Právo: Přehrady vypouštějí, chystají se na přívaly z hor

Rekordní množství sněhu na horách přidělává vrásky vodohospodářům. Z přehrad proto urychleně vypouštějí vodu a snižují jejich hladiny, aby se vytvořily dostatečné rezervy pro jarní tání. „Na všech vodních dílech jsme razantní odpouštění zahájili už 24. února. Přítoky jsou nyní všude menší než odtoky, například na přehradě Josefův Důl v Jizerských horách nyní odpouštíme více než kubík za vteřinu. Všude připravujeme prostory pro zachycení většího množství vody, kdyby došlo k oblevě. Tolik sněhu jako letos nepamatuji,“ řekl Právu ředitel jabloneckého závodu Povodí Labe Jaroslav Jaroušek. Na Šumavě nejvíce od roku 1969 Tři týdny upouštění mají za sebou všechny přehrady v Plzeňském kraji. „Museli jsme vytvořit prostor pro případnou oblevu. Na nejznámější přehradě na Plzeňsku -Hracholuskách - jsme upustili vodu o čtyři až pět metrů. Sněhu je letos i v nížinách více než v jiných letech, takže hladina je ještě o dva metry níž než ve stejném období loňského roku,“ uvedl Petr Plný z plzeňského pracoviště povodí Vltavy. Vodohospodáři spolupracují s hydrometeorology, kteří je pravidelně informují, kolik je sněhu a kolik obsahuje vody. Letos je větší rezerva nutná, jen v povodí Berounky je kolem čtvrt miliardy kubíků sněhu. „Na Šumavě je nejvíc sněhu od roku 1969,“ upozornil Plný. Proto se razantní upouštění dotklo hlavně Nýrské přehrady na řece Úhlavě na Klatovsku. „Tu jedinou budeme ještě dál upouštět,“ dodal Pilný. „Z lipenské vodní nádrže v současné době odpouštíme 10 metrů krychlových vody za vteřinu. Počítáme však, že s tím, jak budou ledy tát, budeme odpouštět už na konci týdne i víc,“ řekl Právu v pondělí Petr Hovorka, dispečer společnosti Povodí Vltavy v Českých Budějovicích. Poznamenal, že v případě nutnosti jsou vodohospodáři připraveni z Lipna odpouštět i dvacet kubíků vody za vteřinu, což by bylo jen v případě, že by hrozila nějaká větší kalamita. Dvacet kubíků je horní mez jarního režimu. „Do středočeských přehrad vltavské kaskády proudí v tuto chvíli 60 metrů krychlových za sekundu a odtéká zhruba dvaapůlkrát více. Připravujeme se na moment, kdy dojde k masivnímu tání,“ sdělil Právu dispečer společnosti Povodí Vltavy. Zásoby vody ve sněhu jsou na jižní Moravě pravděpodobně největší za posledních deset let. Sníh totiž neleží jen na horách, ale i v nížinách se sněhová pokrývka pohybuje mezi 10 až 30 centimetry. Radomír Prudek z dispečinku Povodí Moravy informoval, že v povodí Svratky nad Vírskou přehradou je nyní zhruba 47 miliónů kubíků vody, mezi Vírem a Brněnskou přehradou zhruba 84 miliónů kubíků. Nad Vranovem je v povodí Dyje ve sněhu kumulováno 79 miliónů kubíků vody, v povodí Jihlavy nad Dalešickou přehradou je 65 miliónů a nad přehradou Mostiště na Oslavě více než 21 miliónů kubíků. Vodohospodáři tomu přizpůsobili režim na těchto vodních dílech a průběžně zvětšují jejich retenční prostor. „Nyní snižujeme zásoby i v menších nádržích s vodárenským určením, jako jsou například Koryčany, Letovice, Opatovice u Vyškova,“ informoval Prudek s tím, že pokračuje i odstraňování zbylých porostů na březích a odstraňování všech překážek na tocích. Podle vodohospodářů mírné zvýšení vodních stavů už může způsobit výraznější obleva, která se očekává o víkendu. Modelují situace pro jarní tání Ani rekordní množství sněhu, které letos v Česku leží a je největší za posledních 40 let, nemusí bezpodmínečně při tání rozvodnit řeky. Právu to řekl v pondělí hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. „Pro vznik povodní je důležitá souhra nejen velkého množství sněhu a náhlého výrazného oteplení, ale i dešťových srážek,“ soudí Daňhelka. Ústav modeluje situace pro tuto souhru. Měly by být hotovy zřejmě tento týden. Daňhelka připouští, že povodně vzniknout mohou, ale odmítá spekulovat s tím, jak rozsáhlé by byly. „Povodeň vznikne, když při oteplení sníh taje a do toho prší. Druhá věc je, že sníh je schopen také vodu zadržet. Je to systém houba. Kolik vody sníh přijme, záleží na tom, jak je sníh starý, jaká je kvalita a kolik ho je,“ řekl Daňhelka. „Ve srovnání s loňskou zimou je sice letos sněhu více, je ale sušší. Řekl bych, že vody je v něm asi tak o deset procent méně než loni,“ míní mluvčí Povodí Ohře Václav Svejkovský. Daňhelka se domnívá, že kdyby nyní došlo k oteplení a k dešťovým srážkám, tak v horských oblastech by rekordní množství sněhu působilo právě jako houba. Kapalné srážky by sníh zadržel a povodně na horách by velkým množstvím sněhu byly utlumeny. Horší by to ale bylo všude jinde, tedy ve středních a nižších polohách, kde sníh dnes také leží. „Kdyby tady došlo k oteplení a celoplošným dešťovým srážkám, nechci spekulovat s tím, jak by to dopadlo,“ řekl Daňhelka. „V horizontu 10 dnů se nerýsuje žádné výraznější oteplení, které by bylo spojeno s dešťovými srážkami. Co bude dál, uvidíme,“ dodal. Na horách je letos nejvíc sněhu za posledních 40 let. Podle některých předpovědí by zde mohl vydržet až do května.

---

reklama

---