MF Dnes: Praha - město rybníků?
29.10.2009 | PRAHA | MF Dnes | Aleš Berný |
Další z pražských rybníků se dočkal obnovy. Tentokrát to je rybník Labuť na severním okraji Kunratického lesa. Zároveň tady také začíná nová naučná stezka. Oprava vyšla město přibližně na tři a půl milionu korun. Asanace nádrží a rybníků vyjdou za letošní podzim město na 49 milionů korun. Ročně pak jde do oprav zhruba sto milionů korun.
„Labuť jsme odbahnili a odvezli tisíc sto kubíků bahna. Rovněž bylo upraveno vypouštěcí zařízení a opravili jsme břehy,“ řekl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.
V severovýchodní části rybníka vzniklo takzvané litorální pásmo, tedy část rybníka, která je střídavě zaplavována nebo vysychá podle toho, kolik vody přiteče nebo jak vydatně prší. Dno pásma pak bylo osázeno rostlinami.
U rybníku Labuť také dělníci namontovali první ceduli nové naučné stezky, která vede Kunratickým lesem. Ta má čtrnáct zastávek. „Stezka je zaměřena na les, na jeho prostředí nebo hospodaření v lese,“ popsal Štěpánek.
Racci mají nový ostrov
Rekonstrukcí letos prošel také Hamerský rybník v Záběhlicích, kde se lidem naskytne netradiční pohled. Nad hladinou rybníka a na novém umělém ostrůvku se tady prohánějí rackové. Rybník má také nové břehy a ze dna dělníci odvezli tři sta kubíků bahna.
Právě Labuť a Hamerský rybník jsou jedněmi z těch, které se v Praze letos dočkaly opravy.
Důvodů, kvůli kterým město investuje do oprav rybníků a vodních toků, je hned několik. Kromě zlepšení kvality vody nebo toho, aby rybníky jednoduše vypadaly pěkně, je to také ochrana přírody.
„Chceme zajistit ochranu životního prostředí a zvýšit počet rostlinných a živočišných druhů vázaných na vodní ekosystémy. Zlepšujeme také čistotu vody v pražských rybnících,“ uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.
Právě zmíněná rekonstrukce Hamerského rybníku má pomoci přežít v této lokalitě rackům. Jelikož rackové neradi hnízdí na „zarostlých“ místech, byl ostrov o velikosti patnáctkrát dvacet metrů vysypán kamínky.
Bahno nevyhodí na skládku
V současné době dělníci například pracují na rybníku U Kamenného stolu na severovýchodě metropole.
Opraven má být ostrov, hráz a po odbahnění a znovu napuštění rybníka se do něho vejde až o čtyři tisíce kubíků vody více. Práce by měly skončit v prosinci letošního roku a vyjdou město na pět milionů korun.
Hráz byla opravena také u vodní nádrže Martiňák v Dolních Počernicích. Práce podle harmonogramu potrvají až do května příštího roku. „Rybník Martiňák je v současné době zanesen asi 9 000 metry krychlovými bahna. Po řádném vyschnutí bude sediment odvezen a použit pro terénní úpravy,“ píše se na stránkách Lesů hlavního města, které se o vodní toky starají.
Deset milionů korun putovalo i na opravu Litovicko-Šáreckého potoka, který protéká vodní nádrží Džbán v Šárce. Potok byl jednak „vyndán“ z roury, navíc bylo jeho koryto opraveno tak, že pojme v případě povodní až pětiletou vodu.
reklama
V severovýchodní části rybníka vzniklo takzvané litorální pásmo, tedy část rybníka, která je střídavě zaplavována nebo vysychá podle toho, kolik vody přiteče nebo jak vydatně prší. Dno pásma pak bylo osázeno rostlinami.
U rybníku Labuť také dělníci namontovali první ceduli nové naučné stezky, která vede Kunratickým lesem. Ta má čtrnáct zastávek. „Stezka je zaměřena na les, na jeho prostředí nebo hospodaření v lese,“ popsal Štěpánek.
Racci mají nový ostrov
Rekonstrukcí letos prošel také Hamerský rybník v Záběhlicích, kde se lidem naskytne netradiční pohled. Nad hladinou rybníka a na novém umělém ostrůvku se tady prohánějí rackové. Rybník má také nové břehy a ze dna dělníci odvezli tři sta kubíků bahna.
Právě Labuť a Hamerský rybník jsou jedněmi z těch, které se v Praze letos dočkaly opravy.
Důvodů, kvůli kterým město investuje do oprav rybníků a vodních toků, je hned několik. Kromě zlepšení kvality vody nebo toho, aby rybníky jednoduše vypadaly pěkně, je to také ochrana přírody.
„Chceme zajistit ochranu životního prostředí a zvýšit počet rostlinných a živočišných druhů vázaných na vodní ekosystémy. Zlepšujeme také čistotu vody v pražských rybnících,“ uvedl radní pro životní prostředí Petr Štěpánek.
Právě zmíněná rekonstrukce Hamerského rybníku má pomoci přežít v této lokalitě rackům. Jelikož rackové neradi hnízdí na „zarostlých“ místech, byl ostrov o velikosti patnáctkrát dvacet metrů vysypán kamínky.
Bahno nevyhodí na skládku
V současné době dělníci například pracují na rybníku U Kamenného stolu na severovýchodě metropole.
Opraven má být ostrov, hráz a po odbahnění a znovu napuštění rybníka se do něho vejde až o čtyři tisíce kubíků vody více. Práce by měly skončit v prosinci letošního roku a vyjdou město na pět milionů korun.
Hráz byla opravena také u vodní nádrže Martiňák v Dolních Počernicích. Práce podle harmonogramu potrvají až do května příštího roku. „Rybník Martiňák je v současné době zanesen asi 9 000 metry krychlovými bahna. Po řádném vyschnutí bude sediment odvezen a použit pro terénní úpravy,“ píše se na stránkách Lesů hlavního města, které se o vodní toky starají.
Deset milionů korun putovalo i na opravu Litovicko-Šáreckého potoka, který protéká vodní nádrží Džbán v Šárce. Potok byl jednak „vyndán“ z roury, navíc bylo jeho koryto opraveno tak, že pojme v případě povodní až pětiletou vodu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
