Nové noviny: Případy nelegálních těžeb neustávají, v řadě z nich figurují nastrčené osoby
7.11.2003 | HOŘICE | Nové noviny | pe |
Když se lesáci dozví, že se v lesním porostu objevily nařezané kmeny stromů, zpravidla už tuší, o co ve skutečnosti jde. Pro ně je to dobře známý příklad toho, jak zlegalizovat protizákonnou těžbu dřeva, ke které dochází i na Jičínsku. Poškozené stromy totiž nakonec kvůli bezpečnosti povolí odtěžit pověřený úřad a viník zpravidla zůstane nepotrestán. Vlastník pozemku pak už zcela legálně vyinkasuje zisk z prodeje dřeva.
V regionu Jičínska se každoročně vyskytnou dva až čtyři případy nepovolené těžby, jejichž počet se nedaří minimalizovat ani po zpřísnění postihů pro těžaře dřeva. "Tyto případy se vyskytují výhradně na soukromých pozemcích drobných vlastníků do deseti hektarů. Přestože ceny jdou v posledních dvou letech dolů, dřevo stále zůstává lukrativní komoditou a řada lidí se proto snaží co nejrychleji získat těžbou peníze," popisuje své zkušenosti Jiří Dunda ze státního podniku Lesy ČR, lesní správy Hořice.
K případu nařezání stromů došlo nedávno například na Štikově, kde bylo záseky na kmeni poničeno na sto stromů. Jičínsku se ale nevyhýbají ani klasické případy plošného kácení, v Kovači bylo na jaře zjištěno masivní kácení na ploše jednoho hektaru.
V podobných případech nepovolené těžby nezřídka figurují nastrčení lidé, kteří slouží pouze jako zástěrka k páchání trestné činnosti. "Vlastníci pozemků jsou často napůl bezdomovci, kteří za svůj podpis dostanou odměnu, zisky nezákoných těžařských firem jdou ale do statisíců," tvrdí Jiří Dunda.
Podle jeho zkušenosti se za několik posledních let situace změnila a těžaři používají rafinovanější metody. "Vlastník dnes legálně vytěží, co se dá. Poté dojde k provedení výchovného zásahu, který zcela neodpovídá lesním standardům, protože jsou odtěženy nejcenější stromy. Tím se vlastník dostává přesně na hranu zákona. Bohužel to není všechno a následuje druhá etapa, kdy je pozemek prodán novému podnikateli, přestože je zřejmé, že podle zákona tam už není co těžit," popisuje lesní správce. "Následně se objeví v lese nařezané stromy a vlastník lesního pozemku podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Kvůli možnosti pádu kmenů pak musí policie hlídat les až do té doby, než se podaří poškozený les odtěžit. Přestože existuje podezření, že vlastník pozemku je za nařezání odpovědný, on sám se dostává do role poškozeného," líčí tento paradox Dunda.
Situaci podle jeho vyjádření ztěžuje i skutečnost, že poškození stromů provádí specializované rychlé party, které pracují na objednávku. Tyto skupiny si na přístupových cestách rozmístí své hlídky a pokud se někdo přiblíží, tak kvapem zmizí. Celá akce přitom může trvat velmi krátkou dobu, čímž se snižuje možnost dopadnout těžaře při činu. I pro zkušeného revírníka je potom problémem takto nařezané stromy najít. "Je proto podivuhodné, že vlastník pozemku, který velmi často bydlí i několik set kilometrů daleko, oznámí úřadům za dva dny poškození majetku a požaduje povolení nařezaných stromů ke skácení. Hlavním problémem zůstává, že pokud se viníka nepodaří chytit přímo při činu, tak je velmi obtížné mu provedení "těžby" dokázat," uvádí z praxe hořický lesní správce s tím, že odtěžení porostu vytváří i další rizika.
Po těžařích mnohdy zůstávají v lese pouze zarostlé mýtiny s neodklizenými zbytky po kácení, které mohou být zdrojem šíření hmyzích škůdců na ostatní porosty. V některých dalších případech, kdy dojde k odtěžení stromů, které působí jako větrolamy, pak může dojít k otevření svahu a dalším škodám bořivými větry na sousedních porostech.
Předcházení těmto případům je ale podle lesáků problematické a muselo by být podpořeno novými zákony. "Uvažovat lze například o uzákonění obstávky nelegálně vytěženého dříví do vyřešení sankčního řízení, které by výrazně snížilo zisky firem. Výhodné by bylo znát i majetkové změny, pokud jde o lesní pozemky. Právě změna majitele lesního pozemku velice často může předcházet následné nelegální těžbě. To je ale spíše práce pro kriminální policii," doplnil hořický lesní správce.
reklama
K případu nařezání stromů došlo nedávno například na Štikově, kde bylo záseky na kmeni poničeno na sto stromů. Jičínsku se ale nevyhýbají ani klasické případy plošného kácení, v Kovači bylo na jaře zjištěno masivní kácení na ploše jednoho hektaru.
V podobných případech nepovolené těžby nezřídka figurují nastrčení lidé, kteří slouží pouze jako zástěrka k páchání trestné činnosti. "Vlastníci pozemků jsou často napůl bezdomovci, kteří za svůj podpis dostanou odměnu, zisky nezákoných těžařských firem jdou ale do statisíců," tvrdí Jiří Dunda.
Podle jeho zkušenosti se za několik posledních let situace změnila a těžaři používají rafinovanější metody. "Vlastník dnes legálně vytěží, co se dá. Poté dojde k provedení výchovného zásahu, který zcela neodpovídá lesním standardům, protože jsou odtěženy nejcenější stromy. Tím se vlastník dostává přesně na hranu zákona. Bohužel to není všechno a následuje druhá etapa, kdy je pozemek prodán novému podnikateli, přestože je zřejmé, že podle zákona tam už není co těžit," popisuje lesní správce. "Následně se objeví v lese nařezané stromy a vlastník lesního pozemku podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Kvůli možnosti pádu kmenů pak musí policie hlídat les až do té doby, než se podaří poškozený les odtěžit. Přestože existuje podezření, že vlastník pozemku je za nařezání odpovědný, on sám se dostává do role poškozeného," líčí tento paradox Dunda.
Situaci podle jeho vyjádření ztěžuje i skutečnost, že poškození stromů provádí specializované rychlé party, které pracují na objednávku. Tyto skupiny si na přístupových cestách rozmístí své hlídky a pokud se někdo přiblíží, tak kvapem zmizí. Celá akce přitom může trvat velmi krátkou dobu, čímž se snižuje možnost dopadnout těžaře při činu. I pro zkušeného revírníka je potom problémem takto nařezané stromy najít. "Je proto podivuhodné, že vlastník pozemku, který velmi často bydlí i několik set kilometrů daleko, oznámí úřadům za dva dny poškození majetku a požaduje povolení nařezaných stromů ke skácení. Hlavním problémem zůstává, že pokud se viníka nepodaří chytit přímo při činu, tak je velmi obtížné mu provedení "těžby" dokázat," uvádí z praxe hořický lesní správce s tím, že odtěžení porostu vytváří i další rizika.
Po těžařích mnohdy zůstávají v lese pouze zarostlé mýtiny s neodklizenými zbytky po kácení, které mohou být zdrojem šíření hmyzích škůdců na ostatní porosty. V některých dalších případech, kdy dojde k odtěžení stromů, které působí jako větrolamy, pak může dojít k otevření svahu a dalším škodám bořivými větry na sousedních porostech.
Předcházení těmto případům je ale podle lesáků problematické a muselo by být podpořeno novými zákony. "Uvažovat lze například o uzákonění obstávky nelegálně vytěženého dříví do vyřešení sankčního řízení, které by výrazně snížilo zisky firem. Výhodné by bylo znát i majetkové změny, pokud jde o lesní pozemky. Právě změna majitele lesního pozemku velice často může předcházet následné nelegální těžbě. To je ale spíše práce pro kriminální policii," doplnil hořický lesní správce.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
