MF Dnes: Poštolka loví. Náhle ji srazí auto
28.4.2009 | BARTOŠOVICE | MF Dnes | Markéta Radová |
Ochranáři se spolu s energetickými společnostmi snaží rizika úrazů dravých ptáků snižovat, nebezpečí, která opeřencům nastražil člověk, však zůstávají vysoká. Každý rok ošetřují v bartošovické Stanici pro záchranu volně žijících tvorů stovky zvířat
Desítky zraněných ptáků měsíčně, stovky ročně přijme bartošovická Stanice pro záchranu volně žijících živočichů. Ačkoli se ochranáři například spolu s energetickými společnostmi snaží rizika úrazů snižovat, nebezpečí, která opeřencům nastražil člověk, zůstávají vysoká.
Srážka s autem, popálení na sloupech vysokého napětí, náraz do elektrického vedení či třeba postřelení -to jsou příčiny zranění, které prodělá zhruba čtyřicet procent ptáků mířících do bartošovické stanice.
„Zbylá procenta tvoří nevzletná, nevyspělá či předčasně vylétlá nesamostatná mláďata, jsou tu také otravy nebo třeba různá onemocnění,“ uvedl vedoucí střediska Petr Orel.
Pacienti stanice?
Poštolky, kosi i rorýsi Které druhy ptáků ve stanici přijímají nejčastěji? Ty, jejichž populace jsou v kraji nejsilnější, a současně ty, kteří žijí v blízkosti městských aglomerací - poštolku obecnou, kosa černého, káně lesní, rorýse obecného, sýkoru koňadru, puštíka obecného nebo například labuť velkou. Za všechny uvedl Petr Orel jeden z příkladů častého poranění ptáků. „Poštolka sedí na stromě u frekventované silnice a vyhlíží kořist. Na opačné straně cesty uvidí hraboše nebo jiného drobného zemního hlodavce a zaútočí. V zásadě se při útoku zcela soustředí na ulovení potencionální potravy. Příliš nevnímá rychle jedoucí automobily. Velmi často na tuto neopatrnost doplatí, často daní nejvyšší - životem.“
Riziko, které pro ptáky představuje stále rychlejší a intenzivnější doprava, je přitom asi neřešitelné. „Technicky ani jinak se to nedá řešit. Museli bychom asi okolí silnic zasíťovat, ať to nelítá,“ řekl provozní náměstek ostravského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic Tomáš Opěla.
Problémem zůstávají i protihlukové stěny u silnic. Siluety dravců, které jsou na ně nalepovány, aby plašily hlavně drobné ptáky, nejsou dostatečnou ochranou. Podle ochranářů by byl účinnější matný vzhled stěn nebo například polepení vzorem kontrastujícím s okolím.
ČEZ zabezpečí další linky elektrického vedení
Ochranáři v posledních letech poměrně intenzivně spolupracují s firmou ČEZ na vytipovávání tras velmi vysokého napětí, které jsou pro ptáky nejnebezpečnější. Ty se postupně zabezpečují. Nejčastěji instalací konzolí typu pařát, které zabraňují tomu, aby se pták při rozevření křídel popálil elektřinou.
Loni například ČEZ na severní a střední Moravě zabezpečil pět linek elektrického vedení v okolí Velké Bystřice, Osoblahy, Prosenic, u Melče a Lhotky u Litultovic. Do investice dal přes 3,5 milionu korun. „Letos plánujeme investovat více než čtyři miliony korun. Na základě doporučení ornitologů se budeme soustřeďovat na oblast Novojičínska, Osoblažska, Karvinska a Vsetínska,“ uvedla mluvčí firmy ČEZ Alice Lutišanová.
Podle Petra Orla by však tempo zabezpečování elektrického vedení mělo být vyšší. „Utrpení stovek a tisíců ptáků, které kontaktem s elektrickým vedením vzniká, je obrovské. Jsme neskutečn,zadrátovaná' republika,“ podotkl ochranář.
Ptákům škodí i zábory zemědělské půdy. Ta podle šéfa bartošovické stanice ubývá šíleným tempem a mizí tak vhodné biotopy pro řadu ptačích druhů.
Které z druhů patří v kraji k nejohroženějším? Největší populační propad v posledních dvaceti letech ornitologové zaznamenali u potápky černokrké, čejky chocholaté, břehouše černoocasého, bekasina otavního či třeba sýčka obecného. Naopak chřástalů polních, strnadů lučních, slavíků modráčků, hýlů rudých či třeba krkavců velkých ve stejném období přibylo.
V kraji žije nejvyšší počet ohrožených morčáků
Moravskoslezský kraj se ale může pochlubit i republikovým prvenstvím. V povodí Odry, Ostravice a Olše žije republikově nejvyšší počet kriticky ohrožených vodních ptáků, morčáků velkých. Zamířili sem zřejmě z polské části Slezska.
Pokud objevíte zraněného ptáka, poraďte se nejprve s odborníkem. Můžete volat třeba pracovníkům bartošovické záchranné stanice na čísla 556758675, 723648759, 602540037 a 602271836. Petr Orel ale zdůraznil: „Řada mláďat nepotřebuje naši pomoc! Je potřeba si jich nevšímat, nehladit je, prostě je nechat v klidu a místo nálezu urychleně opustit. To se týká předevšímmalých zajíčků a srnčat, ale také třeba mláďat sov, která často opouštějí hnízdo ještě předtím, než se naučí létat. Rodiče o nich ví a krmí je i mimo hnízdo.“
***
* Co ohrožuje ptáky Zrychlující se doprava Dráty elektrického vedení Zábory orné půdy Prosklenné a zrcadlící se plochy Zateplování budov Motorkáři, čtyřkolkáři Volně puštění psi
reklama
Srážka s autem, popálení na sloupech vysokého napětí, náraz do elektrického vedení či třeba postřelení -to jsou příčiny zranění, které prodělá zhruba čtyřicet procent ptáků mířících do bartošovické stanice.
„Zbylá procenta tvoří nevzletná, nevyspělá či předčasně vylétlá nesamostatná mláďata, jsou tu také otravy nebo třeba různá onemocnění,“ uvedl vedoucí střediska Petr Orel.
Pacienti stanice?
Poštolky, kosi i rorýsi Které druhy ptáků ve stanici přijímají nejčastěji? Ty, jejichž populace jsou v kraji nejsilnější, a současně ty, kteří žijí v blízkosti městských aglomerací - poštolku obecnou, kosa černého, káně lesní, rorýse obecného, sýkoru koňadru, puštíka obecného nebo například labuť velkou. Za všechny uvedl Petr Orel jeden z příkladů častého poranění ptáků. „Poštolka sedí na stromě u frekventované silnice a vyhlíží kořist. Na opačné straně cesty uvidí hraboše nebo jiného drobného zemního hlodavce a zaútočí. V zásadě se při útoku zcela soustředí na ulovení potencionální potravy. Příliš nevnímá rychle jedoucí automobily. Velmi často na tuto neopatrnost doplatí, často daní nejvyšší - životem.“
Riziko, které pro ptáky představuje stále rychlejší a intenzivnější doprava, je přitom asi neřešitelné. „Technicky ani jinak se to nedá řešit. Museli bychom asi okolí silnic zasíťovat, ať to nelítá,“ řekl provozní náměstek ostravského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic Tomáš Opěla.
Problémem zůstávají i protihlukové stěny u silnic. Siluety dravců, které jsou na ně nalepovány, aby plašily hlavně drobné ptáky, nejsou dostatečnou ochranou. Podle ochranářů by byl účinnější matný vzhled stěn nebo například polepení vzorem kontrastujícím s okolím.
ČEZ zabezpečí další linky elektrického vedení
Ochranáři v posledních letech poměrně intenzivně spolupracují s firmou ČEZ na vytipovávání tras velmi vysokého napětí, které jsou pro ptáky nejnebezpečnější. Ty se postupně zabezpečují. Nejčastěji instalací konzolí typu pařát, které zabraňují tomu, aby se pták při rozevření křídel popálil elektřinou.
Loni například ČEZ na severní a střední Moravě zabezpečil pět linek elektrického vedení v okolí Velké Bystřice, Osoblahy, Prosenic, u Melče a Lhotky u Litultovic. Do investice dal přes 3,5 milionu korun. „Letos plánujeme investovat více než čtyři miliony korun. Na základě doporučení ornitologů se budeme soustřeďovat na oblast Novojičínska, Osoblažska, Karvinska a Vsetínska,“ uvedla mluvčí firmy ČEZ Alice Lutišanová.
Podle Petra Orla by však tempo zabezpečování elektrického vedení mělo být vyšší. „Utrpení stovek a tisíců ptáků, které kontaktem s elektrickým vedením vzniká, je obrovské. Jsme neskutečn,zadrátovaná' republika,“ podotkl ochranář.
Ptákům škodí i zábory zemědělské půdy. Ta podle šéfa bartošovické stanice ubývá šíleným tempem a mizí tak vhodné biotopy pro řadu ptačích druhů.
Které z druhů patří v kraji k nejohroženějším? Největší populační propad v posledních dvaceti letech ornitologové zaznamenali u potápky černokrké, čejky chocholaté, břehouše černoocasého, bekasina otavního či třeba sýčka obecného. Naopak chřástalů polních, strnadů lučních, slavíků modráčků, hýlů rudých či třeba krkavců velkých ve stejném období přibylo.
V kraji žije nejvyšší počet ohrožených morčáků
Moravskoslezský kraj se ale může pochlubit i republikovým prvenstvím. V povodí Odry, Ostravice a Olše žije republikově nejvyšší počet kriticky ohrožených vodních ptáků, morčáků velkých. Zamířili sem zřejmě z polské části Slezska.
Pokud objevíte zraněného ptáka, poraďte se nejprve s odborníkem. Můžete volat třeba pracovníkům bartošovické záchranné stanice na čísla 556758675, 723648759, 602540037 a 602271836. Petr Orel ale zdůraznil: „Řada mláďat nepotřebuje naši pomoc! Je potřeba si jich nevšímat, nehladit je, prostě je nechat v klidu a místo nálezu urychleně opustit. To se týká předevšímmalých zajíčků a srnčat, ale také třeba mláďat sov, která často opouštějí hnízdo ještě předtím, než se naučí létat. Rodiče o nich ví a krmí je i mimo hnízdo.“
***
* Co ohrožuje ptáky Zrychlující se doprava Dráty elektrického vedení Zábory orné půdy Prosklenné a zrcadlící se plochy Zateplování budov Motorkáři, čtyřkolkáři Volně puštění psi
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
