Právo: Povodňový model smete desítky domků
15.11.2005 | PLZEŇ | Právo | Ivan Blažek |
Zbourat! Tento ortel si už zřejmě brzy přečtou desítky plzeňských chatařů a zahrádkářů. Pokud stavěli v oblastech, na něž se vztahují nově rozšířené aktivní povodňové zóny, mají podle všeho smůlu.
Bez ohledu na to, zda si své rekreační domečky postavili legálně, či nikoliv. „U staveb tohoto typu je to z povodňového pohledu v zásadě jedno. Prostě tam stát nemohou,“ řekl Právu Jiří Mužík, vedoucí odboru výstavby na centrálním plzeňském obvodě. Někteří majitelé už začali bourat.
Drama u potoka
Podmínky se změnily poté, co město před rokem získalo povodňový model, počítačový program, který umožňuje simulovat průběh záplav. Následně byla kolem toků stanovena podle stupně nebezpečnosti nová aktivní i pasivní pásma, která jsou někde podstatně širší než doposud. To je například případ Vejprnického potoka, na který se zatím zaměřil zmíněný stavební odbor. „Podél něj je asi stovka staveb - zahradní chaty, skleníky, kolny. A téměř polovina z nich leží v aktivním povodňovém pásmu,“ upozornil Mužík. „Obecně se dá říci, že je bude třeba odstranit. Ne hned, ale v určitém časovém horizontu, výjimečně i několika let,“ dodal. Asi nejhorší situace bude u soutoku potoka s řekou Mží, kde leží zhruba dvě desítky chatek a altánů. „Tam to vypadá špatně,“ připustil Mužík.
Nazdar bazar
„Nezbude tady nic,“ prohlásil Gustav Kurinec, který má v inkriminované kolonii jednu ze zahrádek. „Chatu jsem si tady postavil přes sedmi lety, pravda - na černo. A letos v červenci jsem ji zboural. Zbývá skleník. Až bude nejhůř, tak ho rozřežu,“ poznamenal zahrádkář.
„Rozhodnutí o odstranění stavby mně už přišlo. První s termínem do konce listopadu, pak druhé s odkladem do roku 2010,“ uvedl Kurinec a rezignovaně dodal: „Až do povodní si nás tady nikdo nevšímal. Pak přišla velká voda, po ní povodňový model a nazdar bazar. Je ale fakt, že tenkrát v srpnu 2002 jsme tady měli čtyřicet čísel vody.“ Stavební úřad nyní vede kvůli objektům u Vejprnického potoka přes sedmdesát správních řízení. „U staveb v pasivním pásmu budou postačovat některé úpravy. V principu jde o to, aby je voda nemohla odnést,“ sdělil Mužík.
Zatím není jasné, zda majitelé legálně postavených chat odsouzených k likvidaci dostanou od města nějakou kompenzaci.
Náhrady? Uvidíme
„Pokud tyto případy nastanou, tak je budeme řešit,“ konstatoval náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík (KDU-ČSL), který má na starosti povodňovou ochranu.
„Zatím nevím, kolik jich bude a zda vůbec nějaké budou. Vyjádřit se mohu teprve, až dostanu konkrétní informace o dotčených objektech a o jejich ohodnocení soudními znalci. Zatím si dovedu představit, že těmto lidem umožníme zahrádkařit někde jinde,“ doplnil. Likvidace zahradních staveb, které by nemusely odolat povodním, je podle Náhlíka nutná. „Město má povinnost chránit majetky všech. Pokud někde vezme altán voda a ten ucpe prostor pod mostem, tak to může vyplavit řadu obytných domů,“ zdůraznil.
V ostatních obvodech města je zatím klid. Je však pravda, že třeba na Roudné, kde se aktivní zóna rozšířila až téměř ke zdejší silnici, se o velkou řadu chatrnějších staveb už postarala sama poslední katastrofální povodeň.
reklama
Drama u potoka
Podmínky se změnily poté, co město před rokem získalo povodňový model, počítačový program, který umožňuje simulovat průběh záplav. Následně byla kolem toků stanovena podle stupně nebezpečnosti nová aktivní i pasivní pásma, která jsou někde podstatně širší než doposud. To je například případ Vejprnického potoka, na který se zatím zaměřil zmíněný stavební odbor. „Podél něj je asi stovka staveb - zahradní chaty, skleníky, kolny. A téměř polovina z nich leží v aktivním povodňovém pásmu,“ upozornil Mužík. „Obecně se dá říci, že je bude třeba odstranit. Ne hned, ale v určitém časovém horizontu, výjimečně i několika let,“ dodal. Asi nejhorší situace bude u soutoku potoka s řekou Mží, kde leží zhruba dvě desítky chatek a altánů. „Tam to vypadá špatně,“ připustil Mužík.
Nazdar bazar
„Nezbude tady nic,“ prohlásil Gustav Kurinec, který má v inkriminované kolonii jednu ze zahrádek. „Chatu jsem si tady postavil přes sedmi lety, pravda - na černo. A letos v červenci jsem ji zboural. Zbývá skleník. Až bude nejhůř, tak ho rozřežu,“ poznamenal zahrádkář.
„Rozhodnutí o odstranění stavby mně už přišlo. První s termínem do konce listopadu, pak druhé s odkladem do roku 2010,“ uvedl Kurinec a rezignovaně dodal: „Až do povodní si nás tady nikdo nevšímal. Pak přišla velká voda, po ní povodňový model a nazdar bazar. Je ale fakt, že tenkrát v srpnu 2002 jsme tady měli čtyřicet čísel vody.“ Stavební úřad nyní vede kvůli objektům u Vejprnického potoka přes sedmdesát správních řízení. „U staveb v pasivním pásmu budou postačovat některé úpravy. V principu jde o to, aby je voda nemohla odnést,“ sdělil Mužík.
Zatím není jasné, zda majitelé legálně postavených chat odsouzených k likvidaci dostanou od města nějakou kompenzaci.
Náhrady? Uvidíme
„Pokud tyto případy nastanou, tak je budeme řešit,“ konstatoval náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík (KDU-ČSL), který má na starosti povodňovou ochranu.
„Zatím nevím, kolik jich bude a zda vůbec nějaké budou. Vyjádřit se mohu teprve, až dostanu konkrétní informace o dotčených objektech a o jejich ohodnocení soudními znalci. Zatím si dovedu představit, že těmto lidem umožníme zahrádkařit někde jinde,“ doplnil. Likvidace zahradních staveb, které by nemusely odolat povodním, je podle Náhlíka nutná. „Město má povinnost chránit majetky všech. Pokud někde vezme altán voda a ten ucpe prostor pod mostem, tak to může vyplavit řadu obytných domů,“ zdůraznil.
V ostatních obvodech města je zatím klid. Je však pravda, že třeba na Roudné, kde se aktivní zóna rozšířila až téměř ke zdejší silnici, se o velkou řadu chatrnějších staveb už postarala sama poslední katastrofální povodeň.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
