Ižurnál: Pravěké mravenčí zombie

Nejméně 48 milionů let trvá parazitický vztah mezi mravenci a houbou, která z nich dělá zombie. Mravenci Camponotus leonardi, kteří žijí v pralesích Thajska, mají jeden zvláštní zvyk. Čas od času se některý dělník odtrhne od kolonie, vyšplhá na list a svými kusadly se zavěsí za jeho spodní okraj. A to je také to poslední, co v životě udělá. Jeho mrtvolka na listu visí až do doby, kdy se rozloží a odpadne. Mravenčí dělník měl tu smůlu, že se infikoval parazitickou houbou Ophiocordyceps inulateralis. Svého hostitele tato houba dokáže proměnit v zombie, která má už jen jediný cíl: infikované tělo dopravit na takové místo, kde bude houba dobře růst.

Při sebevražedném aktu zavěšení na list zanechají mravenčí kusadla zřetelné stopy, které odborník odliší od jiných hmyzích kousanců. Jizvy na listech teď poskytly i přímý doklad o tom, že mravenčí zombie existovaly už před 48 miliony let. Důkaz pochází z naleziště u německé vesnice Messel, které proslavil objev primáta Idy. Objeveny na něm byly i fosilní listy, které nejprve nevzbudily příliš velký zájem a ležely ve sbírkách Smithsonian Institution's National Museum of Natural History ve Washingtonu. Ekologové z Harvardské univerzity však na okrajích listů objevili typické stopy kusadel mravenčích zombie. Fosilní listy nesou 29 škrábanců, které jsou pozůstatkem posledního činu nejméně sedmi mravenců.

---

reklama

---