Právo: Prezident potvrdil mé obavy o Šumavu
5.9.2005 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | Právo | Vladimír Vácha |
Rozhovor s jihočeským hejtmanem, Janem Zahradníkem.
* Při čtvrteční návštěvě prezidenta Václava Klause v píseckých školách jste hovořili i o tématech důležitých pro rozvoj jižních Čech. Padla zmínka i o transformaci vojenského újezdu Boletice pod civilní správu?
Samozřejmě. Jsem rád, že převod újezdu pod civilní správu má prezidentovu podporu. Konstatoval, že armáda musí být v tomto směru vstřícnější a hodlá o to její vedení požádat. Velmi si prezidentovy podpory v této věci vážím a věřím, že jednání o budoucnosti boletického prostoru se konečně dostanou do patřičného tempa. Rád bych připomněl, že záměr Jihočeského kraje a lipenských obcí byl předmětem schůzky u prezidenta republiky již v dubnu 2004. Tehdy jsme se s ministry obrany a životního prostředí u prezidenta dohodli na ustavení pracovní skupiny, jejíž náplní mělo být zmapování kroků, nezbytných pro převedení vojenského újezdu pod veřejnou správu.
* K jakým závěrům skupina dospěla?
Bohužel jsem musel pana prezidenta informovat o tom, že činnost pracovní skupiny předčasně skončila. Mimo jiné i z důvodů personálních změn na obou ministerstvech. K prolomení negativního postoje ministerstva obrany došlo až při letošní dubnové návštěvě ministra Karla Kühnla v Boleticích, kde veřejně prohlásil, že armáda se za určitých podmínek může bez boletického vojenského újezdu obejít.
* Dostali jste se i k problematice Šumavy?
Pokusil jsem se prezidentovi přiblížit její problémy, podmíněné zejména tím, že dosavadní legislativní, ekonomická a správní pravidla na území Národního parku Šumava nejsou vybalancovaná tak, aby respektovala různé zájmy a potřeby obyvatel i návštěvníků Šumavy a ochránců přírody. To se odráží v úbytku zdejších obyvatel, stagnaci návštěvnosti a v bojkotu každého významnějšího rozvojového projektu. Upozornil jsem jej i na alarmující zhoršování kvality šumavského lesa, kde už 1500 hektarů zcela podlehlo kůrovci. Je známo, že i mezi odborníky budí pochybnosti nynější záměry parku rozšířit o další 2000 hektarů území, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, a hrozí tak jeho šíření do dalších oblastí mimo park. Pan prezident potvrdil mé obavy, že se Šumava stává místem pro experimentální ověření jedné z teorií ochránců přírody. Řekl, že nelze vytlačovat člověka ze Šumavy a jen se pokoušet vracet na její území divočinu.
reklama
Samozřejmě. Jsem rád, že převod újezdu pod civilní správu má prezidentovu podporu. Konstatoval, že armáda musí být v tomto směru vstřícnější a hodlá o to její vedení požádat. Velmi si prezidentovy podpory v této věci vážím a věřím, že jednání o budoucnosti boletického prostoru se konečně dostanou do patřičného tempa. Rád bych připomněl, že záměr Jihočeského kraje a lipenských obcí byl předmětem schůzky u prezidenta republiky již v dubnu 2004. Tehdy jsme se s ministry obrany a životního prostředí u prezidenta dohodli na ustavení pracovní skupiny, jejíž náplní mělo být zmapování kroků, nezbytných pro převedení vojenského újezdu pod veřejnou správu.
* K jakým závěrům skupina dospěla?
Bohužel jsem musel pana prezidenta informovat o tom, že činnost pracovní skupiny předčasně skončila. Mimo jiné i z důvodů personálních změn na obou ministerstvech. K prolomení negativního postoje ministerstva obrany došlo až při letošní dubnové návštěvě ministra Karla Kühnla v Boleticích, kde veřejně prohlásil, že armáda se za určitých podmínek může bez boletického vojenského újezdu obejít.
* Dostali jste se i k problematice Šumavy?
Pokusil jsem se prezidentovi přiblížit její problémy, podmíněné zejména tím, že dosavadní legislativní, ekonomická a správní pravidla na území Národního parku Šumava nejsou vybalancovaná tak, aby respektovala různé zájmy a potřeby obyvatel i návštěvníků Šumavy a ochránců přírody. To se odráží v úbytku zdejších obyvatel, stagnaci návštěvnosti a v bojkotu každého významnějšího rozvojového projektu. Upozornil jsem jej i na alarmující zhoršování kvality šumavského lesa, kde už 1500 hektarů zcela podlehlo kůrovci. Je známo, že i mezi odborníky budí pochybnosti nynější záměry parku rozšířit o další 2000 hektarů území, kde se nebude proti kůrovci zasahovat, a hrozí tak jeho šíření do dalších oblastí mimo park. Pan prezident potvrdil mé obavy, že se Šumava stává místem pro experimentální ověření jedné z teorií ochránců přírody. Řekl, že nelze vytlačovat člověka ze Šumavy a jen se pokoušet vracet na její území divočinu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
