Právo: Popáté proti úložišti jaderného odpadu
9.1.2008 | CHANOVICE | Právo | Jindra Pašková |
V Chanovicích na Klatovsku se v sobotu vydali občané na pátý ročník pochodu s motivem protestu proti úložišti jaderného odpadu, které může být v jejich lokalitě vybudováno.
Po trase vytipovaného území se jich vydalo 210, další se přidávali cestou devítikilometrového okruhu. Podporu zachování přírody bez úložiště tak přišlo vyjádřit více občanů než loni.
„Jdeme podruhé, nejsme aktivisté, ale úložiště nechceme,“ řekl Právu Vlastislav Komanec z Louňové u Blovic, k němuž se přidal Pavel Fiala. Proti se vyjádřili i všichni oslovení z Chanovic. „Souhlasím s tím, co proti tomu dělá starosta, ale na vycházku jdeme i pro zdraví,“ dodala za rodinu paní Legátová.
„Neznám tady člověka, který by se záměrem souhlasil, a to jsem starostou šesti vesnic,“ doplnil pro Právo starosta Chanovic Petr Klásek (NK).
Lokalita Pačejov na úpatí Šumavy patří k šesti vytipovaným. V roce 2005 vláda pozastavila na čtyři roky fyzické průzkumové práce.
Rozhodnout se má v roce 2015
O dvou vybraných místech bude rozhodnuto za dalších šest let – v roce 2015, s tím, že úložiště má být připraveno do roku 2035. „Ozvat se a vyjádřit svůj nesouhlas je třeba, dokud nepadlo konečné slovo,“ říká starosta, s nímž souhlasí dalších 18 okolních obcí.
Hlubinné úložiště Pačejov mělo původně zabrat plochu 195 ha. Před třemi roky byl požadavek navýšen na 306 ha. „To je 450 fotbalových hřišť,“ dodal pro představu Klásek.
Zvětšení plochy jej utvrzuje v domněnce, že úložiště budou využívat i cizí země, které si nevybudují vlastní prostor pro ukládání jaderného odpadu. Obcím se nelíbí ani fakt, že se o záměru dozvěděly až v roce 2003: „Po devíti letech prací, a hlavně díky vrtulníku, který tu zkoumal území.“ Zarážející je přístup Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). „Překrucují některé informace a problematiku zlehčují,“ říká starosta. Místní se obávají možnosti zdravotních rizik a bezpečnosti a znehodnocení majetku i přírody. Nepřesvědčilo je ani poslední prosincové jednání, postoj obcí je jednotný, úložiště odmítají.
Slova starosty vyvrací ředitel SÚRAO Vítězslav Duda: „Atomový zákon zakazuje dovoz radioaktivního materiálu z jiných zemí,“ uvádí a dodává, že konečné slovo v tom, kde úložiště vznikne, je v rukou obcí: „Programové prohlášení vlády říká, že bez souhlasu obcí nelze s pracemi pokračovat.“
Úložiště, které má být 500 metrů pod zemí, vyžaduje vhodné podzemí, žulový homogenní masív. Povrchový areál má zaujmout 5 ha a zázemí pro důlní provozy. Kapacita šachty je pro dvě jaderné elektrárny, tzn. 4000 tun vyhořelého paliva. Odpad má být do šachty ukládán v kontejnerech.
Chápe obavy
„Nechceme znehodnotit krajinu, zásah do přírody i života lidí hodláme zcela minimalizovat,“ říká ředitel. Chápe ale obavy lidí, v nichž dle jeho slov hraje roli především psychika a strach z neznáma. Realizace záměru podle Dudy zvýhodní obce finančně – částka pro lokalitu může dosáhnout až 20 miliónů ročně.
reklama
„Jdeme podruhé, nejsme aktivisté, ale úložiště nechceme,“ řekl Právu Vlastislav Komanec z Louňové u Blovic, k němuž se přidal Pavel Fiala. Proti se vyjádřili i všichni oslovení z Chanovic. „Souhlasím s tím, co proti tomu dělá starosta, ale na vycházku jdeme i pro zdraví,“ dodala za rodinu paní Legátová.
„Neznám tady člověka, který by se záměrem souhlasil, a to jsem starostou šesti vesnic,“ doplnil pro Právo starosta Chanovic Petr Klásek (NK).
Lokalita Pačejov na úpatí Šumavy patří k šesti vytipovaným. V roce 2005 vláda pozastavila na čtyři roky fyzické průzkumové práce.
Rozhodnout se má v roce 2015
O dvou vybraných místech bude rozhodnuto za dalších šest let – v roce 2015, s tím, že úložiště má být připraveno do roku 2035. „Ozvat se a vyjádřit svůj nesouhlas je třeba, dokud nepadlo konečné slovo,“ říká starosta, s nímž souhlasí dalších 18 okolních obcí.
Hlubinné úložiště Pačejov mělo původně zabrat plochu 195 ha. Před třemi roky byl požadavek navýšen na 306 ha. „To je 450 fotbalových hřišť,“ dodal pro představu Klásek.
Zvětšení plochy jej utvrzuje v domněnce, že úložiště budou využívat i cizí země, které si nevybudují vlastní prostor pro ukládání jaderného odpadu. Obcím se nelíbí ani fakt, že se o záměru dozvěděly až v roce 2003: „Po devíti letech prací, a hlavně díky vrtulníku, který tu zkoumal území.“ Zarážející je přístup Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). „Překrucují některé informace a problematiku zlehčují,“ říká starosta. Místní se obávají možnosti zdravotních rizik a bezpečnosti a znehodnocení majetku i přírody. Nepřesvědčilo je ani poslední prosincové jednání, postoj obcí je jednotný, úložiště odmítají.
Slova starosty vyvrací ředitel SÚRAO Vítězslav Duda: „Atomový zákon zakazuje dovoz radioaktivního materiálu z jiných zemí,“ uvádí a dodává, že konečné slovo v tom, kde úložiště vznikne, je v rukou obcí: „Programové prohlášení vlády říká, že bez souhlasu obcí nelze s pracemi pokračovat.“
Úložiště, které má být 500 metrů pod zemí, vyžaduje vhodné podzemí, žulový homogenní masív. Povrchový areál má zaujmout 5 ha a zázemí pro důlní provozy. Kapacita šachty je pro dvě jaderné elektrárny, tzn. 4000 tun vyhořelého paliva. Odpad má být do šachty ukládán v kontejnerech.
Chápe obavy
„Nechceme znehodnotit krajinu, zásah do přírody i života lidí hodláme zcela minimalizovat,“ říká ředitel. Chápe ale obavy lidí, v nichž dle jeho slov hraje roli především psychika a strach z neznáma. Realizace záměru podle Dudy zvýhodní obce finančně – částka pro lokalitu může dosáhnout až 20 miliónů ročně.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
