MF Dnes: Povodně přijdou zase. Připravme se!
25.10.2003 | PRAHA | MF Dnes | Eva Bobůrková |
Povodně tu byly a budou. A naši a příští generaci mohou postihovat častěji než dřív. Loni pustošily záplavy Českou republiku, Německo, roky předtím zase Itálii, Francii... Velké vodě se zabránit nedá, ale je člověk proti ní zcela bezmocný? "Zcela určitě ne," konstatoval evropský komisař pro vědu a výzkum Pierre Busquin minulý týden na setkání "povodňových" expertů v německých Drážďanech.
Voda valící se hlavním nádražím. Stržené mosty, domy. Historické centrum pod vodou. Tak vypadaly Drážďany loni v srpnu, když se zde spojily ničivé síly rozvodněného Labe s bleskovou povodní na říčce Weisseritz. Ještě teď tu není těžké najít stopy po povodních. U strženého mostu teprve nyní vítají obchůdky zpět své věrné zákazníky. Po katastrofě, která těžce postihla město a celé Sasko, vzniklo v Drážďanech Středisko pro výzkum povodní. Jeho odborníci minulý týden ukázali novinářům i expertům ze zemí EU nejpostiženější místa - a experti zase představili hlavní výzkumné projekty, které financuje Evropská unie a které mají pomoci celé Evropě, jednotlivým zemím i regionům lépe předpovídat povodně a vylepšit varovné a záchranné systémy měst. "Musíme se naučit s povodněmi žít," zdůraznil komisař Busquin, "ale největším škodám se můžeme vyhnout ve všech evropských povodích."
Evropa pod vodou
"Jedna z nejhorších katastrof, která postihla střední Evropu od středověku." Takové označení si "vysloužily" svým rozsahem a škodami loňské záplavy, které postihly nejvíce Českou republiku a Německo. Velké vody nebyly ušetřeny v minulých desetiletích ani jiné evropské země. V období let 1980-2002 se podle odborníků nejvíce povodní odehrálo ve Francii a Itálii, záplavy na italských a španělských řekách zase mají na svědomí nejvíce obětí. Největší ekonomické škody nasčítalo v tomto období Německo a Itálie. Jen v srpnu loňského roku Drážďany a Sasko utrpěly škody ve výši šesti miliard eur. "Dvě stě zničených domů, 700 kilometrů železničních tratí, 800 kilometrů silnic, 585 zničených mostů, dvacet obětí na lidských životech," shrnul Christian Patermann, který má ve výzkumném odboru Evropské komise na starosti životní prostředí. V posledním desetiletí proto Evropská unie odstartovala okolo padesáti výzkumných projektů s celkovým rozpočtem 58 milionů eur, které mají pomoci lépe odhadovat riziko povodní, vylepšit srážkové a povodňové předpovědi a ochraňovat majetek i životy Evropanů.
Minulost učí
"Minulost nás poučí o přítomnosti a budoucnosti," uvedl Mariano Barriendos z univerzity v Barceloně, když představoval mezinárodní projekt, který se označuje zkratkou SPHERE. "Povodním se nemůžeme vyhnout, musíme jim porozumět - i přírodním pochodům, které je provázejí." Cílem projektu SPHERE je zjistit co nejvíce informací o povodních, které se odehrávaly v nedávné minulosti, ale také před deseti tisíci lety. Z říčních sedimentů se chce mezinárodní tým ve spolupráci s chemickými laboratořemi dozvědět více o povodňových událostech na pěti místech ve Španělsku a Francii. "Historie zaznamenává několik období bohatších na povodně," uvedl Barriendos, "například v době bronzové a naposled v 16. a 17. století. Máme důvod se obávat, že i nyní vstupujeme do období povodňové aktivity." Odborníci neumějí oddělit vliv přirozených přírodních cyklů od lidské činnosti, ale měření jednoznačně ukazují, že se klima otepluje, do vzduchu se dostává více vlhkosti, což znamená více srážek a více povodní. Naše a příští generace budou zřejmě žít v období měnícího se srážkového a teplotního režimu, kdy bude přibývat extrémů počasí všeho druhu. "Přírodní děje jsou příliš složité, abychom mohli načrtnout pravidelné povodňové cykly. Podle historických pramenů nemůžeme určit, kdy přijde další povodeň, ale můžeme se dozvědět, které oblasti byly povodněmi zasaženy," uvedl Barriendos. Projekt SPHERE má zmapovat oblasti vysokého rizika - přehrady, mosty, elektrárny a další zranitelné stavby, a tak umožnit, aby byly včas podle míry rizika záplav zabezpečeny.
Kolik naprší?
"Přijde více povodní. Nemůžeme je řídit, ale můžeme je mít pod kontrolou," soudí Jacob Host-Madsen z firmy DHI Water and Environment, který přijel do Drážďan představit projet EUROTAS. Dokončený projekt se soustřeďuje na určení hydrologických rizik, vytváření modelových povodňových map, podle kterých pak mohou města řídit evakuaci obyvatel či záchranu majetku. Často byla v této souvislosti zmiňována Praha - včasná evakuace obyvatel a protipovodňové zábrany, které zachránily před zaplavením Staré Město. Pro včasnou předpověď povodní potřebujeme i lepší a přesnější předpověď srážek. Okamžité informace o vývoji počasí poskytují vědcům údaje z družic. Existují dva typy satelitů: geostacionární, které jsou umístěny stabilně ve výšce 36 tisíc kilometrů a poskytují půl druhé miliardy vzorků denně, ale zachycují jen oblast nad mraky. Druhým typem jsou satelity na nízké oběžné dráze - ty poskytují sice detailnější snímky, ale jen z oblasti, nad kterou právě prolétávají. "Právě kombinace údajů z LEO a GEO satelitů nám umožní získat lepší odhady srážek a modelovat vznik a rozvoj srážkových systémů," uvedl Chris Kidd z univerzity v britském Birminghamu, když představoval další projekt - EURAINSAT. Má být hotov do konce roku. "Povodeň začíná deštěm," připomněl Ezio Todini z Boloňské univerzity. "Na velkých řekách nás upozorňuje nárůst hladiny, ale na malých a horních tocích vznikají bleskové povodně - a tam je nutné mít k dispozici rychlé informace o množství srážek." Zlepšit pozemní měření hladiny srážek a vodních toků v kombinaci s údaji z meteorologických radarů a vytvořit s jejich pomocí přesnější počítačový model předpovědi srážek má za cíl další projekt - MUSIC. "Alespoň dva dny dopředu," slibuje Todini rychlou předpověď povodní. Integrovaný projekt předpovědi počasí v reálném čase, který bere v úvahu i půdní typ a způsob využití krajiny, má být úzce napojen na projekt EURAINSAT. "Jen rychlé informace pomohou místním úřadům rychle a dobře reagovat na blížící se nebezpečí," zdůrazňuje Todini.
reklama
Evropa pod vodou
"Jedna z nejhorších katastrof, která postihla střední Evropu od středověku." Takové označení si "vysloužily" svým rozsahem a škodami loňské záplavy, které postihly nejvíce Českou republiku a Německo. Velké vody nebyly ušetřeny v minulých desetiletích ani jiné evropské země. V období let 1980-2002 se podle odborníků nejvíce povodní odehrálo ve Francii a Itálii, záplavy na italských a španělských řekách zase mají na svědomí nejvíce obětí. Největší ekonomické škody nasčítalo v tomto období Německo a Itálie. Jen v srpnu loňského roku Drážďany a Sasko utrpěly škody ve výši šesti miliard eur. "Dvě stě zničených domů, 700 kilometrů železničních tratí, 800 kilometrů silnic, 585 zničených mostů, dvacet obětí na lidských životech," shrnul Christian Patermann, který má ve výzkumném odboru Evropské komise na starosti životní prostředí. V posledním desetiletí proto Evropská unie odstartovala okolo padesáti výzkumných projektů s celkovým rozpočtem 58 milionů eur, které mají pomoci lépe odhadovat riziko povodní, vylepšit srážkové a povodňové předpovědi a ochraňovat majetek i životy Evropanů.
Minulost učí
"Minulost nás poučí o přítomnosti a budoucnosti," uvedl Mariano Barriendos z univerzity v Barceloně, když představoval mezinárodní projekt, který se označuje zkratkou SPHERE. "Povodním se nemůžeme vyhnout, musíme jim porozumět - i přírodním pochodům, které je provázejí." Cílem projektu SPHERE je zjistit co nejvíce informací o povodních, které se odehrávaly v nedávné minulosti, ale také před deseti tisíci lety. Z říčních sedimentů se chce mezinárodní tým ve spolupráci s chemickými laboratořemi dozvědět více o povodňových událostech na pěti místech ve Španělsku a Francii. "Historie zaznamenává několik období bohatších na povodně," uvedl Barriendos, "například v době bronzové a naposled v 16. a 17. století. Máme důvod se obávat, že i nyní vstupujeme do období povodňové aktivity." Odborníci neumějí oddělit vliv přirozených přírodních cyklů od lidské činnosti, ale měření jednoznačně ukazují, že se klima otepluje, do vzduchu se dostává více vlhkosti, což znamená více srážek a více povodní. Naše a příští generace budou zřejmě žít v období měnícího se srážkového a teplotního režimu, kdy bude přibývat extrémů počasí všeho druhu. "Přírodní děje jsou příliš složité, abychom mohli načrtnout pravidelné povodňové cykly. Podle historických pramenů nemůžeme určit, kdy přijde další povodeň, ale můžeme se dozvědět, které oblasti byly povodněmi zasaženy," uvedl Barriendos. Projekt SPHERE má zmapovat oblasti vysokého rizika - přehrady, mosty, elektrárny a další zranitelné stavby, a tak umožnit, aby byly včas podle míry rizika záplav zabezpečeny.
Kolik naprší?
"Přijde více povodní. Nemůžeme je řídit, ale můžeme je mít pod kontrolou," soudí Jacob Host-Madsen z firmy DHI Water and Environment, který přijel do Drážďan představit projet EUROTAS. Dokončený projekt se soustřeďuje na určení hydrologických rizik, vytváření modelových povodňových map, podle kterých pak mohou města řídit evakuaci obyvatel či záchranu majetku. Často byla v této souvislosti zmiňována Praha - včasná evakuace obyvatel a protipovodňové zábrany, které zachránily před zaplavením Staré Město. Pro včasnou předpověď povodní potřebujeme i lepší a přesnější předpověď srážek. Okamžité informace o vývoji počasí poskytují vědcům údaje z družic. Existují dva typy satelitů: geostacionární, které jsou umístěny stabilně ve výšce 36 tisíc kilometrů a poskytují půl druhé miliardy vzorků denně, ale zachycují jen oblast nad mraky. Druhým typem jsou satelity na nízké oběžné dráze - ty poskytují sice detailnější snímky, ale jen z oblasti, nad kterou právě prolétávají. "Právě kombinace údajů z LEO a GEO satelitů nám umožní získat lepší odhady srážek a modelovat vznik a rozvoj srážkových systémů," uvedl Chris Kidd z univerzity v britském Birminghamu, když představoval další projekt - EURAINSAT. Má být hotov do konce roku. "Povodeň začíná deštěm," připomněl Ezio Todini z Boloňské univerzity. "Na velkých řekách nás upozorňuje nárůst hladiny, ale na malých a horních tocích vznikají bleskové povodně - a tam je nutné mít k dispozici rychlé informace o množství srážek." Zlepšit pozemní měření hladiny srážek a vodních toků v kombinaci s údaji z meteorologických radarů a vytvořit s jejich pomocí přesnější počítačový model předpovědi srážek má za cíl další projekt - MUSIC. "Alespoň dva dny dopředu," slibuje Todini rychlou předpověď povodní. Integrovaný projekt předpovědi počasí v reálném čase, který bere v úvahu i půdní typ a způsob využití krajiny, má být úzce napojen na projekt EURAINSAT. "Jen rychlé informace pomohou místním úřadům rychle a dobře reagovat na blížící se nebezpečí," zdůrazňuje Todini.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
