MF Dnes: Poznáte přírodní kvalitu? Zajíci a myši ano
13.10.2008 | PRAHA | MF Dnes | Hana Večerková |
Jsou biopotraviny zdravější a chutnější než ty, které „vyrostly“ za pomoci chemikálií? To je základní otázka, kolem které se točí veškeré spory od chvíle, kdy se bioprodukce v 80. letech minulého století poprvé objevila. Jednoznačná odpověď dodnes chybí.
Například britská agentura pro bezpečnost potravin FSA radí na svých webových stránkách spotřebitelům: „Pokud věříte, že jsou zdravější než konvenční produkty, kupujte si je. Současné vědecké poznatky však tento názor nepodporují.“ A ministerstvo zemědělství nedávno pořádně rozzlobilo britské ekofarmáře, když jeho tajemník pro životní prostředí David Miliband prohlásil, že neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že by biopotraviny byly lepší než ty běžné, a bioprodukci označil za volbu životního stylu.
Všichni příznivci bio přísahají na to, že jim produkty ekologického zemědělství chutnají lépe. Možná si tak jen podvědomě odůvodňují vyšší cenu. Ale jsou skutečně biopotraviny chutnější?
Ve Francii nedávno provedli zajímavý pokus. Skupině několika stovek lidí předložili k ochutnání několik druhů potravin jak v ekologické, tak v konvenční verzi, aniž jim prozradili, které jsou které. Výsledek? V bioverzi zvítězily pouze brambory, jablka a banány. U všech ostatních – masa, medu, mrkve, fazolí, hroznů, grepů, špenátu, kukuřice, rajčat a řepy – nepoznali spotřebitelé žádný rozdíl v chuti, mango a pomerančový džus chutnaly dokonce lépe v „průmyslovém“ provedení.
Zato u zvířat jednoznačně vítězí bio. I na to existují studie. Když si mohli zajíci, slepice a myši vybrat, dali přednost produktům ekologického zemědělství. Že by poznali po čichu zbytky pesticidů? Ty se skutečně u biozeleniny objevují v menší míře než u běžné produkce. O dusičnanech a těžkých kovech se to už říct nedá, u brambor, hlávkového salátu a mrkve je jich víc než dost.
Biokotlety nejsou lepší
Zajímavý je i výsledek testu německé spotřebitelské nadace Warentest, která porovnávala vepřové kotlety z prasat z ekologického a běžného chovu. Odborníci, kteří je ochutnávali, nepoznali rozdíl v chuti, rozdíl nebyl ani v tučnosti masa, ani v množství uvolněné „vody“ na pánvi. Tvrzení, že biočuník má libovější a chutnější maso, protože se celý den válí a rochní v bahně, je pouhý ekoromantický mýtus. Způsob chovu má totiž na vzhled, strukturu a chuť svaloviny jen velmi malý vliv, mnohem více rozhoduje genetika a rasa.
Dovážené zboží? Na ně zapomeňte
Další testy tohoto časopisu už vyznívají ve prospěch bioprodukce. Například testem ananasových džusů prošly jen ty se značkou bio, všechny ostatní obsahovaly nepovolené ananasové aroma, některé i těžké kovy. I srovnání limetek jasně vyhrály bioprodukty, na rozdíl od konvenčně pěstovaných plodů jejich kůra neobsahovala žádné chemikálie. Bio dopadlo lépe i v testu mléka.
O čem není sporu – že ekologické zemědělství je pro životní prostředí lepší než tradiční metody intenzivního hospodaření. Vědci spočítali, že za sebou zanechává menší uhlíkovou stopu, která vyjadřuje, jak moc určitá činnost škodí naší planetě, protože spotřebovává o 27 procent méně energie. Příznivou bilanci kazí jen fakt, že zhruba třetina biopotravin se dováží ze zámoří.
Odpovědí na minerální vody z druhého konce Evropy a jablka od protinožců je nový trend, který se objevuje různě v Evropě, ale největší úspěch slaví ve Velké Británii. Jmenuje se „organic box scheme“ a nejde o nic jiného než o dodávkovou službu biozeleniny a dalších produktů až do domu.
Zaplatíte určitou částku předem a jednou týdně dorazí k vašim dveřím koš potravin od místních producentů: zelenina, ovoce, mléko, maso, sýry, vejce. Koncept je postaven na faktu, že nejmenší ekologickou stopu zanechávají produkty, které není třeba dovážet na velkou vzdálenost. Nemůžete si vybírat jako v hypermarketu, musíte vzít zavděk tím, co se právě urodilo. V lednu tedy nedostanete jahody, zato v březnu budete mít v koši chřest, v dubnu čekanku nebo špenát, v květnu nové brambory a rebarboru, v červnu jahody a hrášek...
reklama
Všichni příznivci bio přísahají na to, že jim produkty ekologického zemědělství chutnají lépe. Možná si tak jen podvědomě odůvodňují vyšší cenu. Ale jsou skutečně biopotraviny chutnější?
Ve Francii nedávno provedli zajímavý pokus. Skupině několika stovek lidí předložili k ochutnání několik druhů potravin jak v ekologické, tak v konvenční verzi, aniž jim prozradili, které jsou které. Výsledek? V bioverzi zvítězily pouze brambory, jablka a banány. U všech ostatních – masa, medu, mrkve, fazolí, hroznů, grepů, špenátu, kukuřice, rajčat a řepy – nepoznali spotřebitelé žádný rozdíl v chuti, mango a pomerančový džus chutnaly dokonce lépe v „průmyslovém“ provedení.
Zato u zvířat jednoznačně vítězí bio. I na to existují studie. Když si mohli zajíci, slepice a myši vybrat, dali přednost produktům ekologického zemědělství. Že by poznali po čichu zbytky pesticidů? Ty se skutečně u biozeleniny objevují v menší míře než u běžné produkce. O dusičnanech a těžkých kovech se to už říct nedá, u brambor, hlávkového salátu a mrkve je jich víc než dost.
Biokotlety nejsou lepší
Zajímavý je i výsledek testu německé spotřebitelské nadace Warentest, která porovnávala vepřové kotlety z prasat z ekologického a běžného chovu. Odborníci, kteří je ochutnávali, nepoznali rozdíl v chuti, rozdíl nebyl ani v tučnosti masa, ani v množství uvolněné „vody“ na pánvi. Tvrzení, že biočuník má libovější a chutnější maso, protože se celý den válí a rochní v bahně, je pouhý ekoromantický mýtus. Způsob chovu má totiž na vzhled, strukturu a chuť svaloviny jen velmi malý vliv, mnohem více rozhoduje genetika a rasa.
Dovážené zboží? Na ně zapomeňte
Další testy tohoto časopisu už vyznívají ve prospěch bioprodukce. Například testem ananasových džusů prošly jen ty se značkou bio, všechny ostatní obsahovaly nepovolené ananasové aroma, některé i těžké kovy. I srovnání limetek jasně vyhrály bioprodukty, na rozdíl od konvenčně pěstovaných plodů jejich kůra neobsahovala žádné chemikálie. Bio dopadlo lépe i v testu mléka.
O čem není sporu – že ekologické zemědělství je pro životní prostředí lepší než tradiční metody intenzivního hospodaření. Vědci spočítali, že za sebou zanechává menší uhlíkovou stopu, která vyjadřuje, jak moc určitá činnost škodí naší planetě, protože spotřebovává o 27 procent méně energie. Příznivou bilanci kazí jen fakt, že zhruba třetina biopotravin se dováží ze zámoří.
Odpovědí na minerální vody z druhého konce Evropy a jablka od protinožců je nový trend, který se objevuje různě v Evropě, ale největší úspěch slaví ve Velké Británii. Jmenuje se „organic box scheme“ a nejde o nic jiného než o dodávkovou službu biozeleniny a dalších produktů až do domu.
Zaplatíte určitou částku předem a jednou týdně dorazí k vašim dveřím koš potravin od místních producentů: zelenina, ovoce, mléko, maso, sýry, vejce. Koncept je postaven na faktu, že nejmenší ekologickou stopu zanechávají produkty, které není třeba dovážet na velkou vzdálenost. Nemůžete si vybírat jako v hypermarketu, musíte vzít zavděk tím, co se právě urodilo. V lednu tedy nedostanete jahody, zato v březnu budete mít v koši chřest, v dubnu čekanku nebo špenát, v květnu nové brambory a rebarboru, v červnu jahody a hrášek...
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
