Právo: Přehrada Gabčíkovo zvládla emoce i stoletou vodu
26.5.2004 | BRATISLAVA | Právo | Ivan Vilček |
Jen málokterá stavba dokázala vzbudit takové emoce, vyvolat tolik ostrých sporů a až vášnivých polemik. Vodní dílo na Dunaji u Gabčíkova se pro Slováky stalo s nadsázkou otázkou života a smrti, pro Maďary symbolem nespravedlnosti. Experti připomínají, že ani jeden pohled není přesný, protože se jedná z odborného hlediska o velmi potřebnou stavbu, která nikoli náhodou vyrostla právě v těchto místech.
"Začátek toku Dunaje se totiž podobá horské řece, která bere s sebou štěrk a kamení z Alp. Tady na našem území je brodový úsek a vzniká tzv. vnitrozemská delta, když Dunaj přechází z horského typu řeky do nížinného. Zpomalování toku způsobuje ukládání kamenů a štěrku, což ztěžovalo vodní dopravu. Výstavba přehrady byla proto ideálním řešením," začíná svůj výklad vodohospodářský odborník Ján Vincent přímo v terénu.
U Bratislavy v obci Čuňovo stavitelé v roce 1992 Dunaj odklonili do přívodního kanálu gabčíkovské přehrady. Po odstoupení Maďarska od společné výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros totiž Slováci přikročili k realizaci tzv. varianty C. Počítala s výstavbou přívodního kanálu na slovenském území a vybudováním gabčíkovské elektrárny. "Voda naplnila přívodní kanál gabčíkovské přehrady. To vyvolalo určité napětí mezi Slovenskem a Maďarskem, ale po dohodě o přepouštění 400 kubíků vody do starého koryta, se situace i na maďarské straně Dunaje stabilizovala," dodal Vincent.
Dodává, že Maďarsko může regulovat výšku hladiny také přehradou u Dunakiliti, kterou jako jedinou na maďarském území postavili ještě podle původního plánu. Tím se zabránilo vysychání lužních lesů na maďarské straně Dunaje. "Kdyby Maďaři postupovali podle původních plánů, neměli by problém se zajištěním vody pro lužní lesy. Dnes tvrdí, že se jim nedostává vody kvůli Gabčíkovu, ale nějak rychle zapomněli, že před výstavbou vodního díla při nízkém průtoku Dunaje byl rovněž problém zajistit dostatek vody v okolí chráněné oblasti Szigetköz čili Malého žitného ostrova. Dnes hladinu vzdouvá přehrada u Dunakiliti a s původně plánovaným Nagymarosem by to bylo ještě snadnější," konstatuje Vincent. Na rostlinstvu v okolí je na první pohled vidět, že nedostatkem vody rozhodně netrpí. Na jezeře u Čuňova se usadilo vodní ptactvo.
Přívoz vyhnal místní
Samozřejmě vodní dílo se využívá také na výrobu elektřiny. U Čuňova jedou naplno čtyři turbíny, u mosonského ramene dvě a na gabčíkovské přehradě pracuje až osm turbín. "Slovensko má samozřejmě zájem na větším průtoku, aby mohlo využít všechny turbíny na výrobu elektřiny," upozorňuje Vincent.
Obce Dobrohošť, Vojka a Bodíky se dostaly přívodním kanálem na ostrov mezi starým a novým korytem Dunaje. Za prací dojíždějí místní většinou přívozem, ale ten je v zimních měsících kvůli ledu často mimo provoz. "Mnoho se jich už odstěhovalo do Šamorína, nebo do Dunajské Stredy," říká důchodkyně z Vojky. K nejbližšímu mostu to mají proti proudu do Bratislavy 30 kilometrů a po proudu na přehradu do Gabčíkova 20 kilometrů.
U Gabčíkova fungují dvě plavební komory pro lodní provoz. Dodávky elektřiny do celoslovenské sítě zabezpečuje osm turbín, obvykle nejdou na plný výkon. "Další turbíny se zapínají podle požadavků z dispečinku v Žilině," říká dispečer gabčíkovské elektrárny.
Zdá se, že vše funguje zatím bez větších problémů a vodní dílo zvládlo před dvěma lety i staletou vodu na Dunaji.
***
SLOVENSKO
SR odklonila řeku v roce 1992
Vodní elektrárna Gabčíkovo
25 km dlouhé nové koryto Dunaje přivádějící vodu do vodního díla
MAĎARSKO
Vybudované, ale nevyužívané objekty na starém korytu
PRÁVO - ti
Přehrada Gabčíkovo zvládla emoce i stoletou vodu
Jen málokterá stavba dokázala vzbudit takové emoce, vyvolat tolik ostrých sporů a až vášnivých polemik. Vodní dílo na Dunaji u Gabčíkova se pro Slováky stalo s nadsázkou otázkou života a smrti, pro Maďary symbolem nespravedlnosti. Experti připomínají, že ani jeden pohled není přesný, protože se jedná z odborného hlediska o velmi potřebnou stavbu, která nikoli náhodou vyrostla právě v těchto místech.
"Začátek toku Dunaje se totiž podobá horské řece, která bere s sebou štěrk a kamení z Alp. Tady na našem území je brodový úsek a vzniká tzv. vnitrozemská delta, když Dunaj přechází z horského typu řeky do nížinného. Zpomalování toku způsobuje ukládání kamenů a štěrku, což ztěžovalo vodní dopravu. Výstavba přehrady byla proto ideálním řešením," začíná svůj výklad vodohospodářský odborník Ján Vincent přímo v terénu.
U Bratislavy v obci Čuňovo stavitelé v roce 1992 Dunaj odklonili do přívodního kanálu gabčíkovské přehrady. Po odstoupení Maďarska od společné výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros totiž Slováci přikročili k realizaci tzv. varianty C. Počítala s výstavbou přívodního kanálu na slovenském území a vybudováním gabčíkovské elektrárny. "Voda naplnila přívodní kanál gabčíkovské přehrady. To vyvolalo určité napětí mezi Slovenskem a Maďarskem, ale po dohodě o přepouštění 400 kubíků vody do starého koryta, se situace i na maďarské straně Dunaje stabilizovala," dodal Vincent.
Dodává, že Maďarsko může regulovat výšku hladiny také přehradou u Dunakiliti, kterou jako jedinou na maďarském území postavili ještě podle původního plánu. Tím se zabránilo vysychání lužních lesů na maďarské straně Dunaje. "Kdyby Maďaři postupovali podle původních plánů, neměli by problém se zajištěním vody pro lužní lesy. Dnes tvrdí, že se jim nedostává vody kvůli Gabčíkovu, ale nějak rychle zapomněli, že před výstavbou vodního díla při nízkém průtoku Dunaje byl rovněž problém zajistit dostatek vody v okolí chráněné oblasti Szigetköz čili Malého žitného ostrova. Dnes hladinu vzdouvá přehrada u Dunakiliti a s původně plánovaným Nagymarosem by to bylo ještě snadnější," konstatuje Vincent. Na rostlinstvu v okolí je na první pohled vidět, že nedostatkem vody rozhodně netrpí. Na jezeře u Čuňova se usadilo vodní ptactvo.
Přívoz vyhnal místní
Samozřejmě vodní dílo se využívá také na výrobu elektřiny. U Čuňova jedou naplno čtyři turbíny, u mosonského ramene dvě a na gabčíkovské přehradě pracuje až osm turbín. "Slovensko má samozřejmě zájem na větším průtoku, aby mohlo využít všechny turbíny na výrobu elektřiny," upozorňuje Vincent.
Obce Dobrohošť, Vojka a Bodíky se dostaly přívodním kanálem na ostrov mezi starým a novým korytem Dunaje. Za prací dojíždějí místní většinou přívozem, ale ten je v zimních měsících kvůli ledu často mimo provoz. "Mnoho se jich už odstěhovalo do Šamorína, nebo do Dunajské Stredy," říká důchodkyně z Vojky. K nejbližšímu mostu to mají proti proudu do Bratislavy 30 kilometrů a po proudu na přehradu do Gabčíkova 20 kilometrů.
U Gabčíkova fungují dvě plavební komory pro lodní provoz. Dodávky elektřiny do celoslovenské sítě zabezpečuje osm turbín, obvykle nejdou na plný výkon. "Další turbíny se zapínají podle požadavků z dispečinku v Žilině," říká dispečer gabčíkovské elektrárny.
Zdá se, že vše funguje zatím bez větších problémů a vodní dílo zvládlo před dvěma lety i staletou vodu na Dunaji.
reklama
U Bratislavy v obci Čuňovo stavitelé v roce 1992 Dunaj odklonili do přívodního kanálu gabčíkovské přehrady. Po odstoupení Maďarska od společné výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros totiž Slováci přikročili k realizaci tzv. varianty C. Počítala s výstavbou přívodního kanálu na slovenském území a vybudováním gabčíkovské elektrárny. "Voda naplnila přívodní kanál gabčíkovské přehrady. To vyvolalo určité napětí mezi Slovenskem a Maďarskem, ale po dohodě o přepouštění 400 kubíků vody do starého koryta, se situace i na maďarské straně Dunaje stabilizovala," dodal Vincent.
Dodává, že Maďarsko může regulovat výšku hladiny také přehradou u Dunakiliti, kterou jako jedinou na maďarském území postavili ještě podle původního plánu. Tím se zabránilo vysychání lužních lesů na maďarské straně Dunaje. "Kdyby Maďaři postupovali podle původních plánů, neměli by problém se zajištěním vody pro lužní lesy. Dnes tvrdí, že se jim nedostává vody kvůli Gabčíkovu, ale nějak rychle zapomněli, že před výstavbou vodního díla při nízkém průtoku Dunaje byl rovněž problém zajistit dostatek vody v okolí chráněné oblasti Szigetköz čili Malého žitného ostrova. Dnes hladinu vzdouvá přehrada u Dunakiliti a s původně plánovaným Nagymarosem by to bylo ještě snadnější," konstatuje Vincent. Na rostlinstvu v okolí je na první pohled vidět, že nedostatkem vody rozhodně netrpí. Na jezeře u Čuňova se usadilo vodní ptactvo.
Přívoz vyhnal místní
Samozřejmě vodní dílo se využívá také na výrobu elektřiny. U Čuňova jedou naplno čtyři turbíny, u mosonského ramene dvě a na gabčíkovské přehradě pracuje až osm turbín. "Slovensko má samozřejmě zájem na větším průtoku, aby mohlo využít všechny turbíny na výrobu elektřiny," upozorňuje Vincent.
Obce Dobrohošť, Vojka a Bodíky se dostaly přívodním kanálem na ostrov mezi starým a novým korytem Dunaje. Za prací dojíždějí místní většinou přívozem, ale ten je v zimních měsících kvůli ledu často mimo provoz. "Mnoho se jich už odstěhovalo do Šamorína, nebo do Dunajské Stredy," říká důchodkyně z Vojky. K nejbližšímu mostu to mají proti proudu do Bratislavy 30 kilometrů a po proudu na přehradu do Gabčíkova 20 kilometrů.
U Gabčíkova fungují dvě plavební komory pro lodní provoz. Dodávky elektřiny do celoslovenské sítě zabezpečuje osm turbín, obvykle nejdou na plný výkon. "Další turbíny se zapínají podle požadavků z dispečinku v Žilině," říká dispečer gabčíkovské elektrárny.
Zdá se, že vše funguje zatím bez větších problémů a vodní dílo zvládlo před dvěma lety i staletou vodu na Dunaji.
***
SLOVENSKO
SR odklonila řeku v roce 1992
Vodní elektrárna Gabčíkovo
25 km dlouhé nové koryto Dunaje přivádějící vodu do vodního díla
MAĎARSKO
Vybudované, ale nevyužívané objekty na starém korytu
PRÁVO - ti
Přehrada Gabčíkovo zvládla emoce i stoletou vodu
Jen málokterá stavba dokázala vzbudit takové emoce, vyvolat tolik ostrých sporů a až vášnivých polemik. Vodní dílo na Dunaji u Gabčíkova se pro Slováky stalo s nadsázkou otázkou života a smrti, pro Maďary symbolem nespravedlnosti. Experti připomínají, že ani jeden pohled není přesný, protože se jedná z odborného hlediska o velmi potřebnou stavbu, která nikoli náhodou vyrostla právě v těchto místech.
"Začátek toku Dunaje se totiž podobá horské řece, která bere s sebou štěrk a kamení z Alp. Tady na našem území je brodový úsek a vzniká tzv. vnitrozemská delta, když Dunaj přechází z horského typu řeky do nížinného. Zpomalování toku způsobuje ukládání kamenů a štěrku, což ztěžovalo vodní dopravu. Výstavba přehrady byla proto ideálním řešením," začíná svůj výklad vodohospodářský odborník Ján Vincent přímo v terénu.
U Bratislavy v obci Čuňovo stavitelé v roce 1992 Dunaj odklonili do přívodního kanálu gabčíkovské přehrady. Po odstoupení Maďarska od společné výstavby soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros totiž Slováci přikročili k realizaci tzv. varianty C. Počítala s výstavbou přívodního kanálu na slovenském území a vybudováním gabčíkovské elektrárny. "Voda naplnila přívodní kanál gabčíkovské přehrady. To vyvolalo určité napětí mezi Slovenskem a Maďarskem, ale po dohodě o přepouštění 400 kubíků vody do starého koryta, se situace i na maďarské straně Dunaje stabilizovala," dodal Vincent.
Dodává, že Maďarsko může regulovat výšku hladiny také přehradou u Dunakiliti, kterou jako jedinou na maďarském území postavili ještě podle původního plánu. Tím se zabránilo vysychání lužních lesů na maďarské straně Dunaje. "Kdyby Maďaři postupovali podle původních plánů, neměli by problém se zajištěním vody pro lužní lesy. Dnes tvrdí, že se jim nedostává vody kvůli Gabčíkovu, ale nějak rychle zapomněli, že před výstavbou vodního díla při nízkém průtoku Dunaje byl rovněž problém zajistit dostatek vody v okolí chráněné oblasti Szigetköz čili Malého žitného ostrova. Dnes hladinu vzdouvá přehrada u Dunakiliti a s původně plánovaným Nagymarosem by to bylo ještě snadnější," konstatuje Vincent. Na rostlinstvu v okolí je na první pohled vidět, že nedostatkem vody rozhodně netrpí. Na jezeře u Čuňova se usadilo vodní ptactvo.
Přívoz vyhnal místní
Samozřejmě vodní dílo se využívá také na výrobu elektřiny. U Čuňova jedou naplno čtyři turbíny, u mosonského ramene dvě a na gabčíkovské přehradě pracuje až osm turbín. "Slovensko má samozřejmě zájem na větším průtoku, aby mohlo využít všechny turbíny na výrobu elektřiny," upozorňuje Vincent.
Obce Dobrohošť, Vojka a Bodíky se dostaly přívodním kanálem na ostrov mezi starým a novým korytem Dunaje. Za prací dojíždějí místní většinou přívozem, ale ten je v zimních měsících kvůli ledu často mimo provoz. "Mnoho se jich už odstěhovalo do Šamorína, nebo do Dunajské Stredy," říká důchodkyně z Vojky. K nejbližšímu mostu to mají proti proudu do Bratislavy 30 kilometrů a po proudu na přehradu do Gabčíkova 20 kilometrů.
U Gabčíkova fungují dvě plavební komory pro lodní provoz. Dodávky elektřiny do celoslovenské sítě zabezpečuje osm turbín, obvykle nejdou na plný výkon. "Další turbíny se zapínají podle požadavků z dispečinku v Žilině," říká dispečer gabčíkovské elektrárny.
Zdá se, že vše funguje zatím bez větších problémů a vodní dílo zvládlo před dvěma lety i staletou vodu na Dunaji.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Přehrada - 12. 8. 2008 - SikoraCo se děje s vodou vypouštěnou s plavebni komory pro lodni provoz. |
