vrcholu a také stvrzení česko-polské vzájemnosti. Lidé na obou stranách hranice tady spolu žijí už stovky let,“ říká Petr Vrzal, místostarosta obce Dolní Morava a předseda společnosti Králický Sněžník, která rozvíjí turistický ruch v regionu. Rozhledna na Králickém Sněžníku stála od roku 1899 do roku 1973. Šlo o výraznou stavbu se dvěma věžemi. Její součástí byla i restaurace s možností noclehu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
