Právo: Převaděčská stezka se už vyhýbá Sněžce
10.8.2009 | LIBEREC | Právo | Vladislav Prouza |
Běžencům se dávno nevyplatí šplhat do hor. Pohyb návštěvníků napříč Krkonošemi je omezen zákonem o ochraně přírody.
Převaděči posledního půldruhého roku už nevodí běžence přes dříve oblíbený vrchol Sněžky.
Stezka, dříve hojně vyhledávaná k ilegálnímu přechodu někdejší státní hranice mezi Českem a Polskem, pozbyla začátkem loňského roku vstupem obou zemí do schengenského prostoru atraktivity.
„Pohyb lidí na nejvyšší české hoře přesto příležitostně monitorujeme. Nikoli však natolik intenzívně, jako když tudy vedla státní hranice. Nezaznamenali jsme tam však za dobu, kdy se Sněžka stala de facto vnitrozemím, žádný případ pohybu ilegálních osob,“ konstatovala mluvčí Cizinecké policie Královéhradeckého kraje Ivana Ježková.
Průnik do Česka přes Krkonoše donedávna vyšel vcelku snadno, pokud ovšem nešlo o Indy v tradičních hábitech nebo Asiaty překonávající 1602 metry vysoký vrchol nejvyšší české hory za mrazu v lehkých šusťácích. Běženci posléze těžko vysvětlovali, že nejde o nevinnou náboženskou pouť či zátěžový trénink mongolské sportovní reprezentace.
Lidé ilegálně proniknuvší dovnitř schengenského prostoru dávno nemusejí šplhat do hor. Hradbu Krkonoš, kde se donedávna vmísili mezi turisty, mohou běženci, pokračující obvykle dál na západ, pohodlně obejít. Cesta přes hory, kudy dříve nezřídka chodily celé skupiny běženců, se naopak nyní stala možná mnohem nebezpečnější.
Krkonoše sice představují hory bez ostrahy státních hranic, ovšem nadále platí dnes přísněji střežené hranice národního parku. Člověk neznalý režimu zákonem chráněného území může při vstupu mimo značené trasy bezděčně skončit v rukou ochranářů i policistů.
Pohyb mimo značené cesty působí vždy podezřele a ochranáři musejí zasáhnout. Strážce parku, úzce spolupracující s policií, v první řadě zajímá totožnost podchyceného člověka. Běžence dnes lépe skryjí volně přístupné nížiny než dříve spolehlivé davy horských turistů.
Nebezpečí pro běžence platí po obou stranách někdejší státní hranice. Pohyb návštěvníků českého Krkonošského národního parku a polského Karkonoskiego Parku Narodowego zůstává po čáře 52kilometrové hranice napříč Krkonošemi omezen zákonem o ochraně přírody, znějícím v sousedním Polsku obdobně.
***
Pohyb lidí na nejvyšší české hoře přesto příležitostně monitorujeme Ivana Ježková, mluvčí cizinecké policie
reklama
Stezka, dříve hojně vyhledávaná k ilegálnímu přechodu někdejší státní hranice mezi Českem a Polskem, pozbyla začátkem loňského roku vstupem obou zemí do schengenského prostoru atraktivity.
„Pohyb lidí na nejvyšší české hoře přesto příležitostně monitorujeme. Nikoli však natolik intenzívně, jako když tudy vedla státní hranice. Nezaznamenali jsme tam však za dobu, kdy se Sněžka stala de facto vnitrozemím, žádný případ pohybu ilegálních osob,“ konstatovala mluvčí Cizinecké policie Královéhradeckého kraje Ivana Ježková.
Průnik do Česka přes Krkonoše donedávna vyšel vcelku snadno, pokud ovšem nešlo o Indy v tradičních hábitech nebo Asiaty překonávající 1602 metry vysoký vrchol nejvyšší české hory za mrazu v lehkých šusťácích. Běženci posléze těžko vysvětlovali, že nejde o nevinnou náboženskou pouť či zátěžový trénink mongolské sportovní reprezentace.
Lidé ilegálně proniknuvší dovnitř schengenského prostoru dávno nemusejí šplhat do hor. Hradbu Krkonoš, kde se donedávna vmísili mezi turisty, mohou běženci, pokračující obvykle dál na západ, pohodlně obejít. Cesta přes hory, kudy dříve nezřídka chodily celé skupiny běženců, se naopak nyní stala možná mnohem nebezpečnější.
Krkonoše sice představují hory bez ostrahy státních hranic, ovšem nadále platí dnes přísněji střežené hranice národního parku. Člověk neznalý režimu zákonem chráněného území může při vstupu mimo značené trasy bezděčně skončit v rukou ochranářů i policistů.
Pohyb mimo značené cesty působí vždy podezřele a ochranáři musejí zasáhnout. Strážce parku, úzce spolupracující s policií, v první řadě zajímá totožnost podchyceného člověka. Běžence dnes lépe skryjí volně přístupné nížiny než dříve spolehlivé davy horských turistů.
Nebezpečí pro běžence platí po obou stranách někdejší státní hranice. Pohyb návštěvníků českého Krkonošského národního parku a polského Karkonoskiego Parku Narodowego zůstává po čáře 52kilometrové hranice napříč Krkonošemi omezen zákonem o ochraně přírody, znějícím v sousedním Polsku obdobně.
***
Pohyb lidí na nejvyšší české hoře přesto příležitostně monitorujeme Ivana Ježková, mluvčí cizinecké policie
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
